Městská knihovna Tábor

Městská knihovna Tábor
The Municipal Library of Tábor
Stát	Česko Česko
Poloha	Městská knihovna, Jiráskova 1775, Tábor
Typ	centrální (hlavní) knihovna
Zaměření	veřejná
Založena	1897
Počet poboček	4
Knihovní fond
Knihovní fond	177 559
Velikost fondu	140 000
Další informace
Ředitel	Mgr. Eva Měřínská
Webové stránky	https://www.knihovnatabor.cz/
Telefon	381 200 580
Sigla	TAG001
IČO	70886334 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna Tábor je veřejná univerzální knihovna, kterou zřizuje město Tábor. Předmětem činnosti je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.

Historie knihovny v datech

• 1831 V Táboře působil pouze německý čtenářský spolek "Taborer Leseverein", který neměl jedinou českou knihu.
• 1866 Jsou doloženy zprávy o čtenářském spolku Občansko-čtenářská beseda.
• 1878 První návrh na zřízení městské veřejné knihovny v Táboře předkládají obecní radě královského města Tábora dne 17.2.1878 ředitel reálného gymnázia Václav Křížek a profesor Hynek Mejsnar.Jako předseda a jednatel Klubu přátel věd a umění při Měšťanské besedě v Táboře. Návrh přednáší původně městský tajemník Karel Mlynář a Klub přátel věd a umění jej zasílá táborské městské radě společně s návrhem na zřízení městského muzea. Po několikaměsíčním jednání je v témže roce muzeum zřízeno, ale návrh na knihovnu se prozatímně odkládá.
• 1896 Dne 15.4.1896 projednává obecní zastupitelstvo žádost místního odboru Národní jednoty Pošumavské na zřízení obecní knihovny. Na tento účel již přispěla městská spořitelna částkou 200 zlatých. Stejnou částkou přispívá i město. Je usneseno, že obec se má postarat o místnost pro knihovnu. Současně je ustavena pětičlenná knihovní komise s předsedou náměstkem starosty JUDr. Aloisem Kotrbelcem. Je rozhodnuto, aby honorovaný úřad knihovníka byl svěřen některému městskému úředníkovi.
• 1897 Dne 24.3. se schází knihovní komise, aby vypracovala stanovy a knihovní řád. 5. května 1897 se stanovy a knihovní řád obecní knihovny projednávají. Stanovy vymezovaly zaměření knihovny, její financování a řízení. Knihovní řád pak určoval povinnosti a práva čtenářů ve výpůjčním procesu. Oba dokumenty jsou ve zprávě ze zasedání táborského městského zastupitelstva uvedeny v plném znění. Knihovníkem se stává městský oficiál Antonín Zeis. Prvním půjčovním dnem knihovny byl 19. prosinec, do konce roku bylo půjčeno 29 knih.
• 1898 Změna v knihovním řádu stanoví vybírání poplatku 20 haléřů za půjčování časopisů.
• 1903 Ve zprávě o městské veřejné knihovně se uvádí, že knihy se půjčují pravidelně, v jarních a letních měsících dvakrát týdně (ve čtvrtek a v neděli), v podzimních a zimních měsících třikrát týdně (v úterý, ve čtvrtek a v neděli). Vyskytuje se první případ náhrady za ztracené knihy.
• 1906 Je dochován tištěný seznam knih městské veřejné knihovny táborské, který nákladem knihovní rady vydala tiskárna Petra Franka. Kromě seznamu knih obsahuje plné znění knihovního řádu, přehled řazení fondu, jmenný rejstřík spisovatelů a složení knihovní komise. V jejím čele stojí starosta JUDr. Alois Kotrbelec.
• 1910 Rostoucí počet svazků ve fondu nutí knihovní komisi hledat lepší umístění. V srpnu se knihovna stěhuje z náměstí do obecního domu v Převrátilské ulici 315, do místností po zimní hospodářské škole. V první místnosti se nachází vlastní knihovna, druhá slouží jako čekárna. Současně je zavedeno elektrické osvětlení. Vzdělávací sbor Táborský spolu s akademickým spolkem "Štítný" věnuje městské knihovně "Dětskou knihovnu", základ pozdějšího dětského oddělení.
• 1914 Umírá knihovník Antonín Zeis, novým knihovníkem se stává jeho syn Karel. Složitá společenská situace v průběhu 1. světové války ovlivňuje i činnost knihovny - dochází k výraznému poklesu zájmu o ni.
