Paul Thun-Hohenstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel z Thun-Hohensteinu
Paul Thun-Hohenstein
Paul Thun-Hohenstein
Narození10. listopadu 1884
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. září 1963 (ve věku 78 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolánídiplomat, překladatel a spisovatel
Choť(1919) Gabrielle Emilie Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (1898–1929)
Děti1. Leonhard (1921–1943)
2. Sophie Franziska, provd. Pennington a poté von Prittwitz und Gaffron (1923–1995)
3. Eleonore Christine (1924–?)
4. Johann Ernst (1929–1996)
RodičeJosef Osvald II. z Thun-Hohensteinu[1] a Christiane Thun-Salm[1]
PříbuzníAdolf Maria z Thun-Hohensteinu a Josef Osvald III. z Thun-Hohensteinu (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Thun-Hohenstein, do roku 1919 hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Paul Graf von Thun-Hohenstein; 10. listopadu 1884 Praha – 13. září 1963 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, působil jako diplomat, básník, esejista a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil ke klášterecké linii. Narodil se jako nejmladší syn Josefa Osvalda II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913) a jeho manželky, spisovatelky Kristiany, rozené Valdštejnové (1859–1935).[2][3] Paul vystudoval práva a krátce sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti nadporučíka,[4] poté vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a v roce 1913 získal titul c. k. komořího.[5] Zastával funkci legačního sekretáře a poté do zániku monarchie působil jako atašé v Mnichově. Mezitím za první světové války znovu aktivně sloužil v armádě, byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile.[6] Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.

V roce 1919 se v Mnichově oženil s hraběnkou Gabrielou Thurn-Valsássinovou (1898–1929), dámou Řádu hvězdového kříže. Gabriela byla dcerou hraběte Duglase Thurna, který byl jako diplomat a poslední rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku Paulovým nadřízeným.[7] Manželé žili střídavě v Mnichově a na zámku v Klášterci nad Ohří.[8] Z manželství se narodili dva synové a dvě dcery, Gabriela zemřela krátce po čtvrtém porodu ve věku 31 let.[9]

V roce 1923 byl Paul Thun-Hohenstein zakládajícím členem uměleckého sdružení Innviertel (Innviertler Künstlergilde, IKG), od roku 1934 žil ve Vídni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Sonety (Sonette, 1925)
  • Básně (Gedichte, 1933)
  • Aforismy (Aphorismen, Graz 1936)
  • Rakouský způsob života (Österreichische Lebensform, Heimat-Verlag, Brixlegg 1937 – Rakouská knihovna 1/3A)
  • Způsoby života, průřez rakouskými tradicemi (Wege des Lebens, Ein Querschnitt durch österreichische Traditionen, esej, Vídeň 1946)
  • Podzimní túra (Herbstwanderung, 1958)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Carlo Gozzi: Turandot. Tragikomisches Märchen in fünf Akten [1762]. Aus dem Italienischen übertragen von Paul Graf Thun-Hohenstein [1946]. Mit einem Nachwort von Gerhard Reuter. Stuttgart: Reclam 1965.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Thun-Hohenstein na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Rodokmen klášterecké linie Thun-Hohensteinů dostupné online
  3. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 1162 dostupné online
  4. ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 663, 721 dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 353 dostupné online
  6. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 378 dostupné online
  7. ↑ Paul Thun-Hohenstein na webu geni.com dostupné online
  8. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 996 dostupné online
  9. ↑ Gabriela Thun-Hohenstein na webu geni.com dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Arthur Fischer-Colbrie: Ein Ehrenblatt für Paul Thun-Hohenstein. Zum 75. Geburtstag des Dichters. In: Jahrbuch der Innviertler Künstlergilde. Mattighofen 1959, S. 6–9. 
  • Arthur Fischer-Colbrie: Paul Thun-Hohenstein zum Gedenken. In: Oberösterreichischer Kulturbericht. Nr. 30, 196. 
  • Klaus W. Jonas: Rainer Maria Rilke und Paul Thun-Hohenstein. In: Jahrbuch des Wiener Goethe-Vereins. Band 79, 1975, S. 78–99. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paul_Thun-Hohenstein&oldid=23225269“