Olga Votočková Lauermannová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olga Votočková Lauermannová
Narození10. října 1877
Praha II
Úmrtí12. října 1964 (ve věku 87 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatelka
Manžel(ka)Jan Otakar Votoček
DětiOtakar Votoček

Jiřina Joachimová-Votočková historička umění

Olga
RodičeFelix Téver
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Olga Votočková Lauermannová (10. října 1877 Praha[1] – 12. října 1964 Praha) byla česká spisovatelka lidové četby.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. října 1877 v domě čp.759-II (dnes Jungmannovo náměstí 759/20, Praha 1) jako dcera spisovatelky Anny Lauermannové Mikschové a veřejně činného majitele domu Josefa Lauermanna;[1][2] z otcovy strany byla také pravnučkou Josefa Jungmanna.[3] (Některé životopisy uvádějí chybně rok narození 1880.)[3][4] Od roku 1886 navštěvovala obecnou školu v Římě, kde pobývala se svou matkou po dobu jejího léčení tuberkulózy plic. Zde absolvovala další soukromé studium, zejména v oboru literatury a umění. Stýkala se s umělci, kteří navštěvovali její matku, jako byli malíři Beneš Knüpfer, Emanuel Krescenc Liška, Patzka, Jan Skramlík či architekt Pokorný aj.[5]

Do Prahy se vrátila roku 1889. 23. listopadu 1905 se v kostele Panny Marie Sněžné provdala za MUDr. Jana Otakara Votočka,[6][7] bratra známého chemika Emila Votočka.[8], s nímž měla tři dětiː syna Otakara (* 1909) a dcery Jiřinu Joachimovou-Votočkovou (1907-1979), budoucí historičku umění[9] a Olgu (* 1910-). [10]

Absolvovala další cesty do Německa, Francie a Itálie. Dále byla činná v oboru sociální péče, jako předsedkyně sociálního komitétu při Ústředním spolku českých žen, jenž pečoval o děti odkázané na chudinskou péči obecní a opatřovala jim výchovu v rodinách. Sama byla poručnicí deseti dětí.[5]

Pořádala literární čaje s debatami, jichž se účastnila řada osob z českého světa literárního, uměleckého a vědeckého. Byla členkou Společenského klubu, Umělecké besedy, Společnosti Národního musea, zakladatelka Welcomeclubu, klubu pro péči o cizí hosty v Praze.[5]

Době svého pradědečka se přiblížila v historických románech z časů obrození. Psala též povídky pro mládež a populární medailony význačných osobností národní kultury.[3][11]

Zemřela roku 1964 a byla pohřbena v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech[12].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Inčiny povídky. Praha: Jan Laichter, 1919
  • Moldavit: staropražský románek podle listů rodinné kroniky. Praha: Šolc a Šimáček, 1928
  • Muzika a pes pana rady a jiné povídky: [Obrázky pro dospělejší děti.] Praha: Státní nakladatelství, 1929
  • Loupežník Babinský: Román. Praha: O. Votočková-Lauermannová, 1930, 1991 [il. J. A. Pacák]
  • Kajetánské divadlo: román. Praha: O. Votočková-Lauermannová, 1933
  • Dvě povídky ze života umělců; obrázky kreslila Božena Vejrychová-Solarová. Praha: Školní nakladatelství, 1933
  • Ruce: román: příběhy z dob revolučních. Praha: A. Neubert, 1934
  • Hrubián: román. Praha: A. Neubert, 1935
  • Klokoty jihočeské poutní místo u Tábora a sídelní kaplan a spisovatel P. Josef Vlastimil Kamarýt. České Budějovice; Tábor: Národní katolická jednota Kamarýt, 1936
  • K. H. Mácha: několik pohledů; psáno roku 1935 a 1936. Praha: A. Neubert, 1936
  • Karolina Světlá: monografická studie. Praha: Ženská národní rada, 1937
  • Dr. Milan Hodža: stručný přehled života a díla. Praha: O. Votočková-Lauermannová, 1938
  • President Dr. Emil Hácha: poslední události: příručka pro školy a úřady. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1939
  • Magdalena Dobromila Rettigová; [ilustroval Cyril Bouda]. [S. I.]: Politika, 1940
  • Korespondence – Josef Josefovič Jungmann; [k vydání připravila, poznámky a doslov napsala Olga Votočková-Lauermannová]; [předmluvu napsal Julius Dolanský]. Praha: SNKLHU, 1956

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u Panny Marie Sněžné, sign. PMS N10, s. 101. Dostupné online.
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 293 • 1844 • Lauerman, Josef. Dostupné online.
  3. ↑ a b c KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. Dostupné online. S. 923. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Votočková-Lauermannová Olga Archivováno 10. 7. 2020 na Wayback Machine. v kartotéce Jaroslava Kunce
  5. ↑ a b c Československo – biografie. 3. Redakce Bohuslav Koutník. Praha: [s.n.], 1936. 
  6. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 143 • 1870 • Votoček, Jan Otakar. Dostupné online.
  7. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u Panny Marie Sněžné, sign. PMS O7, s. 170. Dostupné online.
  8. ↑ Srov. matriční záznam o narození Emila Votočka
  9. ↑ Bibliografie Historického ústavu AV ČR
  10. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny
  11. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 495. 
  12. ↑ Olga Lauermannová (Votočková) 1877 - 1964 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olga_Votočková_Lauermannová&oldid=23838072“