• 1919 Je vydán na svou dobu pokrokový zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/19 Sb.
• 1920 Městské zastupitelstvo vytváří místo knihovníka, spojené s funkcí muzejního tajemníka. Na toto místo nastupuje dr. František Kroupa.
• 1921 Knihovna se stěhuje do větších prostor na náměstí, do č. 3 vedle radnice. Dvě místnosti slouží knihovně, další tři místnosti čítárně.
• 1922 Z usnesení knihovní rady se zřizuje od 1. 12. samostatné hudební oddělení. Jsou zaznamenány počátky kulturně výchovné činnosti - k významným výročím se pořádají výstavy knih.
• 1923 K městské knihovně je připojena obecní knihovna legionářská.
• 1939 Půjčovní poplatek činí 20 haléřů za svazek zábavné literatury či časopisu a 10 haléřů za svazek literatury naučné nebo dětské. Knihy se půjčují na 21 dní. V říjnu je uzavřena, údajně proto, že místnosti budou použity k jinému účelu. Ve skutečnosti to je první z řady opatření, kterým úřady omezovaly působnost knihovny.
• 1940 - 1945 Z těchto let nejsou dostupné žádné archivní materiály, které by dokumentovaly dění v knihovně.
• 1946 Knihovna se v prosinci stěhuje do 1. patra budovy Domu osvěty v Jiráskově ul. č. 1775, kde sídlí doposud. Prvně se zde půjčuje 16. prosince.
• 1950 Knihovna je umístěna v jediné místnosti, nemá volný výběr. Ředitelem je Dr. František Kroupa.
• 1951 Na základě směrnice Ministerstva informací a osvěty vzniká v červnu spojením Městské knihovny a Státní doplňovací knihovny Okresní lidová knihovna (OLK), která se stává metodickým centrem pro všechny knihovny okresu. Jejím ředitelem je Antonín Rejlek. Knihovna se rozšiřuje do dalších místností a zavádí volný výběr. V 1. patře sídlí půjčovna s fondem pro dospělé, pro děti, sklad a doplňovací oddělení. Fond pro děti se člení podle věku (6, 9, 12 a 15 let). Kancelář je ve 3. patře, čítárna v přízemí má vchod z čekárny kina.
• 1952 Je zaveden obálkový výpůjční systém.
• 1953 Vybírá se poplatek 10 haléřů za půjčení jednoho svazku. 60 % fondu je umístěno ve volném výběru, ze skladu se půjčuje podle seznamů. Výpůjční lhůta je 14 dnů. K dispozici je jmenný katalog, za pomoci studentů středních škol se buduje katalog názvový.
• 1954 Jsou zrušeny poplatky za jednotlivé výpůjčky a v důsledku toho narůstá jejich počet. V odd. pro dospělé se vybírá 5,- Kčs roční registrační poplatek, od pololetí 3,- Kčs, děti do 15 let mají registraci zdarma. Na náměstí před zemědělskou školou je zřízena letní čítárna s 15 tituly periodik a ve Vyšší hospodářské škole pobočka OLK (680 sv.). Objevují se první úvahy o nástavbě na budově pro dětské oddělení.
• 1955 Narůstají problémy s nedostatkem místa a s vybavením knihovny. Fond gramodesek (579 svazků) je určen jen pro kulturní akce, neexistuje hudební oddělení a gramodesky jsou uloženy v uzamčených skříních. Dřevěné regály jsou staré a nevyhovují. Přesto se knihovna snaží i ve složitých podmínkách dále rozvíjet. Je budován katalog jmenný, názvový, hudebnin, gramodesek a divadelní. Připravuje se katalog tematický (budoucí systematický).
• 1956 Půjčovna se rozšiřuje probouráním příčky. Volný výběr naučné literatury je omezen na tři regály. Doplňovací fond se stěhuje z 1. patra do několika skříní za kino. Je vybudován tematický katalog gramodesek. Tematický katalog naučné literatury je dokončen.
• 1957 Tematický katalog je k dispozici jen "vyspělým" čtenářům, neboť lístky v lístkovnici nemají zajištění proti vyjmutí. Naučná literatura se začíná třídit podle sovětské klasifikace. Na chodbě je instalováno 20 panelů na výstavy.
• 1958 V OLK se zavádí roční registrační poplatek pro mládež 1,- Kčs. Ruší se pobočka v hospodářské škole, protože škola má dostatečný vlastní fond. Čtenářům je zpřístupněn Systematický katalog, budují se další dílčí katalogy.
