Příbor (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příbor
Nádraží v Příboře v roce 2022
Nádraží v Příboře v roce 2022
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
MěstoPříbor
Souřadnice
Příbor
Příbor
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice345744
TraťStudénka–Veřovice
Nadmořská výška295 m n. m.
V provozu od19. prosince 1881
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71 (DOZ z Kopřivnice n. n.)
Dopravní koleje2
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaStanoviště autobusů před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBariérové WCVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstvení
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbor je železniční stanice v jižní části města Příbor v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji v blízkosti řeky Lubina. Leží na jednokolejném neelektrizovaném úseku trati 325.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. prosince 1881 otevřela společnost Výsostná Studénsko-štramberská dráha (Die privilegierte Stauding-Stramberger Eisenbahn, SgSgEB) trať z vlastního nádraží ve Studénce, napojenou zde na trať z roku 1847 z Vídně do Krakova a slezské uhelné pánve, do Štramberku. Nově postavená stanice v Příboře vznikla dle typizovaného stavebního vzoru.

Dne 25. července 1896 pak společnost Štrambersko-veřovická místní dráha (Stramberger-Wernersdorfer Lokalbahn, StWLB) zprovoznila spojovací trať ze Štramberku do Veřovic, kterou od roku 1888 procházela trať společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Ostravy do Krásna nad Bečvou (dnešní součást Valašského Meziříčí) a Hulína.

Po Studénsko-štramberské dráhy v roce 1945 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1] Ve 2. polovině 20. století byla původní budova z důvodu zvýšení přepravní kapacity nahrazena novostavbou.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde dvě jednostranná nekrytá nástupiště, k příchodu na nástupiště č. 2 slouží přechod přes kolej.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]