Svědek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o osobě podávající věrohodnou výpověď. Další významy jsou uvedeny v článku Svědek (rozcestník).

Svědek je osoba, která podává věrohodnou výpověď o nějaké závažné věci. Důležitý je zejména očitý svědek, který vypovídá o něčem, co sám viděl, slyšel a podobně. Aby se důležité právní akty daly v budoucnosti potvrdit, vyžadují se i dnes svědkové například při svatbě, při závěti a podobně.

Při vyšetřování, v občanských i trestních sporech je svědek osoba, která není ani stranou sporu ani zaměstnancem příslušného úřadu. V historických i moderních právních systémech platí, že občan, který něco důležitého o sporné věci ví, je povinen svědectví poskytnout. Za to mu náleží i náhrada výdajů a času. Svědecká povinnost se nevztahuje na osoby, jež jsou v dané věci vázány státním nebo stavovským tajemstvím (například lékařským, zpovědním a podobně) a na případy, kdy by svědek mohl svým svědectvím uškodit sobě nebo osobě blízké.

Protože svědectví může významně ovlivnit rozhodnutí soudu, záleží na tom, aby bylo pravdivé, to jest nezkreslovalo a neskrývalo skutečnosti. Ke zkreslení skutečnosti může dojít buď proto, že se svědek mýlí, anebo proto, že chce klamat. Pravděpodobnost omylu je obvykle menší u očitých svědků, kteří danou skutečnost sami pozorovali nebo zažili. Aby se vyloučilo záměrné zkreslení, svědek před výpovědí přísahá, že bude mluvit pravdu, a je také poučen, že nepravdivé „křivé“ svědectví je trestné.

Proti křivému svědectví se staré společnosti bránily zdůrazňováním závažnosti svědectví, poukazem na to, že svědek není sám, nýbrž že danou událost viděly i různé mocnosti nebo že ji zná Bůh. Indický Zákoník Manuův pachateli i svědkovi připomíná, že svědky jsou zároveň také „bohové, nebe, země, voda, srdce, Měsíc, Slunce, oheň, vítr a soumrak“. Stanoví také, že pokud svědka krátce po svědectví postihne nějaké neštěstí, jeho svědectví bylo falešné.[1] Latinský název pro svědka, testis, patrně souvisí s varlaty,[2] která mu snad kdysi soudce při výpovědi držel v ruce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Laws of Manu, Penguin Classics, London 1988. Book 8, 85n.
  2. Oxford Latin Dictionary, Clarendon Press 1968, heslo testis², str. 1932.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]