• 1959 Národní shromáždění schvaluje zákon č.53/59 Sb. o jednotné soustavě knihoven. Základem této soustavy se stávají lidové knihovny místní, okresní a krajské. Je zahájena dostavba dětského oddělení.
• 1960 Je dostavěno a v červnu otevřeno nové odd. pro mládež, čímž se uvolňuje místnost pro oddělení politické. Volný výběr pro mládež je pouze ve třech regálech a děti mají zájem o jeho rozšíření. V novém oddělení jsou rovněž umístěny hudebniny a gramodesky. Po stavebních úpravách jsou jednotlivá oddělení knihovny situována takto: přízemí - čítárna 1. patro - půjčovna se třemi místnostmi 2. patro - odd. pro mládež a kancelář Pro pořádání besed je k dispozici přednáškový sál ve 3. patře. V místnosti za kinem OKO je v pěti skříních umístěn doplňovací fond. V závěru roku je zavedeno desetinné třídění, podle kterého se ústředně zpracovávají katalogizační lístky.
• 1961 V souladu s novým zákonem plní OLK funkci městské knihovny a současně funkci střediska metodické, bibliografické, informační a meziknihovní služby pro všechny knihovny jednotné soustavy. Utváří se samostatné metodické oddělení v pravém slova smyslu, sídlí ve společné kanceláři knihovny ve 2. patře. OLK ruší půjčování v sobotu odpoledne. V tomto roce naposledy funguje letní čítárna na náměstí.
• 1962 OLK získává titul Vzorná lidová knihovna v 12. ročníku soutěže BVLK. Narůstají problémy s nedostatkem prostoru, které neřeší ani nové dětské oddělení. Začínají práce na předmětovém katalogu knihovny. Jmenný katalog knihovny je veden od roku 1922 podle příručky Leopolda Calabeka, od roku 1954 podle sovětské klasifikace, od roku 1960 podle MDT. Odebírá se 133 titulů periodik.
• 1963 Knihovna výrazně omezuje kolektivní akce, které se dosud konaly ve 3. patře v přednáškovém sále. Ten je zrušen a přestavěn, v souvislosti s tím uvolňuje Dům osvěty ve 2. patře místnost pro metodické oddělení. Při večerním promítání slouží čítárna návštěvníkům kina. Je zahájena evidence knihoven jednotné soustavy podle směrnice č.51/63 Sb.
• 1964 Plán na nástavbu na kině OKO pro OLK je v zásadě přijat plánovacím odborem ONV, nikdy se však nerealizoval.
• 1965 Rada ONV v Táboře schvaluje nový organizační řád, kterým je zakotvena rozšířená funkce OLK a přejmenování na Okresní knihovnu (OK). Knihovna se stává příspěvkovou organizací. Začíná budování středisek knihovnických služeb, tzn. v první fázi profesionalizace knihoven.
• 1966 OK obhajuje titul Vzorná lidová knihovna na další 4 roky.
• 1967 Práci končí aktiv pro práci s knihou, poradní orgán školské a kulturní komise. Přestává pracovat i rada knihovny, poradní orgán ředitele. Pracovníci Technického a zkušebního ústavu stavebního v Praze provádějí statické šetření únosnosti základů a stropních pilířů v kině OKO, o jehož nástavbě se uvažuje. Práce však nejsou dokončeny.
• 1968 Do správy knihovny je převeden celý dům, ale v budově stále sídlí hudební kursy Okresního domu kultury a vzdělávání, redakce okresních novin Palcát, okresní výbor Socialistické akademie a byt domovníka. Každou sobotu se půjčuje ve všech odděleních knihovny. Částka na obyvatele na nákup činila asi 2,- Kčs.
• 1969 V květnu odchází do důchodu dosavadní ředitel Antonín Rejlek. Novou ředitelkou se stává pracovnice knihovny Blanka Fischerová (Sýkorová). OV Socialistické akademie uvolňuje jednu místnost ve 3. patře. To umožňuje propojit sklad časopisů s touto místností a vytvořit tak nové oddělení, které slučuje fond časopisů, hudebnin a gramodesek. Knihovníci MLK stále nejsou pravidelně odměňováni. Profesionalizuje se knihovna Malšice.
