Plán ze Sankt Gallen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plán ze St. Gallen

Plán ze St. Gallen je slavná středověká kresba ideálního modelu kláštera, která vznikla na počátku 9. století. Je to jediná zachovaná architektonická kresba z doby mezi pádem západořímské říše v 5. století a 13. stoletím v obvodu latinské Evropy. Plán je považován za švýcarskou národní památku a dodnes budí živý zájem mezi historiky, historiky umění, architekty a umělci pro svou originalitu, krásu a vhled do raně středověké kultury. Je uložen v knihovně opatství St. Gallen.

Plán zobrazuje benediktinský klášter se všemi budovami, které by měl obsahovat (kostely, domy, stáje, kuchyně, dílny, pivovar, špitály a další). Plán nezobrazuje nějaký konkrétní klášter, jak se dříve domnívalo; některé detaily, jak jsou zobrazeny v plánu, vyjadřují pouze vztah mezi jednotlivými stavbami a v praxi by odporovaly dobovým architektonickým zásadám.

Plán byl nakreslen ve skriptoriu v Reichenau, okolo roku 8201 a věnován opatu v St. Gallen Gozbertovi (816836).

Plán vznikl na pěti sešitých pergamenech (113×78 cm), budovy byly namalovány červeným inkoustem, popisky inkoustem hnědým (jedná se o 350 částečně se rýmujících popisů zhotovených dvojím písmem). Na straně je věnování opatu Gozbertovi. Plán je vytvořen v neobvyklém měřítku 1 : 192. Na zadní stranu plánu byl ve 12. století vepsán „Život svatého Martina“ od Sulpicia Severa.

S plánem jsou spojeny některé nejasnosti: např. se uvažuje, že se jedná o kopii dnes ztraceného originálu, nebo existuje diskuze o tom, zda se jedná o obraz představy jednotlivce nebo klášterní rady.

Schéma plánu

Z plánu bylo získáno mnoho informací o středověkém životě. Např. v jídelně (refektáři) chybí topeniště, a to proto, aby mnichové nezískávali příliš velké potěšení z jídla, nebo v ložnici (dormitáři) pro 120–150 mnichů, jejich hosty a návštěvníky byl počet záchodů vyšší než je tomu obvyklé v dnešní době.

Walter Horn a Ernest Born v roce 1979 publikovali třídílný „The Plan of St. Gall“ (Berkeley, University of California Press), tato práce je považována za nejdetailnější na toto téma. Podle Horna byl plán kopií původního tisku ideálního kláštera vytvořeného během dvou karolinských reformních synod v Cáchách v letech 816–817. Cílem těchto synod bylo vytvoření sítě benediktinských klášterů v karolinské říši, které by tvořily hráz proti přicházejícím misionářům z Británie a Irska (skotsko-irské misie).

Podle plánu už bylo vytvořeno množství modelů. V roce 1965 Ernest Born a další vytvořili model pro výstavu „Doba Karla Velikého v Cáchách“. Tento model se stal základem pro řadu dalších. Nejnověji byl model vytvořen počítačem za pomoci CAD softwaru.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Reinhardt Hans, Der St.Galler Klosterplan, St.Gallen 1952 (=92. Neujahrsblatt, hrsg. von Historischen Verein des Kantons St.Gallen).
  • Duft Johannes (hrsg.), Studien zum St.Galler Klosterplan, St.Gallen 1962 (Mitteilungen zur Vaterländischen Geschichte 42).
  • Horn Walter - Born Ernest, The Plan of St. Gall. A Study of the Architecture and Economy of an Life in a Paradigmatic Carolingian Monastery, 1-3, Berkeley - Los Angeles - London 1979.
  • Hecht Konrad, Der St.Galler Klosterplan, Sigmaringen 1983 (reprint 2006).
  • Zettler Alfons, St.Galler Klosterplan. Überlegungen zu seiner Herkunft und Entstehung, in: Godman Peter - Collins Roger (hrsg.), Charlemagne´s Heir. New Perspectives on the Reign of Louis the Pious (814-840), Oxford 1990, 655-687.
  • Jacobsen Werner, Der Klosterplan von St.Gallen und die karolingische Architektur. Entwicklung und Wandel von Form und Bedeutung im fränkischen Kirchenbau zwischen 751 und 840, Berlin 1992.
  • Zettler Alfons, Sankt Galler Klosterplan, LexMA 7, München 1995, 1155-1158.
  • Duft Johannes, Der karolingische Klosterplan in der Stiftsbibliothek St.Gallen, Begleittext zur Faksimile-Ausgabe, Rohrschach 1998.
  • Ochsenbein Peter - Schmuki Karl (hrsg.), Studien zum St.Galler Klosterplan II, St.Gallen 2002 (Mitteilungen zur Vaterländischen Geschichte 52).
  • Tremp Ernest - Schmuki Karl - Flury Theres (hrsg.), Eremus und Insula. St. Gallen und die Reichenau im Mittelalter. Katalog durch die Ausstellung in der Bibliothek St. Gallen (3.12.2001-10.11. 2002), St.Gallen, Verlag am Klosterhof 2002.
  • Tremp Ernest - Huber Johannes - Schmuki Karl, Stiftsbibliothek St. Gallen. Ein Rundgang durch Geschichte, Räumlichkeiten und Sammlungen, St.Gallen, Verlag am Klosterhof 2003.
  • Pirker Hanns-Christoph, Der St. Galler Klosterplan als Konzept eines weltoffenen Mönchtums – Ist Walahfrid Strabo der Verfasser?, ZKG 119 (2008) 1-29.