Oxid chloristý

Oxid chloristý
Obecné
Systematický název	oxid chloristý
Latinský název	Dichlori heptaoxidum
Anglický název	Dichlorine heptoxide
Sumární vzorec	Cl2O7
Vzhled	bezbarvá olejovitá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	12057-92-0 {{{Další čísla CAS}}}
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	{{{Číslo EINECS}}}
Indexové číslo
Číslo EC (enzymy)	{{{Číslo EC}}}
PubChem	123272
ChEBI	{{{ChEBI}}}
SMILES	O=(O=)(O=)MnOMn(=O)(=O)=O
InChI	S/Cl2O7/c3-1(4,5)9-2(6,7)8
Vlastnosti
Molární hmotnost	182,902 g/mol
Teplota tání	-91,5 °C
Teplota varu	82 °C (rozklad)
Hustota	1,86 g/cm3 (0 °C) 1,805 3 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě	reaguje za vzniku kys. chloristé
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	hexan
Tlak páry	0,533 kPa (-29 °C) 0,933 kPa (-21 °C) 3,16 kPa (0 °C) 9,60 kPa (20,3 °C) 14,40 kPa (30 °C)
Struktura
Dipólový moment	2,4•10-30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	265,3 kJ/mol (plyn)
Entalpie varu ΔHv	177 J/g
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	408 kJ/mol (plyn)
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid chloristý (Cl₂O₇) je jedním z pěti oxidů chloru. Oxidační číslo chloru ve sloučenině je sedm. Je to anhydrid kyseliny chloristé. Při doteku s hořlavými materiály může způsobit požár.

Související články

• Oxid chlorný
• Oxid chloritý
• Oxid chloričitý
• Oxid chlorečný

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.