• 1970 Jsou zahájeny práce na budování střediska Tábor. Profesionální knihovny dostávají přiděleny metodické obvody jako základy středisek knihovnických služeb. OK má stále nedostatek prostor, radou JčKNV je proto podán návrh na stavbu samostatné budovy pro knihovnu. Připravuje se obnovení rady knihovny a aktivu pro práci s knihou. Z fondu knihovny je vyčleněna veškerá "závadná" literatura. Systematicky je budován bibliograficko - informační aparát, tematické kartotéky, vyčleněna příruční knihovna.
• 1971 Začíná pravidelně pracovat Okresní knihovnický aktiv jako pomocný orgán odboru kultury ONV. 95 % fondu je ve volném výběru.
• 1972 1.1.1972 jsou k Táboru přičleněny k OK jako pobočky MLK v obcích, které se stávají součástí města - Klokoty, Náchod, Měšice, Smyslov, Záluží, Zárybničná Lhota, Svrabov - pobočka Klokoty je zrušena a připravuje se otevření nové pobočky na Pražském sídlišti. V půjčovně je zavedena Kniha přání a stížností, ale zůstává bez čtenářského ohlasu.
• 1973 OK přebírá od MěNV do své péče pobočky po stránce materiální i personální. Otevírá se pobočka na Pražském sídlišti. V 1. patře je vybudováno oddělení politické literatury jako součást odd. pro dospělé. Rozšiřuje se výpůjční doba v odd. pro dospělé, současně je zaveden dvousměnný provoz, obdobný dnešnímu. Část fondu knihovny je umístěna do skladu ve Skrýchově u Malšic. Nákup knih pro celý okres se provádí centrálně, na základě objednávek knihoven.
• 1974 Usnesením ONV se ukládá knihovně do konce roku 1974 vybudovat samostatné odd. pro dospívající mládež, nikdy k tomu však nedošlo. Zpřesňuje se evidence výpůjček novin a časopisů.
• 1975 V letech 1973-75 získává OK mimořádnou dotaci MK ČSR a JčKNV na nákup pro celý okres v průměrné výši 130 tisíc Kčs. Budované katalogy: jmenný, názvový, systematický, předmětový, pro gramodesky a hudebniny: jmenný, názvový, tematický, dále regionální katalogy. V odd. politické literatury je vybudována příruční knihovna.
• 1976 Pro nevhodné umístění je uzavřena pobočka Měšice.
• 1977 Radou ONV je schválen nový statut knihovny, následně pak je vypracován nový organizační a pracovní řád. Pobočka Pražské sídliště je pověřena metodickou péčí o ostatní pobočky. Pobočka Náchod je umístěna v nových prostorách.
• 1978 Odd. hudebnin a časopisů se stěhuje ze 3. patra do přízemí budovy, do prostor původní čítárny. Ta je začleněna do studovny jako její součást.
• 1979 Otevírá se samostatné odd. politické literatury se studovnou ve 3. patře. Retrospektivně se buduje revizní katalog jako hlavní etapa příprav na revizi fondu knihovny. Pobočka Pražské sídliště zahajuje provoz v nové budově Městského kulturního střediska.
• 1980 Odd. hudebnin a časopisů zavádí novou službu - půjčování zvukových knih zrakově postiženým. Na chodbě ve 2. patře jsou zřízeny další výstavní plochy v zasklených skříňkách.
• 1981 Probíhá revize doplňovacího fondu, pokračují práce na revizním katalogu knihovny.
• 1982 Knihovna přechází z organizace příspěvkové na rozpočtovou. Do majetku OK je jako sklad převedena budova bývalé školy v Hlasivu, sklad na náměstí Mikuláše z Husi je proto vyklizen a připraven k přestěhování. Pobočka Čekanice ztrácí prostory a přerušuje činnost.
• 1983 Po nezbytných úpravách se stěhují knihy do skladu v Hlasivu. Výhradní právo na půjčování zvukových knih přechází do Českých Budějovic a OK již tuto službou dále neposkytuje. OK zadává Technickému ústředí knihoven v Praze zpracování projektu na samostatné hudební oddělení. Pobočka Čekanice získává nové umístění.
• 1984 V rámci reorganizace hudebního odd. se půjčování časopisů přesunuje na jednotlivá oddělení. Pobočka Čekanice zahajuje provoz.
• 1985 Je dokončena úprava a reorganizace hudebního odd., kde jsou zřízena místa pro prezenční poslech.
