Mořská sůl
Mořská sůl se používá ve vaření nebo v kosmetice. Vyrábí se odpařením mořské vody. Výroba mořské soli (stejně jako kuchyňské soli) je datována už od pravěku. Někteří kuchaři jsou přesvědčeni, že chutná lépe, než kuchyňská sůl.
Složení soli
Jeden litr mořské vody obsahuje asi 35 g solí následujícího složení:
- 24042 miligramů chloridu sodného (68,7 %)
- 5013 miligramů chloridu hořečnatého (14,3 %)
- 3994 miligramů síranu sodného (11,4 %)
- 1006 miligramů chloridu vápenatého (2,9 %)
- 747 miligramů chloridu draselného (2,1 %)
- 96 miligramů hydrogenuhličitanu vápenatého (0,3 %)
- 78 miligramů bromidu hořečnatého (0,2 %)
- 15 miligramů chloridu strontnatého (0,04 %)
- 3 miligramy fluoridu sodného (0,009 %)
Výroba
Výroba soli začíná napuštěním systému kanálů nebo nádrží mořskou vodou. Poté se nechá působit sluneční záření a přirozené proudění vzduchu. Po odpaření vznikne hustý solný roztok. Mechanické nečistoty a látky, které se nerozpustí, se usadí na dně (přesto však ve výsledné soli mohou zůstávat mikročástice např. plastů[1]). Roztok je poté rozváděn do mělkých krystalizačních nádrží. V této fázi sůl začne krystalizovat. Vzniklá sůl je hrubozrnná, ale dá se i namlít. Tímto procesem si sůl zachová všechny přírodní prvky.[2]
Historie
V několika zemích (převážně v Číně a v Indii) byla mořská sůl jediným zdrojem soli. Prodej mořské soli byl velký zdroj příjmů pro vládu. Kolem roku 110 př. n. l. prohlásil tehdejší vládce Číny Wu-ti monopol v obchodu s mořskou solí. Nelegální obchod s ní, byl potrestán trestem smrti.
V roce 1930 navrhla Britská správa Indie daň ze soli. To vedlo ke slavnému Solnému pochodu, který vedl Mahátma Gándhí.
Využití
Gastronomie
Mořská sůl je zvažována některými kuchaři, jako zdravější alternativa k kuchyňské soli. Má výraznější chuť než běžná kuchyňská sůl. Často bývá ochucována různými bylinkami a dalšími příchutěmi.[3]
Kosmetika
Mořská sůl uklidňuje citlivou pokožku a zmírňuje její podráždění. Smícháním oleje a soli, jde vytvořit hustá pasta, která se dá použít jako přírodní peeling.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zeezout na nizozemské Wikipedii a Sea salt na anglické Wikipedii.
- ↑ Stolní mořská sůl obsahuje plastové částice. dTest [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Odpařování mořské vody [online]. FYZMATIK, 2013-2-17 [cit. 2015-07-27]. Dostupné online.
- ↑ PŘÍHODOVÁ, Anna. V čem se liší drahá sůl od té obyčejné?. vitalia.cz [online]. 2012-1-27 [cit. 2015-7-27]. Dostupné online.
- ↑ Jak využít mořskou sůl pro krásu. novinky.cz [online]. 2014-4-8 [cit. 2015-7-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mořská sůl na Wikimedia Commons
