Námořnictvo Čínské lidové republiky
| Námořnictvo Čínské lidové republiky | |
 Vlajka námořnictva Čínské lidové republiky |
|
| Země |  Čínská lidová republika |
|---|---|
| Vznik | 1949 |
| Velikost | 26 torpédoborců 51 fregat 200+ raketových člunů 58+ výsadkových lodí 64 ponorek |
| Účast | |
| Války | Čínská občanská válka Čínsko-vietnamská válka Pirátství v Somálsku |
Námořnictvo Čínské lidové republiky je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády, tedy ozbrojených sil Čínské lidové republiky. V současnosti je druhým největším námořnictvem světa, hned za námořnictvem Spojených států amerických. Celkem jeho personál zahrnuje 255 000 osob.[1] Námořnictvo v roce 2009 tvořilo 8 jaderných ponorek, 58 dieselelektrických ponorek, 26 torpédoborců, 51 fregat, přes 200 raketových člunů, 58 velkých a středních výsadkových lodí, řada dalších typů lodí a až 500 strojů námořního letectva.[1][2]
Původně se čínské námořnictvo zaměřovalo především na obranu pobřeží země. V posledních letech však prochází rozsáhlou modernizací a expanzí, jejímž cílem je dát mu schopnost oceánských operací a výrazněji podporovat čínské politické a obchodní zájmy ve světě.[3]
V současnosti tak disponuje nejpočetnějším ponorkovým loďstvem, zahrnujícím až 70 člunů, včetně útočných a raketonosných ponorek s jaderným pohonem. Dále má 11 moderních torpédoborců a množství fregat, přičemž dříve špatná technologická úroveň čínských lodí se výrazně zlepšuje. V blízké budoucnosti chce Čína získat i letadlové lodě.[1]
Námořnictvo Čínské lidové republiky bylo doposud nasazeno především v čínské občanské válce, Čínsko-vietnamské válce a v operacích proti pirátství v Somálsku.
Obsah |
Historie [editovat]
Námořnictvo Čínské lidové republiky vzniklo za Čínské občanské války, přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomingtangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[4]). SSSR přitom do Číny poslalo rovněž své vojenské poradce.
Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[1]
První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střely YJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[5]
Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[3]
Organizace [editovat]
Námořnictvo Čínské lidové republiky se dělí na tři loďstva - severní, východní a jižní. Každou flotilu tvoří hladinové síly, ponorky, námořní letectvo a síly pobřežní obrany. Hlavní čínské základny jsou Lü-šun-kchou (dříve znám jako Port Arthur), Chu-lu-tao, Čching-tao, Šanghaj, Čou-šan, Wen-čou, Sia-men, Kanton, Čan-ťiang a Jü-lin.[1]
Složení [editovat]
Letadlové lodě [editovat]
- Liao-ning – původně sovětský Varjag
Torpédoborce [editovat]
- Torpédoborec typu 051 – v kódu NATO třída Luda (13 ks)
- Torpédoborec typu 052 – v kódu NATO třída Luhu (2 ks)
- Torpédoborec typu 051B – v kódu NATO třída Luhai (1 ks)
- Torpédoborec typu 051C – v kódu NATO třída Luzhou (2 ks)
- Torpédoborec typu 052B – v kódu NATO třída Luyang-I (2 ks)
- Torpédoborec typu 052C – v kódu NATO třída Luyang-II (2 ks)
- Třída Sovremennyj – Projekt 956 a Projekt 956EM (4 ks)
Fregaty[4] [editovat]
- Fregata typu 053H – v kódu NATO Jianghu I. (11 ks)
- Fregata typu 053H1 – v kódu NATO Jianghu II. (5 ks)
- Fregata typu 053H2 – v kódu NATO Jianghu III. (3 ks)
- Fregata typu 053HT-H – v kódu NATO Jianghu IV. (1 ks)
- Fregata typu 053H1G – v kódu NATO Jianghu V. (6 ks)
- Fregata typu 053H2G – v kódu NATO Jiangwei I. (4 ks)
- Fregata typu 053H3 – v kódu NATO Jiangwei II. (8 ks)
- Fregata typu 054 – v kódu NATO Jiangkai I. (2 ks)
- Fregata typu 054A – v kódu NATO Jiangkai II. (10–12 ks, ve stavbě)
Korvety [editovat]
Ponorky [editovat]
Útočné ponorky s jaderným pohonem [editovat]
- Ponorka typu 091 – v kódu NATO třída Han (3 ks)
- Ponorka typu 093 – v kódu NATO třída Shang (2 ks)
Raketonosné ponorky s jaderným pohonem [editovat]
- Ponorka typu 092 – v kódu NATO třída Xia (1 ks)
- Ponorka typu 094 – v kódu NATO třída Jin (2 ks, ve stavbě)
Dieselelektrické ponorky [editovat]
- Ponorka typu 033 – v kódu NATO třída Romeo (8 ks)
- Ponorka typu 035 – v kódu NATO třída Ming (18 ks)
- Ponorka typu 039G/G1 – v kódu NATO třída Song (12 ks)
- Ponorka typu 039A/B – v kódu NATO třída Juan (4 ks)
- Třída Kilo – Projekt 636/877EKM (12 ks)
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e Naval Forces [online]. SinoDefence, [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vessels [online]. SinoDefence, [cit. 2010-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07, [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VALKOVIČ, Radek. Čínské ponorky [online]. Militari.cz, [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ VALKOVIČ, Radek. Čínské torpédoborce [online]. Militari.cz, [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ships of the People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii. V tomto článku byl použit překlad textu z článku People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii.
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
- (anglicky) SinoDefence
