Thajské královské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thajské královské námořnictvo
Vlajka thajského královského námořnictva

Vlajka thajského královského námořnictva
Země Thajsko Thajsko
Vznik 1900
Velikost 1 letadlová loď
8 fregat
4 korvety
9 rychlých útočných člunů
Nadřazené jednotky Thajské ozbrojené síly
Účast
Války Francouzsko-thajská válka
Korejská válka
Bitvy Bitva u Ko Čangu

Thajské královské námořnictvo je námořní složkou ozbrojených sil Thajska. Jedná se o regionální námořní mocnost, jejíž sílu dlouhodobě limituje nedostatek finančních prostředků. K roku 2008 disponovalo námořnictvo 26 000 příslušníky a 20 000 vojáky námořní pěchoty. Jádro námořnictva představuje jedna letadlová loď, osm fregat, čtyři korvety a řada dalších plavidel.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dhonburi
Fregata Maeklong byla zachována dodnes

Moderní thajské námořnictvo vzniklo na počátku 20. století, nejprve ale nepředstavovalo významnější sílu. V průběhu 20. let však ve Velké Británii získalo torpédoborec Phra ruang (původně HMS Radiant patřící ke třídě R), korvetu Chao Phya, čtyři torpédové čluny a dvě pobřežní obrněné lodě třídy Ratanakosindra. Ve 30. letech thajské námořnictvo dále sílilo, přičemž pro svou zvětšující se flotu postavilo novou námořní základnu Sattahip, kterou používá dodnes. Britové dodali ještě tři torpédové čluny, italové devět torpédovek, dvě minonosky a rozestavěly rovněž dvojici malých křižníků, které po vypuknutí druhé světové války zabavily jako Etna a Vesuvio (dostavěny ale nikdy nebyly). Hlavní dodavatelem se ovšem stalo Japonsko, u kterého Thajsko získalo dva pobřežní obrněnce třídy Dhonburi, čtyři ponorky, čtyři torpédové čluny a dvě transportní lodě.

Do ostré akce byly thajské lodě nasazeny v září 1940 po vypuknutí francouzsko-thajské války. Malá francouzská eskadra však dokázala v lednu 1941 jeho hlavní síly porazit na hlavu v bitvě u Ko Čangu, ve které byly potopeny obě obrněné lodě třídy Dhonburi a tři torpédovky. V prosinci 1941 se země dostala také do války s Japonskem, které ho donutilo vyhlásit válku Spojencům. Námořnictvo se ale žádné akce neúčastnilo a prošlo zbytkem války beze ztrát. Po válce si lodě mohlo ponechat a většinu ze starších jednotek ponechalo ve službě do 60.–70. let.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Chakri Naruebet

Letadlové lodě[editovat | editovat zdroj]

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

  • Třída Knox
    • Phutthayotfa Chulalok (461), (ex USS Truett)
    • Phutthaloetla Naphalai (462), (ex USS Uoellet)
Bangpakong (456)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Naresuan (421)

Rychlé útočné čluny[editovat | editovat zdroj]

Fregata Phutthaloetla Naphalai (462)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Royal Thai Navy ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]