Přehrada Hadíta
| Přehrada Hadíta | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 34°12′25″ s. š., 42°21′18″ v. d. |
Přehrada Hadíta (arabsky سد حديثة), známá také jako Přehrada Kadísíja, je přehrada na severozápadě Iráku. Přehrada slouží jak pro výrobu elektrické energie pro Irák, tak i pro regulaci toku řeky Eufratu pro potřeby zavlažování. Po Mosulské přehradě je druhou největší.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Přehradu tvoří sypaná hráz o délce 9 km a výšce 57 km. Umístěna byla v oblasti, kde se údolí řeky Eufratu poněkud zužuje a kde tvoří hlavní část s šírkou 350 metrů a vedlejší o délce 50 metrů. Do druhé uvedené byla umístěna elektrárna a v první se nachází sypaná hráz. Název má podle nejbližšího města po proudu. Okolí přehrady tvoří víceméně poušť a je velmi řídce osídlené.
V elektrárně se nachází celkem šest kaplanových turbín o výkonu 660 MW.
Vodní nádrž zadržuje 8,3 km3 Plocha jezera činí 415 km3
Historie[editovat | editovat zdroj]
Projekt přehrady na řece v tomto místě byl zvažován již na konci 60. let 20. století. Výstavba byla zahájena v roce 1977, v období prudkého ekonomického růstu Iráku, kdy díky příjmům z ropy bylo možné v zemi realizovat velké množství rozsáhlých infrastrukturních projektů.
Na přehradě se podílel Sovětský svaz, jehož ministerstvo energetiky připravilo projekt samotné elektrárny a sypané hráze. Stavební práce potom provedly různé jugoslávské[1] firmy, jako např. sarajevská společnost Hidrogradnja nebo bělehradský Energoprojekt. Turbíny dodala lublaňská společnost Litostroj a další zařízení potom chorvatský podnik Končar. Přehrada s elektrárnou byly budovány dlouhých deset let, až do roku 1987. Předpokládá se, že celkové náklady na stavbu dosáhly 830 milionů USD.[2]
Napuštěním nádrže byly zaplaceny některé starověké archeologické lokality, konkrétně Usíja a Anah. Japonská archeologická expedice prozkoumala tyto lokality v letech 1982 a 1983, tedy před napuštěním nádrže.
Během války v Iráku v roce 2003 přehradu obsadila americká armáda s cílem, aby zabránila jejímu zničení během konfliktu. Po skončení hlavních bojových operací zde byly umístěny jednotky amerických mariňáků a dále jednotky z Ázerbájdžánu. V roce 2004 byla provedena renovace turbín elektrárny s cílem dosáhnout maximální kapacity. Rovněž bylo vybudováno nové elektrické vedení do Bagdádu v délce 223 km.
Obnovu elektrárny realizovala chorvatská společnost Končar v 3. dekádě 21. století. Dlouhodobě vyjednávaná zakázka byla zastavena kvůli útokům organizace ISIL v oblasti[3] o řadu let dříve.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haditha Dam na anglické Wikipedii.
- ↑ The Euphrates Dam: a French-German Plan and a Russian Execution..Will Americans Destroy it?. english.enabbaladi.net [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BRNIĆ, Marija. Končar obnavlja najveću hidroelektranu koju je izgradio u stoljetnoj povijesti. www.poslovni.hr [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ US strikes Islamic State militants at Iraq's Haditha dam. www.bbc.com [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přehrada Hadíta na Wikimedia Commons
