Michał Giedroyć

Michał Giedroyć
Blahoslavený; Michał Giedroyć
	řeholník
	Rytina ze 17. století
Církev	římskokatolická
Znak
Zasvěcený život
Institut	Řád křižovníků s červeným srdcem
Noviciát	1460
Sliby	1461
Osobní údaje
Datum narození	asi 1425
Místo narození	Giedraičiai; Litevské velkoknížectví
Datum úmrtí	4. května 1485
Místo úmrtí	Krakov; Koruna polského království
Místo pohřbení	kostel sv. Marka, Krakov, Polsko
Národnost	litevská
Alma mater	Jagellonská univerzita
Svatořečení
Začátek procesu	27. července 2001
Beatifikace	7. listopadu 2018 ; Apoštolský palác, Vatikán ; beatifikoval papež František (potvrzení kultu)
Svátek	4. června
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	mnich
Atributy	řeholní oděv, kříž
Patron	sakristiánů, invalidů, Kongregace sester svaté Hedviky
Místo úcty	kostel sv. Marka, Krakov, Polsko
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michał Giedroyć (asi 1425, Giedraičiai – 4. května 1485, Krakov) byl litevský šlechtic a řeholník Řádu křižovníků s červeným srdcem. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se kolem roku 1425 v Giedraičiai do litevské šlechtické rodiny Giedroyć. V dětství trpěl problémy s chůzí. Aby se cítil užitečně, vyráběl nádoby pro přenášení eucharistie. Roku 1460 vstoupil do noviciátu Řádu křižovníků s červeným srdcem. Roku 1461 složil své řeholní sliby. Tentýž rok odešel do Krakova, kde studoval svobodná umění na Jagellonské univerzitě a roku 1465 obdržel bakalářský titul.

Po studiích se stal sakristiánem v kostele sv. Marka v Krakově. Zde začal žít jako poustevník v malé chýši připojené ke kostelu. Často se také postil a nejedl maso. Žil samotářským životem, ale lidmi byl často vyhledáván s prosbou o radu.

Zemřel dne 4. května 1485 v Krakově, kde byl u hlavního oltáře kostela sv. Marka pohřben. V kostele je také uchováván kříž a obrázek Panny Marie, které vysely v jeho příbytku a před kterými se denně modlil.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Pohřbení jeho těla v kněžišti by mohlo naznačovat snahy o jeho blahořečení již v době po jeho smrti. Díky protestantské reformaci však blahořečen nebyl. Ve 20. letech 17. století došlo k nárůstu jeho úcty, blahořečení však opět z důvodů zpřísnění pravidel o beatifikaci neproběhlo a jeho kult byl potlačen. V 80. letech 20. století byl opět obnoven jeho kult a přibývalo snah o jeho blahořečení.

Oficiálně byl jeho beatifikační proces zahájen dne 27. července 2001, čímž byl prohlášen za služebníka Božího. Dne 7. listopadu 2018 byl v Apoštolském paláci papežem Františkem potvrzen jeho kult a došlo tak k ekvivalentnímu blahořečení. Současně s tím podepsal papež František dekret o jeho hrdinských ctnostech.