Obrněný automobil vz. 30
| OA vz. 30 | |
|---|---|
 obrněný automobil vz. 30 | |
| Typ vozidla | obrněný automobil |
| Země původu |  Československo |
| Historie | |
| Výrobce | Tatra Kopřivnice |
| Návrh | 1928 |
| Období výroby | 1933-1934 |
| Vyrobeno kusů | 51 + 1 prototyp |
| Ve službě | 1933-1939 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 3 - velitel, řidič, střelec |
| Délka | 4,02 m |
| Šířka | 1,52 m |
| Výška | 2,02 m |
| Hmotnost | 2,78 t[1] |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 3-6 mm (3 mm - boky a záď, 6 mm - příď a věž) |
| Hlavní zbraň | 7,92 mm lehký kulomet ZB vz. 26 (zásoba 3000 nábojů) |
| Sekundární zbraně | 1-2x 7,92 mm lehký kulomet ZB vz. 26 |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | vzduchem chlazený benzinový čtyřválec Tatra typ 72 o objemu 1910 cm3 |
| Síla motoru | 32 hp (23,7 kW) při 3000 ot./min. |
| Max. rychlost | 60 km/h (na silnici) 10-15 km/h (v terénu) |
| Poměr výkon/hmotnost | 12,8 hp/t |
| Dojezd | 200 km (na silnici) 150 km (v terénu) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
OA vz. 30 byl československý obrněný automobil z 30. let 20. století. Byl užíván v době Mnichovské krize a za druhé světové války.
Vznik obrněného vozu[editovat | editovat zdroj]
Projekt obrněné automobilu OA vz. 30 vznikl koncem 20. let, kdy československá armáda požadovala vůz, který měl nahradit starší typy užívaných vozidel. Armádní zkoušky se konaly ve výcvikovém prostoru v Milovicích v roce 1930 a armáda si následně objednala první sérii těchto obrněnců, které měly sloužit pro předzvědné a jízdní oddíly. Konečná objednávka z roku 1933 však byla změněna, vozy měly být upraveny a přestavěny jako velitelské. Dodávky probíhaly v letech 1933 a 1934. Mělo dojít k výrobě dalších typů, ale kvůli nevyhovujícím výkonům motoru i z důvodu změny koncepce z tohoto sešlo.
Užití[editovat | editovat zdroj]
V době Mnichovské krize byly obrněné automobily použity k potlačení sudetoněmeckého puče. Proti jednotkám sudetoněmeckého Freikorpsu si vedly úspěšně. Po vyhlášení všeobecné mobilizace se některé jednotky nebo dokonce samostatné vozy vrátily ke svým plukům, ale většina přesto zůstala v pohraničí. Vozy byly vyslány také na Slovensko na pomoc proti vpádu Maďarska, přičemž Maďarům se podařilo jeden vůz ukořistit. Po Mnichovské dohodě ztratila armáda zájem o některé vozy a převedla je k četnictvu. Jeden vůz zkonfiskoval Wehrmacht, protože byl zrovna na opravě v Kopřivnici. Po okupaci zbytku území získali Němci 24 vozů z nichž některé získala do stavu protektorátní Schutzpolizei[2]. Na Slovensku po zabrání Podkarpatské Rusi a následném ústupu zbytku československých sil na jeho území zbylo 18 strojů a použilo je proti maďarským jednotkám. Devět vozů z Podkarpatské Rusi ustoupilo do Rumunska. Slovensko využívalo obrněné vozy při invazi do Polska a invazi do Sovětského svazu. Bojově byly užívány i v době Slovenského národního povstání.
Dodatečné údaje[editovat | editovat zdroj]
- Tovární značka: T-26/30 a T-72
- Brodivost: 0,35 m
- Zásoba munice: 3000 nábojů ráže 7,92 mm
18 ks ručních granátů vz. 21
světlice pro osvětlovací pistoli vz. 21 - Cena bez výzbroje: 155 235 Kč
- Cena s výzbrojí: 184 040 Kč
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
OA vz. 30 čs. armády během cvičení -
moderní replika OA vz. 30 -
jiná replika OA vz. 30 na akci Bahna 2018
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZAVADIL, Radomír. Obrněný automobil OA vz. 30. 1. vyd. Bučovice: Jakab, 2005. 88 s. ISBN 80-903637-1-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obrněný automobil vz. 30 na Wikimedia Commons - Obrněné automobily OA vz. 30 u četnictva
- Útočná vozba - OA vz. 30
- Válka cz - OA vz. 30
