Fregata typu 053H2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typ 053H2 / Jianghu III
Bangpakong (FF-456)
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Čínské lidové republiky
Thajské královské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 7
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2011)
Předchůdce typ 053H1 / Jianghu II
Následovník typ 053HT-H / Jianghu IV
Technické údaje
Výtlak 1960 t (plný)[1]
Délka 103,2 m
Šířka 11,3 m
Ponor 3,19 m
Pohon 2 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 26,5 uzlů
Dosah
Posádka 200
Výzbroj 4× 100mm kanón (2×2)
8× 37mm kanón (4×2)
YJ-8A (4×2)
2× raketový vrhač typu 81 (2×1)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Fregata typu 053H2 (v kódu NATO: Jianghu III) je třída fregat Námořnictva Čínské lidové republiky. Jedná se o vylepšenou variantu fregaty typu 053H1 u které byly využity některé západní technologie, získané díky oteplení vztahů mezi ČLR a Západem v 80. letech. Postaveny tři jednotky pro čínské námořnictvo a další čtyři jednotky pro Thajské královské námořnictvo. Všechny jsou stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Pro čínské námořnictvo byly postaveny tři jednotky této třídy – Chuang-š' (535), Wu-chu (536) a Cchang-čou (537). Další čtveřici fregat si objednalo Thajsko. Jedná se o jednotky Chao Phraya (455), Bangpakong (456), Kraburi (457) a Saiburi (458). Dvě z thajských fregat mají místo zadní dělové věže přistávací palubu pro jeden vrtulník (bez hangáru). Všechny postavila loděnice Hudong v Šanghaji.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Vrtulníková verze fregaty v podobě thajské Kraburi (457)

Trup fregat má zvýšenou střední část a poskytuje posádce větší komfort ubytování, než třídy dřívější (včetně centrální ventilace a klimatizace). Jsou u nich poprvé použity západní technologie, bojový informační systém ZKJ-3A, novější radary, senzory a další elektronika. Naopak hlavňová výzbroj zůstala prakticky beze změny a vůči letadlům a řízeným střelám jsou tyto fregaty stále prakticky bezbranné.

Hlavňovou výzbroj tvoří čtyři 100mm kanóny typu 79 v dvoudělových věžích na přídi a na zádi, které doplňují čtyři dvojité 37mm protiletadlové kanóny typu 76. Dvě jejich postavení jsou po stranách můstku a dvě na zádi. Ve středu lodi se nacházejí čtyři dvojité vypouštěcí kontejnery podzvukových protilodních střel YJ-8A (exportní označení C-801, v kódu NATO CSS-N-4 Sardine), které jsou čínskou verzi francouzských protilodních střel MM.38 Exocet. Střely mají dolet 80 km. Pro ničení ponorek fregaty nesou dva 240mm raketové vrhače hlubinných pum typu 81.

Pohonný systém tvoří dva diesely 12E390VA. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 26,5 uzlu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Platí pro čínskou verzi Jianghu III.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  
  • ZAJAC, Ivan. Fregaty Type 054 – Geneze. ATM. 2011, roč. 43, čís. 3, s. 64–67. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]