• 1986 V přízemí je v místnosti po zrušené kanceláři kina otevřená čítárna denního tisku, umístěná dosud ve 3. patře v rámci studovny. V opravené budově zahajuje opět činnost pobočka Zárybničná Lhota.
• 1987 Je zrevidován fond naučné literatury odd. pro dospělé. Profesionalizuje se knihovna Chotoviny a Opařany.
• 1988 . Pro nevyhovující umístění je zastavena činnost pobočky Čelkovice. Termín zpracování výtvarného řešení knihovny se posunuje do roku 1989.
• 1989 Počátkem roku je celá knihovna na 4 měsíce uzavřena a probíhá generální oprava ústředního topení včetně výměny radiátorů. OV Socialistické akademie opouští budovu knihovny a do uvolněných prostor ve 4. patře se stěhuje metodické oddělení.
• 1990 Knihovní fondy jsou posíleny ze zahraničních zdrojů (nadace, dary ap.) a doplněny knihami z depozitářů, vyřazenými v 70. letech. Provádí se aktualizace fondu, končí používání Tropovského úpravy MDT a přechází se na Mezinárodní desetinné třídění. Probíhá další stěhování v rámci budovy - byt domovníka ve 2. patře se uvolňuje, do něj se přemísťují ekonomické oddělení a kancelář ředitelky. Volné prostory ve 3. patře se adaptují, vzniká nové společenskovědní oddělení a studovna. Je zakoupena první kopírka a elektrické psací stroje.
• 1991 Začíná nová etapa ve vývoji knihovny. V květnu je zrušeno kino OKO a probíhají jednání o dalším využití prostor. Okresní úřad jako zřizovatel knihovny dává souhlas k přestavbě kina pro knihovnu. Je zavedena počítačová síť (do konce roku 6 PC) a připraven záznam na vkládání údajů o knihovním fondu - vzniká automatizovaný knihovní systém LANius. Je otevřeno nové společenskovědní oddělení. Do zrušené šatny kina se stěhuje čítárna, uvolněná místnost je pronajata firmě ArrowSys. Bývalá promítací kabina kina slouží jako sklad oddělení pro dospělé. V hudebním oddělení se začínají půjčovat kompaktní disky. Je obnovena činnost pobočky Měšice.
• 1992 Čtenářský poplatek se zvyšuje z 5,- na 50,- Kčs v odd. pro dospělé a z 1,- na 10,- Kčs v odd. pro děti. Důsledkem je v prvním roce velký pokles čtenářů, který se však brzo vrací k původnímu počtu a po rekonstrukci knihovny je výrazně překonán. Knihovní systém LANius je zaveden do každodenního provozu knihovny. Začíná retrospektivní zpracování fondu s knihou v ruce i zpracování nových přírůstků na počítači. Na podzim je v oddělení pro dospělé zpřístupněn čtenářům první on-line katalog. Připravuje se rekonstrukce bývalého kina. OK doplňuje další vybavení výpočetní technikou, tiskárnami apod., je zakoupen první CD-ROM - právní systém JURIX a čtecí jednotka pro tento nosič.
• 1993 Od 1. ledna probíhá přestavba bývalého kina OKO pro knihovnu. 18. listopadu je slavnostně otevřeno nové oddělení pro dospělé čtenáře se studovnou, provoz v něm je plně automatizován včetně výpůjčního protokolu. Celý fond oddělení je uložen v počítači, všechna periodika opatřena čárovým kódem. Oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů je umístěno v 1. patře v prostorách bývalé promítací kabiny. Čítárna denního tisku, šatna, sociální zařízení pro čtenáře i možnost občerstvení zvyšují pohodlí návštěvníků v místě bývalé šatny kina v přízemí. V souvislosti s rekonstrukcí budovy je zrušen sklad knihovny v Hlasivu. Dočasně se uzavírá hudební oddělení a oddělení pro děti. Průběžně se doplňuje vybavení výpočetní technikou. OK se stává kolektivním členem obnovené profesní organizace SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků.
