Národní dům (Karlín)
| Národní dům v Karlíně | |
|---|---|
 Celkový pohled z ulice U invalidovny | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekt | Josef Sakař |
| Výstavba | 1910-1911 |
| Poloha | |
| Adresa | Hybešova 10
186 00 Praha 8 – Karlín, Praha 8,  Česko |
| Ulice | Hybešova |
| Souřadnice | 50°5′38,97″ s. š., 14°27′35,82″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40627/1-1586 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní dům v Karlíně je secesně-klasicistní budova v Praze-Karlíně, původně sloužící kulturně-společenským účelům. Nachází se v Hybešově ulici, na jižním okraji Kaizlových sadů.
Popis budovy[editovat | editovat zdroj]
Budova je volně stojící třípatrový kubus výškově odstupňovaný a pročleněný rizality. Centrálním prvkem budovy je monumentální tříramenné schodiště. Z jeho podesty je přístup na balkon v průčelí stavby, pod nímž je podjezd s hlavním vchodem.[1] Další balkon je obrácen na sever do zahrady. Dům má mansardovou střechu se štíty a vikýři.
Budova byla postavena v letech 1910–1911 podle návrhu architekta Josefa Sakaře,[2] žáka Josefa Zítka. Sakař byl představitelem české novorenesance, mimo jiné autor budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, průčelí novostavby křižovnického kláštera a budovy Státní tiskárny cenin v Růžové ulici.[1] Jeho karlínská realizace je však navržena ve stylu tzv. postsecesního klasicismu.[3] Autory sochařské výzdoby jsou Antonín Štrunc a Otakar Rákosník.[3][2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Myšlenka postavit Národní dům v Karlíně vznikla již v roce 1903, kdy byl Karlín povýšen na město. V té době už své národní domy měly Královské Vinohrady, Smíchov, Žižkov a Nusle. Se stavbou se začalo v březnu 1910 a už 1. května 1911 byla otevřena restaurace s kavárnou, hernou a kuželkářskou síní v přízemí. Následovaly další kulturně-společenské prostory v suterénu, 1. a 2. patře. Většina zařízení pocházela od karlínských podnikatelů. Slavnostní otevření v neděli 18. června 1911 uspořádala Měšťanská beseda v Karlíně. Úvodní slovo pronesl básník Adolf Heyduk a orchestr řídil skladatel Otakar Ostrčil.[2] Až do roku 1938 dům sloužil společenským účelům, fungoval zde hostinec s tanečním sálem a podkrovní pokojíky sloužily coby nevěstinec.[4]
V budově se konal od 14. do 16. května 1921 ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Hybešova ulice (původně Strossmayerova, později Vitoldova), v níž budova stojí, byla v roce 1952 přejmenována na Hybešovu po sociálně demokratickém poslanci a spoluzakladateli KSČ Josefu Hybešovi.[2][1] Hybeš se ovšem sjezdu pravděpodobně nezúčastnil, na sjezdové předporadě 14. května bylo rozhodnuto zaslat mu zdravici.[5] Tuto událost v letech 1948–1989 také připomínala na fasádě umístěná pamětní deska,[6] která byla na konci roku 1989 sejmuta a později umístěna pod klenbou v suterénu budovy. Tabuli v 90. letech osobitým způsobem ironizoval legendární rozhlasový a televizní redaktor Karel Pech, který na původní místo na fasádě umístil čistou bílou cedulku s tím, že na ni později doplní informaci o sobě – shodou okolností se totiž právě v tomto domě on sám narodil 18. května 1917.[4]
Od roku 1938 slouží budova rozhlasovým účelům. Během protektorátu ji používali Němci pro vysílání Říšského vysílače Čechy; po válce začala sloužit Československému rozhlasu.[7] V 50. letech prošla budova přestavbou, kdy se sály a salónky postupně měnily v nahrávací studia. Velký sál Národního domu se proměnil ve svého času proslulé Studio A, kde natáčely přední orchestry taneční a populární hudby, mj. Taneční orchestr Československého rozhlasu, orchestry Karla Vlacha, Ferdinanda Havlíka, Ladislava Bezubky.[7][1] Kromě studií pro nahrávání hudebních, činoherních a literárně-dramatických pořadů se stala budova i sídlem regionálního vysílání pro hlavní město Prahu a tehdejší Středočeský kraj; od roku 1990 neslo toto studio název Regina Praha.[1] V roce 1978 byl objekt prohlášen národní kulturní památkou.[2]
V letech 1997 a 1998 došlo k modernizaci interiéru budovy a částečnému obnovení původní stavební dispozice přízemí a schodiště a k rekonstrukci hudebního pavilónu a parketu v přilehlé části parku.[1] V roce 2002 byla budova zasažena povodní, která zatopila přízemní vrátnici do výše 196 cm a ve zvýšeném přízemí studia F se zastavila ve výšce 90 cm, těsně pod úrovní magnetofonů a mixážních pultů.[4]. Obnova Národního domu podle projektu Simony Kárníkové a Vladimíra Šenkýře trvala do června 2003; jejím cílem bylo budovu lépe přizpůsobit modernímu rozhlasovému provozu a zároveň její vnitřní architekturu o něco přiblížit úplně původnímu stavu.[1][7][8]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V současnosti budova slouží dvěma stanicím Českého rozhlasu – Rádio Praha a Region. V přízemí se nachází newsroom a vysílací komplex, v 1. patře nahrávací studia A a B. Studio A se využívá pro hudební tvorbu, studio B pro tvorbu slovesnou. Ve 2. patře jsou další studia určená převážně pro slovesnou tvorbu. Interiéry jsou krátkodobě zpřístupněny veřejnosti během festivalu Open House Praha.[8]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Severoseverozápadní fasáda -
Český rozhlas, Studio A -
Český rozhlas, Studio Regina DAB -
Prostor nad hlavním schodištěm -
Stropní výzdoba na chodbě v 1. patře -
Výzdoba stěn v prostoru hlavního schodiště
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g O stanici. Rádio Praha [online]. 2018-06-13 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MČ Praha 8: Kulturní památky - Národní dům. www.praha8.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b CIZEK, Jiri. Národní dům, Praha 8-Karlín. www.hrady.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Český rozhlas Praha: RozHraní 21. 4. 2007
- ↑ Úvodní strana časopisu Svoboda Kladno ze dne 18. 5. 1921 (přetištěno ve Vznik KSČ: sborník dokumentů 1917-1921)
- ↑ Archivovaná kopie. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.muzeumrozhlasu.cz [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25.
- ↑ a b Archivovaná kopie. openhousepraha.cz [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-05.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní dům na Wikimedia Commons
