Operace Oluja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Operace Oluja
Konflikt: Chorvatská válka za nezávislost, Válka v Bosně a Hercegovině
Plány operace Oluja
Plány operace Oluja
Trvání: 4.7. srpna 1995
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Republika Srbská Krajina, Autonomní provincie Západní Bosna
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Chorvatské a bosenské vítězství,

Konec chorvatské války za nezávislost

Změny území: Konec Republiky Srbská Krajina a Autonomní provincie Západní Bosna

Chorvatsko zvětšilo své území o 10 500 km²

Strany
Chorvatsko Chorvatsko

Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).svg Bosna a Hercegovina
NATO [1]

State Flag of Serbian Krajina (1991).svg Republika Srbská Krajina

Flag of AP Western Bosnia (1993-1995).svg Autonomní provincie Západní Bosna

Velitelé
Chorvatsko Zvonimir Červenko

Chorvatsko Ante Gotovina
Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).svg Atif Dudakovič

State Flag of Serbian Krajina (1991).svg Mile Mrkšić

Flag of AP Western Bosnia (1993-1995).svg Fikret Abdić

Síla
Ztráty
Chorvatsko 174–196 mrtvých, 1 100–1 430 zraněných State Flag of Serbian Krajina (1991).svg 2 500[2]–14 000[3] mrtvých, 2 500–3 000 zraněných, 220 000 uprchlíků

Flag of AP Western Bosnia (1993-1995).svg 30 000 uprchlíků

Česká republika 2 mrtví a 3 zranění čeští vojáci mezinárodních sil OSN[4]

Operace Oluja (česky „bouře“) (4.7. srpna 1995) byla vojenská operace, v níž chorvatské vojenské a policejní jednotky (s pomocí jednotek Armády BiH) obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Ti na jeho území vyhlásili před časem vlastní stát s názvem Republika Srbská Krajina (RSK), který byl loajální k Miloševićově Jugoslávii a o nezávislém Chorvatsku nechtěl ani náhodou slyšet. Společně s operací Blesk byla Oluja hlavní akcí, jež vedla jednak k ukončení chorvatské války za nezávislost (Domovinski rat), jednak k etnickému vyčistění této oblasti od Srbů. Zlomením odporu srbské menšiny byl odstraněn poslední element bránící fungování nezávislého Chorvatska na Jugoslávii. V této vojensko-policejní operaci bylo obsazeno území o rozloze 10 400 km² (18,4 % celkového území nynějšího státu). V průběhu operace se někteří příslušníci chorvatské armády dopustili zločinů na srbském obyvatelstvu, na základě čehož byli zodpovědní velitelé obžalováni před haagským tribunálem a Ante Gotovina a Mladen Markač odsouzeni.[5] Rozsudek byl zrušen v odvolacím řízená 16. listopadu 2012, což ve světě, ale především v Srbsku vyvolalo veliké vlny nevole a vyvolalo další diskuze o neutralitě a legitimitě mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Po ukončení operace bylo ze země vyhnáno velké množství Srbů, přičemž údaje o jejich počtu se různí. Zatímco chorvatská strana mluví o 90 000 vyhnaných, OSN uvádělo 150 000 vyhnaných, tak srbská strana uvádí počet 200–250 tisíc osob. Po válce se vrátila pouze menší část vyhnaných Srbů. Podíl srbského obyvatelstva na složení obyvatelstva Chorvatska klesl po válce o 2/3.[zdroj?]

Válčící strany[editovat | editovat zdroj]

Během operace Bouře se proti sobě postavily Chorvatská armáda (HV) a Srbská armáda Krajiny (SVK). Na chorvatské straně se boje zúčastnil také 5. sbor Armády BiH. Jugoslávská armáda na chorvatský útok nijak nereagovala, přičemž samotná srbská separatistická armáda vážněji zasáhla pouze 7. srpna, když ze vzduchu napadla chorvatské obranné pozice při řece Sávě u měst Kutina, Virovitica, Požega a Županija. Zbývající vojenské síly SVK ve východní Slavonii, 11. slavonsko-baranjský sbor, setrval v Baranji a na probíhajících bojích se nijak nepodílel. Rozmístěné mezinárodní jednotky v oblasti do bojů ani do etnických čistek srbského obyvatelstva nezasahovaly,[zdroj?] avšak boje válčících stran si vyžádaly i několik obětí z řad sil OSN. Během chorvatského ostřelování pozorovacího stanoviště Tango 23 poblíž vesnice Široka Kula zahynuli 2 čeští vojáci – čet. Petr Valeš a rtm. Luděk Zeman – a další čeští vojáci byli zraněni.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PUKANIC, Ivo. US Role in Operation Storm [online]. National.hr, May 24, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Srbský prezident: Vyhnání 250 000 Srbů z Chorvatska před 10 lety při operaci „Bouře“ bylo etnickou čistkou, sestavil: J. Messin
  3. Greg Elich: Invaze do Srbské Krajiny v roce 1995, překlad: J. Messin
  4. http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/cesi-v-chorvatsku--proti-presile-a-nasili-byla-jejich-snaha-nekdy-marna-72038/
  5. http://zpravy.idnes.cz/haag-poslal-generala-gotovinu-za-valecne-zlociny-na-24-let-za-mrize-p9f-/zahranicni.asp?c=A110415_092014_zahranicni_btw
  6. MAREK, Vladimír. Smrtelná „Bouře“. Military Revue. 2011, čís. 1, s. 16-18. ISSN 0027-8211.  

Doporučená literatura[editovat | editovat zdroj]