Povídky z jedné kapsy
Povídky z jedné kapsy je dílo českého spisovatele Karla Čapka z roku 1929.
Obsah |
[editovat] Seznam povídek
- Případ Dr. Mejzlíka
- Modrá chryzantéma
- Věštkyně
- Jasnovidec
- Tajemství písma
- Naprostý důkaz
- Experiment profesora Rousse
- Ztracený dopis
- Ukradený spis 139/VII, odd. C
- Muž, která se nelíbil
- Básník
- Případ pana Janíka
- Pád rodu Votických
- Rekord
- Případ Selvinův
- Šlépěje
- Kupón
- Oplatkův konec
- Poslední soud
- Zločin v chalupě
- Zmizení herce Bendy
- Vražedný útok
- Propuštěný
- Zločin na poště
[editovat] Filmová adaptace
- Čapkovy povídky - je pětipovídkový film režiséra Martina Friče z roku 1947. V hlavních rolích: Jaroslav Marvan, Vladimír Hlavatý, Jaroslav Průcha aj.
[editovat] Ukázka povídky
Zde je ukázka z povídky Zločin v chalupě. Jedná se o oskenovaný text přepsaný do textu pomocí OCR. drobné nedostaky jsou možné.
Zločin v Chalupě Karel Čapek
,,Vstaňte, obžalovaný,“ pravil předseda soudu. ,,Tedy ža|oba vás viní, Že jste zavraždil svého tchána Františka Lebedu; při vyšetřování jste doznal, že jste ho třikrát uhodil sekerou do hlavy v úmyslu zabít ho. Tak co, cítíte se vinen?“ Zedřený mužík se zachvěl a něco polkl. ,,Ne,“ vypravil ze sebe. ,,Zabil jste ho?“ „Jo.“ ,,Tedy se cítíte vinen?“ „Ne.“ Předseda soudu měl andělskou trpělivost. ,,Koukejte se, Vondráčku,“ řekl, ,,ono vyšlo najevo, že jste ho už jednou chtěl otrávit; dal jste mu do kafe jed na krysy. Je to pravda?“ „Jo.“ ,,Z toho je vidět, Že jste mu už delší dobu bažli po životě. Rozuměl jste mi?“ Mužík potáhl nosem a bezradně pokrčil rameny. ,,To bylo skrz ten jetel,“ koktal. ,,Von prodal ten jetel a já mu říkal, táto, nechte ten jetel, já koupím králíky -“ ,,Počkejte,“ přerušil ho předseda soudu. ,,Byl to jeho jetel, nebo váš?“ ,,No jeho,“ mumlal obžalovaný.,“Ale nač von potřebuje jetel? A já mu říkal, táto, nechte mně aspoň to pole, co máte tu vojtěšku, ale von povídá, až umřu, tak to dostane Mařka, jako má žena, a pak si s tím dělej, co chceš, ty hlade hladová.“ ,,Proto jste ho chtěl otrávit?“ ,,No jo.“ ,,Proto, že vám nadával? “ ,,Ne. To bylo skrz to pole. Von řek, Že to pole prodá.“ ,Ale člověče,“vyhrkl předseda,,vždť to bylo jeho pole, ne? Proč by to nesměl prodat?“ obžalovaný Vondráček se podíval vyčítavě na předsedu. ,,Dyť já mám vedle toho pole takovej proužek brambor,“ vysvětloval. ,Já to koupil proto, aby to jednou s tím polem přišlo dohromady, a von řek, co mně je po tvým proužku,já to prodám Joudalovi.“ „Tak vy jste žili v nesvárech,“ pomáhal předseda. ,,No jo,“ řekl Vondráček zamračeně. ,To bylo skrz tu kozu.“ ,,Pro jakou kozu?“ ,,Von mně vydojil kozu. Já mu říkal, táto, nechte tukoztl, nebo nám dejte tu loučku u potoka. Ale von tu louku pronajal.“ ,A co dělal s penězi?“ zeptal se jeden z porotctů. ,Co by dělal,“ pravil obžalovaný zasmušile. 'V truhle je schoval . Až umžu, říkal tak to dostanete. Ale umřít, to von nechtěl. Dyť už mu bylo přes sedmdesát.“ ,,Tedy vy říkáte, že těmi sváry byl vinen váš tchán?“ ,,To byl,“ mínil Vondráček váhavě.,,Von nechtěl nic dát. Dokud jsem živ,povídal,tak hospodařím já, a basta. A já mu povídám, tatínku, kdybyste koupil krávu, tak já to pole zvorám, a nemusí se prodávat' Ale von řek, až umřu, tak si kup třeba dvě krávy, ale já ten můj pruh prodám Joudalovi.“ ,,Poslyšte, Vondráčku,“ pravil předseda přísně, ,,nezabil vy jste ho pro ty penize v truhle? ,,Ty byly na krávu,“ řekl Vondráček zarytě.“To jsme počítali, až von umře, to bude kráva. Taková chalupa nemože bejt bez krávy, že jo. Kdepak mám vzít hnůj.“ , ,obžalovaný,“ vpadl do toho státní zástupce, ,,nám nejde o krávu, ale o lidský život. Proč jste zabil svého tchána?“ „To bylo skrz to pole.“