• 1994 V lednu je zahájena další etapa rekonstrukce, tentokrát v původní budově knihovny. Adaptované dětské oddělení na místě bývalého odd. pro dospělé v 1. patře a hudební odd. ve 3. patře se otevírají v červenci. Výměnný fond je přestěhován do bývalého dětského oddělení ve 2. patře. Pokračuje automatizace dalších agend knihovny v rámci systému LANius. Čtenáři v odd. po dospělé mají v klasické lístkové formě k dispozici katalog názvový a tematický, jmenný katalog slouží jako generální a je pouze služební. Vzniká nová pobočka na Sídlišti nad Lužnicí, pobočka na Pražském sídlišti se stěhuje do nevýhodných prostor ve 2. patře stejné budovy. Pokračuje další rozšiřování počítačové sítě a vybavení technikou.
• 1995 V odd. pro děti je zaveden automatizovaný výpůjční protokol a čtenářům zpřístupněn on-line katalog. Automatizace je uplatněna i při evidenci výměnného fondu. Ve studovně se průběžně se rozšiřuje nabídka databází vlastních i převzatých. Za půjčení kompaktního disku je zaveden poplatek 10,- Kč. Automatizovaný knihovní systém dále vyvíjí firma LANius s.r.o. Knihovna podepisuje smlouvu o spolupráci s Informačním centrem nadací v Praze.
• 1996 Končí ukládání výměnného fondu do počítače a je zahájena evidence výměnných souborů v systému LANius. Souborný katalog naučné literatury knihoven, používajících systém LANius (SKAT), je zpřístupněn čtenářům. OK se stává zakládajícím členem Sdružení uživatelů systému LANius.
• 1997 Je zaveden automatizovaný výpůjční protokol v hudebním oddělení a tím dokončena automatizace provozu celé knihovny. Metodická péče o pobočky se převádí z pobočky Pražské sídliště do metodického oddělení OK. Pobočka Lužnické sídliště je přestěhována do nové budovy ve Vídeňské ulici. OK je jedním ze zakládajících členů Asociace knihoven ČR. Knihovna získává grant Ministerstva kultury ČR na připojení k síti Internet. Vybavení OK zahrnuje 17 osobních počítačů. Internet poskytnut, jako další ze služeb ve studovně.
• 1998 Končí budování všech klasických lístkových katalogů pro čtenáře v oddělení pro děti a pro dospělé. Nadále se buduje v lístkové formě pouze generální katalog jmenný jako katalog služební. Knihovní fond se začíná zpracovávat podle anglo-amerických katalogizačních pravidel (AACR2). Knihovna se zapojuje do sdílené katalogizace v systému LANius. Čtenářům jsou zpřístupněny dvě internetové stanice v A-klubu se stálou službou a ve studovně je instalován nový počítač k prezenčnímu studiu CD ROMů.
• 1999 V oddělení pro dospělé dostávají čtenáři k dispozici další on-line katalog. Knihovna se v říjnu připojuje do celostátní kampaně Týden knihoven. Začíná spolupráce s komunitním centrem Cheiron .
• 2000 Je zahájeno retrospektivní ukládání údajů o knihovním fondu poboček do počítače. Pobočky na obou sídlištích zahajují půjčování CD ROMů pro děti. Čtenáři mohou využívat čtyři stanice na Internet.
• 2001 Čtenáři dostávají k dispozici nové on-line katalogy v oddělení pro dospělé čtenáře a v hudebním odd.
• 2002 V souladu s novým knihovním zákonem je knihovna registrována na Ministerstvu kultury ČR a Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích je pověřena výkonem regionálních funkcí pro okres Tábor. V rámci reformy veřejné správy se s nadcházejícím zrušením okresních úřadů připravuje převod knihovny pod nového zřizovatele – Město Tábor. 13. srpna přechází knihovna na nový knihovní systém Clavius. Pobočky na Sídlišti nad Lužnicí a na Pražském sídlišti zahajují plný automatizovaný provoz.
• 2003 Po zrušení okresních úřadů mění knihovna od 1. ledna 2003 zřizovatele (tím se stává Město Tábor) i název – na Městská knihovna Tábor. Registrační poplatek se zvyšuje z 50,- na 100,- Kč pro dospělé a z 10,- na 30,- Kč pro děti. Zvyšují se i další poplatky (za upomínky, půjčování zvukových dokumentů atd.). Výkon regionálních funkcí přechází v plném rozsahu na regionální oddělení Městské knihovny Tábor a je plně hrazen ze státních prostředků. V dětském oddělení je zpřístupněn Internet.
• 2004 Od února přestává hudební odd. vybírat poplatky za půjčování kompaktních disků. Pobočka Čekanice se stěhuje do nového Domu s pečovatelskou službou.
