Norbert Javůrek
| Norbert Javůrek | |
|---|---|
 Norbert Javůrek | |
| Základní informace | |
| Narození | 18. ledna 1839 Vojnův Městec, Čechy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. ledna 1880 (ve věku 41 let) Split  Rakousko-Uhersko |
| Žánry | lidová hudba |
| Povolání | hudební skladatel, folklorista, lékař, sběratel lidových písní, vojenský lékař, hudební kritik a spisovatel literatury faktu |
| Příbuzní | Antonín Javůrek (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Norbert Javůrek (18. ledna 1839 Vojnův Městec[1] — 29. ledna 1880 Split) byl český lékař a hudební skladatel. Organizoval koncerty slovanských písní v Brně a Olomouci. Proslavil se zejména harmonizací Sušilových moravských národních písní i některými vlastními skladbami.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 18. ledna 1839 ve Vojnově Městci. Již od dětství měl hudební nadání — v deseti letech hrál na klavír skladby Beethovena a Bacha, ve dvanácti k nim přidal Dreyschocka, Thalberga a Liszta.[2]
Studoval na gymnázium v Mikulově, kde rovněž hrál na varhany v kostele sv. Jana Křtitele. Poté absolvoval medicínu na Josefínské akademii ve Vídni.[2]
Roku 1860 získal místo jako c. k. vrchní lékař v Brně. Zapojil se tam do kulturního života.[2] Ve čtenářském spolku pořádal koncerty, na kterých rovněž vystupoval se svými improvizovanými skladbami.[3] Oblíbené byly hlavně jeho Kozácké večery, zaměřené na maloruské (ukrajinské) lidové písně; věnoval se ale také písním bulharským, ruským a srbským. Ve čtenářském spolku se seznámil s Františkem Sušilem a začal harmonizovat jím sebrané lidové písně. Sušil byl jeho výsledky nadšený,[2] zejména poté, co se mu podařilo upravit obtížnou skladbu Putovali hudci.[4] Javůrkovy úpravy přispěly k popularizaci Sušilova díla.[2] Beseda brněnská vydala dva sešity těchto písní, pro velké náklady se ale od dalších vydání muselo upustit.[5]
Po několika letech byl přeložen do Olomouce, kde byl rovněž veřejně činný. K první slovanské besedě tam složil píseň Na Moravu, stal se i autorem skladeb Píseň vyhnanců nebo Na Krkonoše.[5] Přispíval do novin jako operní referent a kritik.[3] Roku 1866 byl rovněž korespondentem Moravské orlice v prusko-rakouské válce.[5]
V roce 1869 byl převelen do města Budva v Dalmácii, v nejjižnější části monarchie. Pracoval tam jako plukovní lékař, ve volném čase sbíral srbské lidové písně a postupně si získal oblibu u obyvatel Dubrovníku. Byl rovněž oceněn zlatým záslužným křížem a vojenskou medailí za pomoc při potlačení povstání v Budvě: Když se povstalci přiblížili k městu v době, kdy většina vojáků byla jinde, postavil se i se zraněnými z nemocnice na stráž; tím vzbudil dojem, že místní posádka je stále silná a povstalci nezaútočili.[5]
Roku 1872 jej přeložili do Mariboru a o tři roky později do Judenburgu. Žil tam šťastně až do okamžiku, kdy jej kvůli závisti nadřízeného převeleli do Brucku. Tam byl velmi nespokojen a žádal o přesun k české posádce. Velení armády bylo jeho žádosti příznivě nakloněno; než ale k tomu došlo, projevila se u Javůrka duševní nemoc. Dostal časově neomezenou dovolenou. Po léčení se jeho stav mírně zlepšil. V červenci 1879 navštívil sourozence, bydlel přitom u bratra Antonína ve Slavkově. Místní spolek mu chtěl uspořádat koncert, ale nakonec z toho sešlo, aby silnými dojmy neutrpěla jeho psychika. V té době dál skládal a harmonizoval, ale hlavně díla s námětem smrti.[6]
Ze Slavkova odjel v doprovodu manželky do Splitu. Ačkoliv byl zdánlivě zdravý, odmítal přijímat potravu a 29. ledna 1880 tam v rodinném kruhu zemřel.[6]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Z knižně vydaných prací jsou známé:[7]
- Moravské národní písně ze sbírky Fr. Sušila (1864)
- České národní písně na Moravě a na Slezsku ze sbírky P. Fr. Sušila (70. léta 19. století), oceňovaná sbírka 75 skladeb, vydaná nákladem Matice hudební v Praze[8]
- Na Moravu!
Reference
[editovat | editovat zdroj]Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e MDr. Norbert Javůrek. Moravská orlice. 1880-02-15, roč. 18, čís. 37, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-10].
- ↑ a b Dr. Norbert Javůrek. Světozor. 1880-07-23, roč. 14, čís. 30, s. 349. Dostupné online [cit. 2012-03-10].
- ↑ STÁRA, Antonín. Ještě několik črt ze života Sušilova (Dokončení). Obzor. 1889-11-20, roč. 12, čís. 22, s. 324–326. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-10].
- ↑ a b c d MDr. Norbert Javůrek (Pokračování). Moravská orlice. 1880-02-19, roč. 18, čís. 40, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-10].
- ↑ a b MDr. Norbert Javůrek (Dokončení). Moravská orlice. 1880-02-26, roč. 18, čís. 46, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-10].
- ↑ Podle seznamu děl v NK ČR:
- ↑ Popis některých písní viz např. MDr. Norbert Javůrek (Pokračování). Moravská orlice. 1880-02-24, roč. 18, čís. 44, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-10].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Norbert Javůrek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Norbert Javůrek
