Pavel Antonovič Gromnickij
| Pavel Antonovič Gromnickij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. prosince 1889 Gromnica, Dněpropetrovská oblast  Ruské impérium |
| Úmrtí | 28. srpna 1977 (ve věku 87 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Antonovič Gromnickij (ukrajinsky Павло Антонович Громницький) (15. prosince 1889 – 28. srpna 1977 Praha) byl ukrajinský malíř 20. století.[1]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na Ukrajině ve vesnici Gromnica v Dněpropetrovské oblasti (dříve Jekatěrinosovská provincie). Během občanské války bojoval na straně nezávislé Ukrajiny a později byl v Československu držen v táboře pro internované vojáky v okolí Josefova.
Studoval na Akademii umění v St. Petěrburgu u krajinkáře Nikolaje Nikanoroviče Dubovského (rusky Николай Никанорович Дубовский). V roce 1922 zavítal do Prahy, kde navštívil ateliér krajináře Ferdinanda Engelmüllera a Ukrajinskou akademii výtvarných umění. Od roku 1923 do roku 1925 studoval v dílně Henriho Matisse v Paříži, který mu spolu s podporou Pabla Picassa, umožnil zorganizovat osobní výstavu v Paříži v roce 1925. Cestoval do Itálie, Indie, Tibetu, Japonska, Ameriky a na pozvání norského krále pracoval také v Oslu (díky výstavě v Paříži (1925) podporované H. Matissem a P. Picassem). V roce 1928 se vrátil do Prahy, kde se stal známým autorem mnoha krajin, zátiší a portrétů. Například pro interiér sanatoria ve Starém Smokovci na Slovensku namaloval 2 monumentální obrazy Tater. Pár děl vytvořil pro Parlament Československa.
Mezi jeho díla patří např. obraz Staré Město pražské. Je také autorem projektu památníku karpatsko-ruského spisovatele Alexandra Duchnoviče v Prešově (1963).
Osobní výstavy v různých letech se konaly v Paříži, Vídni a Praze. V roce 1952 se vrátil do Prahy, kde tvořil a žil dalších 25 let, než 28. srpna 1977 zemřel. Je pohřben na hřbitově Malvazinky v Praze.[2] Jeho práce jsou v muzeích a soukromých sbírkách na Ukrajině, v České republice, Francii, Norsku a Spojených státech amerických. Mnoho prací je v Muzeu ukrajinské kultury ve Svidníku, kde se v roce 1989 konala pamětní výstava.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1999 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Antonovič Gromnickij na Wikimedia Commons - Pavel Antonovič Gromnickij v informačním systému abART
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Искусство и архитектура русского зарубежья - ГРОМНИЦКИЙ Павел Антонович. artrz.ru [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PELENSKA, Oksana. Ukrainskyj portret na tli Prahy: ukrainske mystecke seredovyšče v mižvojennij Čecho-Slovaččyni. New York: Naukove Tovaristvo im. Ševčenka v Ameryci [u.a], 2005. ISBN 80-7050-469-2.