• 2005 Rok probíhá ve znamení oprav a rekonstrukcí.V závěru roku se v knihovně objevuje nový prvek v odd. pro dospělé čtenáře - bezpečnostní brány, které mají zastavit šířící se krádeže dokumentů. Do poboček na Sídlišti nad Lužnicí a na Pražském sídlišti je zaveden internet pro veřejnost.
• 2006 Pobočky Pražské sídliště a Sídliště nad Lužnicí přecházejí na knihovní systém Clavius a jsou propojeny sítí s ústřední budovou v Jiráskově ul. se osvědčily, jsou proto instalovány i do oddělení pro děti. Fond tohoto oddělení prochází rozsáhlou aktualizací. Počet PC na internet pro děti je povýšen na tři.
• 2007 Od ledna je internet pro čtenáře knihovny zdarma. Zvýšený zájem o jeho použití (nárůst uživatelů o 70 %) je důvodem ke zvýšení počtu PC pro veřejnost na dvojnásobný počet. Úpravou prostředí A-klubu vzniká klidová zóny pro internetové stanice. Zájem organizací a institucí o pořádání výstav v knihovně nelze uspokojit, proto je instalován závěsný systém na panely a je založena nová galerie – Na Schodišti. Rovněž přibývá jedna stanice internetu pro veřejnost. V rámci výkonu regionálních funkcí se instaluje za finanční podpory grantu Ministerstva kultury do 19 knihoven na Táborsku regionální knihovní systém Clavius REKS.
• 2008 Knihovna zveřejňuje nové webové stránky, poskytující více informací a rozšířenou nabídkou on-line služeb. Čtenáři mohou využívat další služby - prostřednictvím SMS dostávají tzv. předupomínky, tzn. upozornění na blížící se konec výpůjční lhůty. V odd. pro dospělé a pro děti jsou instalována kvalitnější osvětlovací tělesa, v odd. pro děti je vyměněna podlahová krytina.
• 2009 Od 1.1.2009 se rozšiřuje výpůjční doba o 4 hod. týdně ve všech odděleních - začátek se posouvá na 9.00 hod. Po uzavření smlouvy s Knihovnou a tiskárnou pro nevidové K. J. Macana v Praze zahajuje nová služba v hudebním oddělení - půjčování zvukových knih handicapovaným. Spolupráce s neziskovými organizacemi (Fokus, Rolnička Soběslav, Ochrana fauny atd.) nabývá dlouhodobého a systematického charakteru, především ve výstavní činnosti. V průběhu prázdninových měsíců dochází k reorganizaci v odd. pro dospělé čtenáře - studovna se stěhuje na místo kanceláře oddělení a rozšiřuje se tak prostor pro volný výběr literatury.
• 2010 Další nové technologie si hledají cestu do knihovny – v pobočce na Pražském sídlišti se testují í RFID kódy při půjčování knih – čtenáři zatím téměř nezaznamenají změnu, pracovníkům knihovny se zjednoduší obsluha čtenářů. Dále je veřejnosti poskytnut přístup k Wi-Fi připojení k internetu zdarma v odd. pro dospělé a v A-klubu. Zásadní změnou pro knihovníky i čtenáře je on-line katalog nové generace – Carmen, který je od května dostupný i z webových stránek knihovny.
• 2011 Spolupráce s G-centrem, zahájení půjčování čteček elektronických knih.
• 2012 Oslavy 150 let vzniku knihovny. Novou ředitelkou se stává Mgr. Eva Měřínská. K 1.3.2012 ukončeno budování generálního lístkového systému. Celý systém evidence pokryt a kontrolován automaticky knihovním systémem Clavius. Celá budova pokryta signálem Wi-Fi pro připojení k internetu.
• 2013 Oživen prostor hudebního oddělení, přesun sci-fi a fantasy, komiksů na toto oddělení, Bibliobox - nová služba pro vracení knih.
• 2014 Zavedení půjčování elektronických knih, zprovoznění mobilní knihovny.
• 2015 Půjčování filmů na DVD, umístění tzv. knihobudek.
• 2016 Oprava 3. patra knihovny (hudební oddělení), zavedení tzv. parkovací karty, ukončena činnost dvou neautomatizovaných poboček Měšice a Zárybniční Lhota.
• 2017 Knihovna oslavila 120 let své působnosti, zahájila spolupráci s nemocnicí, uvedla projekt VU3V (Virtuální univerzita třetího věku).

