Mezholezská vrchovina
| Mezholezská vrchovina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 619 m n. m. (Racovský vrch) |
| Rozloha | 36,62 km² |
| Nadřazená jednotka | Stříbrská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Benešovická pahorkatina Staňkovská pahorkatina Poběžovická pahorkatina Hostouňská pahorkatina Bonětická pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Mezholezská vrchovina | |
| Souřadnice | 49°37′35″ s. š., 12°53′23″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezholezská vrchovina je geomorfologický okrsek, součást Plaské pahorkatiny, nacházející se přibližně ve středu trojúhelníku mezi Horšovským Týnem, Borem a Stříbrem. Tato oblast je také nazývána jako Sedmihoří. Rozloha okrsku je 36,62 km².[1] Nejvyšším bodem je Racovský vrch vysoký 619 m n. m. Název Sedmihoří je pravděpodobně odvozen od sedmi vrchů, ačkoli vrchů je zde více. V roce 1994 byl v této oblasti vyhlášen přírodní park Sedmihoří. Jedná se také o významnou archeologickou lokalitu.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Mezholezská vrchovina je tvořeno hlubinnými vyvřelými žulami. Pohoří je sopečného původu, avšak jsou dvě teorie jeho vzniku. První říká, že jde o několik samostatných pozůstatků vulkánů, druhá teorie naznačuje, že pohoří je zbytkem jednoho mohutného supervulkánu.[2] Pro toto pohoří je charakteristické mrazové zvětrávání. Žula zde zvětrává do podoby mrazových srubů, pseudokarů nebo skalních mis.[3]
Vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Racovský vrch (619 metrů)
- Chlum (610 metrů)
- Rozsocha (602 metrů)
- Tříslovec (589 metrů)
- Písečný vrch (582 metrů)
- Křakovský vrch (563 metrů)
- Rybniční vrch (562 metrů)
- Slatinný vrch (545 metrů)
- Stinný vrch (544 metrů)
- Malý Křakovský vrch (532 metrů)
- Jedlový vrch (525 metrů)
- Pasečí (522 metrů)
- Semněvický les (519 metrů)
- Nad Myslivnou (512 metrů)
- Liščí vrch (481 metrů)
- Vinice (459 metrů)
Flora[editovat | editovat zdroj]
Většinu území Mezholezské vrchoviny pokrývají lesy, většina je borových, na stinných svazích a v údolích můžeme najít smrkové lesy s příměsí dubu, buku či jedle. Dále se zde hojně vyskytuje také vřes obecný, brusnice borůvka či metlička křivolaká. Z chráněných rostlin zde roste např. zimostrázek nízký, vřesovec pleťový, bělozářka liliovitá, prha arnika a plavuň vidlačka.[4]
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
První osídlení v oblasti Sedmihoří se datuje do dob mezolitu,[5] v eneolitu byla krajina kolonizována a nacházela se zde dvě výšinná hradiště chamské kultury, Chlum a Racovský vrch. Nejvýznamnější osídlení zde bylo ve starší a střední době bronzové, kdy se zde nacházelo např. jedno z nejvýznamnějších sídlišť staromohylových kultur v Čechách, hradiště Darmyšl na vrchu Chlum. Dále je doloženo keltské osídlení v době halštatské. Od doby hradištní toto území osídleno není (na okraji území se nachází vsi Darmyšl a Mezholezy), bylo využíváno k těžbě dřeva a kamene, pastvě, lovu apod.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Mezholezská vrchovina, s. 294.
- ↑ Vrch Chlum v Sedmihoří je posetý zvětralými žulovými balvany. Tvoří skalní městečko. Regiony. 2017-12-05. Dostupné online [cit. 2020-11-03].
- ↑ 52. www.cbg.zcu.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ NS Sedmihoří. www.mkzht.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-22.
- ↑ Dvoudenní výlet na Sedmihoří (okr. Domažlice a Tachov). www.archeologienadosah.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.