Pětipsy (zámek)
| Pětipsy | |
|---|---|
 Zámek během rekonstrukce v roce 2022 | |
| Účel stavby | |
Rodové sídlo a správa panství | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 16. století, 2. polovina 17. století |
| Stavebník | Fridrich z z Egerberka |
| Další majitelé | Hasištejnští z Lobkovic Fictumové Šlikové Hrobčičtí z Hrobčic Thunové aj. |
| Současný majitel | Via Levamente |
| Poloha | |
| Adresa | Areál hospodářského dvora čp. 2, Pětipsy,  Česko |
| Souřadnice | 50°19′14,52″ s. š., 13°20′51″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39733/5-676 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pětipsy jsou zřícenina tvrze přestavěné na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Chomutov asi devět kilometrů jihovýchodně od Kadaně. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Pětipsech je z roku 1226, kdy patřily doksanskému klášteru. Později se staly královským majetkem a v roce 1322 je jako léno získal Fridrich z Egerberka, který si zde postavil vodní tvrz. Jeho rodu vesnice s tvrzí patřila téměř 200 let. Jeden z jeho potomků, Odolen mladší Pětipeský, při jednom ze svých sporů ve tvrzi věznil v letech 1404–1407[2] svého souseda Vlada z Polák. V roce 1500 prodali Pětipeští panství Jiřímu a Felixovi Oplům z Fictumu, ale brzy je získali zpět, protože v roce 1504 je znovu prodali Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten panství připojil k Hasištejnu. Václav Hasištejnský zemřel v roce 1518 a jeho dědic Zikmund Hasištejnský z Lobkovic prodal Pětipsy Oplovi z Fictumu, kterému patřily až do roku 1530, kdy utekl ze země před trestem za penězokazectví. Jeho zabavený majetek královská koruna nejprve zastavila a později (1545) prodala Albrechtu Šlikovi z Holejče. Od té doby byly Pětipsy svobodným statkem, který od Šliků v roce 1559 koupil Jeroným Hrobčický z Hrobčic.[3]
Kolem roku 1560 byla Hrobčickými tvrz přestavěna na renesanční zámek. Oldřich Hrobčický za účast na stavovském povstání o Pětipsy přišel v roce 1623 a o sedm let později statek koupil nejvyšší královský hofmistr hrabě Kryštof Šimon z Thun-Hohensteinu. Klášterečtí Thunové Pětipsy vlastnili až do pozemkové reformy v roce 1923. Na zámku sídlila správa statku, ke kterému patřily také Račetice, Kličín a několik dalších vesnic. Už od 19. století však Thunové pětipeský poplužní dvůr pronajímali majiteli zdejšího cukrovaru Gustavu Hodkovi. Jeho potomek, Zdeněk Hodek, dvůr se zámkem později koupil a v jeho rodině, která na pozemcích přiléhajících k zámku postavila i novodobé zahradní pavilony, zůstal až do čtyřicátých let 20. století.[3] Zámek byl rodině zkonfiskován roku 1948 a během následujícího působení místního státního statku byl značně zdevastován. Při restituci v roce 1995 převzali zámeckou zříceninu potomci původních majitelů.
Roku 2012 zámecký areál za tři miliony korun koupilo občanské sdružení Via Levamente a zahájilo kroky k záchraně zámku.[4] Po nezbytných přípravných pracích sdružení v roce 2017 začalo rekonstrukci gotické části zámku včetně provizorního zastřešení. Zámek byl také příležitostně otevřen návštěvníkům.[5] Záměrem spolku je vybudovat v zámku muzeum věnované historii Sámovy říše.[6] Rekonstrukce poloviny zámecké budovy stála čtyřicet milionů korun. Od 3. srpna 2024 je zámek pravidelně přístupný návštěvníkům. Expozice je věnována rodině Hodků a zakladateli tvrze, Fridrichovi Pětipeskému.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem zámku byla gotická tvrz ze 14. století. Tvořila ji třípatrová budova se zdmi silnými 1,8 metru. Do jádra tvrze obehnaného valem a vodním příkopem se vstupovalo od jihu.[7] Při renesanční přestavbě v 16. století byla stará tvrz zahrnuta do zdiva nového zámku tak, že přístavbou západního a jižního křídla vznikl zámek s půdorysem písmena U opevněný vodním příkopem.[3]
Stávající podobu získal zámek až ze thunovské barokní přestavby v 17. století, během které bylo nádvoří uzavřeno východním křídlem. Do nádvoří vedl vjezd po mostě přes příkop a branou v jižním křídle.[7] V 18. století proběhla klasicistní úprava venkovních fasád a na nádvoří byly vybudovány pavlače, které spojovaly místnosti v patře. V první polovině 19. století byly dřevěné pavlače nahrazeny cihlovými arkádami a střecha pokryta taškami.[3]
Zámek se ve druhé polovině 20. století dostal do velmi špatného stavu a zůstaly z něj stát prakticky jen obvodové zdi a klenuté stropy některých přízemních místností.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-23]. Identifikátor záznamu 151768 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Poláky, s. 18.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pětipsy – zámek, s. 372–373.
- ↑ a b STRNADOVÁ, Miroslava. Nadšenci vzkřísili zámeckou ruinu. Zámek Pětipsy láká návštěvníky. iDnes.cz [online]. 2024-08-03 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Současnost [online]. Via Levamente [cit. 2018-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-24.
- ↑ MEDKOVÁ, Magdalena. Zámek na Chomutovsku vypadal jako po válce. Teď se mění na první muzeum Sámovy říše. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-10-03 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Pětipsy, s. 180–187.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mašťova, s. 383–384.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pětipsy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