Knihovní řád z roku 1897

• Knihy půjčují se v místnosti od rady městské určené.
• Právo vypůjčovati si knihy mají osoby obojího pohlaví od 14. roku počínajíc, když jim kdo hodnověrný podepíše lístek, jímžto se o knihu přihlásiti lze.
• Lístky takové vydává knihovník. Na každém ona hodnověrná osoba potvrzuje, že zná vypůjčujícího a že mu knihu půjčiti možno; od toho upustiti lze v případech, je-li osoba vypůjčujícího knihovníkovi známa jako spolehlivá osoba.
• Knihovník půjčí každému pouze knihu jedinou. Dobu, kdy se knihy půjčují, určí a vyhlásí knihovní komise.
• Kniha vypůjčená budiž nejdéle do 14 dnův odvedena.
• Dokud kniha neodvedena, knihovník jiné nepůjčí.
• Škodu popřípadě na knize způsobenou neb její ztrátu nahraditi povinen jest vypůjčovatel. Kdo náhrady nedá, pozbývá práva knihy si nadále vypůjčovati; toho práva pozbývá i ten, kdo bez vážné omluvy knihu do 14 dnů neodvedl.
• Za knihy odpovídá knihovník komisi knihovní.
• Od půjčené knihy platí se jeden krejcar, jež vybírá a vyúčtuje knihovník.
• Žádosti a stížnosti knihovny se týkající vyřizuje knihovní komise obecním zastupitelstvem zřízená.
• Usnesením knihovní komise z 21. dubna 1898. ustanoven poplatek od půjčení časopisů ilustrovaných na 20 haléřů, při čemž ponecháno knihovníkovi časopisy ty zapůjčiti pouze čtenářům spolehlivým, aby ze svévole nebyly kaženy.

Oddělení knihovny

• Knihovna pro dospělé
• Knihovna pro děti a mládež
• Regionální oddělení
• Oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů
• Hvězdárna v knihovně
• Hudební oddělení

Služby knihovny

• Baby Zone
• Bibliobox
• e-čtení
• Hliníkožřout
• Kniha do vlaku
• Knihobudka
• Kopírování a zpracování rešerší
• Meziknihovní výpůjční služba
• Pétanque
• Připojení k Internetu
• Půjčování deskových her
• Půjčování knih a časopisů prezenční i absenční formou
• Senioři v knihovně
• S knížkou do života
• Skupinová (rodinná průkazka)
• Šachy na ulici
• VU3V (Virtuální univerzita třetího věku)

Kulturní akce

• Akce pro školy (např. Noc s Andersenem)
• Besedy nejen o hudbě s Karlem Denišem
• Besedy se spisovateli (např. Spisovatelé do knihoven)
• Noc literatury
• Pasování čtenářů
• Rockování s Jiřím Černým
• Tabook
• Univerzita třetího věku, školení a kurzy
• Vesmírný Tábor

Pobočky

• Pražské sídliště
• Sídliště nad Lužnicí - pobočky používající automatizovaný knihovní systém Clavius
• Čekanice, Náchod - pobočky neautomatizované

Adresa knihovny

Městská knihovna Tábor
Jiráskova 1775
390 01 Tábor

Galerie

• Městská knihovna Tábor
• 
  Knihovna na podzim
• 
  Oddělení internetu
• 
  Výstavní plochy
• 
  Oddělení pro dospělé
• 
  Oddělení pro dospělé-beletrie
• 
  Hudební oddělení
• 
  Hudební oddělení-gramodesky
• 
  Dětské oddělení
• 
  Malba u vstupu do hvězdárny