Oxid manganistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid manganistý
Manganese-heptoxide-3D-balls.png Mn2O7.png Manganese heptoxide.jpg
Obecné
Systematický název Oxid manganistý
Anglický název Manganese(VII) oxide
Německý název Mangan(VII)-oxid
Sumární vzorec Mn2O7
Vzhled tmavě červený (v procházejícím světle) nebo tmavě zelený (v rozptýleném světle) olej
Identifikace
SMILES O=(O=)(O=)MnOMn(=O)(=O)=O
Vlastnosti
Molární hmotnost 221,872 g/mol
Teplota tání 5,9 °C
Teplota sublimace −10 °C
Teplota rozkladu 55 °C
70-95 °C (explozivní rozklad)
Hustota 2,396 g/cm3 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě rozpouští se a za horka reaguje na HMnO4
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyselina sírová
Relativní permitivita εr 3,28 (20 °C)
Měrný elektrický odpor 2,5•106 Ώm
Struktura
Krystalová struktura jednoklonná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -728,9 kJ/mol
Bezpečnost
Výbušný
Výbušný (E)
Oxidující
Oxidující (O)
Žíravý
Žíravý (C)
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid manganistý (Mn2O7) je jedním z oxidů manganu. Oxidační číslo manganu ve sloučenině je sedm. Je anhydridem kyseliny manganisté

Je to jediný oxid kovového prvku, který je za normální teploty kapalný. Je to nestálá vysoce reaktivní kapalina. Její příprava a izolace je obtížná. Byla popsána poprvé roku 1860.[1]

Základní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Sloučenina se jeví zelená v odraženém světle a červené ve světle prošlém. Je rozpustná v chloridu uhličitém, taje při 5,9 °C, a sublimuje při −10 °C. Tyto vlastnosti naznačují, že látka má nepolární molekulární strukturu. Molekula se skládá z dvojice tetraedrů spojených přes jeden vrchol. Kyslíkové atomy jsou umístěny ve vrcholech tetraedrů přičemž manganové atomy leží uprostřed každého z nich. Vazby lze vyjádřit vzorcem O3Mn-O-MnO3. Vzdálenost koncových kyslíků Mn-O je 1,585 Å a pro můstkový atom kyslíku pak 1,77 Å od obou atomů Mn. Úhel Mn-O-Mn je 120.7°.[2]

Příprava a reakce[editovat | editovat zdroj]

Mn2O7 vzniká jako olejovitá kapalina po přidání studené koncentrované kyseliny sírové k manganistanu draselnému. Reakcí z počátku vzniká kyselina manganistá, HMnO4 (též popisována vzorcem HOMnO3), která spontánně dehydratuje za vzniku svého anhydridu, Mn2O7.

2 KMnO4 + 2 H2SO4 → Mn2O7 + H2O + 2 KHSO4

Mn2O7 může dále reagovat s kyselinou sírovou za vzniku kationtu MnO3+, který je isoelektronový s oxidem chromovým:

Mn2O7 + 2 H2SO4 → (MnO3)+(HSO4)- + H2O

Mn2O7 se pozvolna rozkládá již při pokojové teplotě, explosivně pak při teplotě nad 70 °C. Exploze může být též iniciována stopovým množstvím organických látek. Jako produkty rozkladu vznikají oxid manganičitý a kyslík.[3] Jako vedlejší produkt vzniká též ozón, který propůjčuje této sloučenině ostrý zápach.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aschoff, H. Ann. Phys. Chem. Ser. 2 volume 111 (1860) page 217 and page 224.
  2. Simon, A.; Dronskowski, R.; Krebs, B.; Hettich, B. "Die Kristallstruktur von Mn2O7" Angewandte Chemie 1987, volume 99, pages 160 - 161.
  3. Holleman, A. F.; Wiberg, E. „Inorganic Chemistry“ Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Kategorie Manganese heptoxide ve Wikimedia Commons