Max Schaffner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Max Schaffner
Max Schaffner (cca 1900)
Max Schaffner (cca 1900)
Narození25. března 1830
Úmrtí18. června 1907 (ve věku 77 let) nebo 17. června 1907 (ve věku 77 let)
Meerane
Povoláníchemik a výkonný manažer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Maximilian Schaffner (25. března 1830 Meisenheim17. června 1907 Merano) byl německý podnikatel působící a žijící především v Ústí nad Labem, jedna ze zásadních postav průmyslového rozvoje města. Roku 1859 se stal ředitelem zdejšího chemického závodu Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Österreichischer Verein für chemische und metallurgische Production), který po desítky let řídil.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil v Meisenheimu v Porýní-Falci na území pozdějšího Německa. Po absolvování střední školy vystudoval chemii na polytechnice v Karlsruhe a na Bergakademie v saském Freibergu. V roce 1854 začal pracovat pro hutní společnost v Moresnetu u Cách, poté se stal ředitelem důlní společnosti Sächs.-Thüringen se sídlem v Eisenachu.

V Ústí nad Labem[editovat | editovat zdroj]

Roku 1859 přijal místo "zvláštního ředitele" nově založeného Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem v severních Čechách, který v západní části města budoval rozsáhlý chemický závod. Díky svým obchodním a chemicko-technologickým schopnostem se dalších letech vypracoval z člena představenstva na generálního ředitele a prezidenta celé společnosti. V roce 1862 bylo možné poprvé rozdělit dividendu ve výši 3 %, která byla do roku 1872 zvýšena na 24 %.

Zpočátku se v závodu tzv. Leblancovým procesem vyráběla pouze kyselina sírová a soda. V roce 1876 nechal Schaffner modernizovat výrobu sody zakoupením tavicích revolverových pecí a zdokonalením zpracování pyritu. V roce 1859 vyvinul ekonomicky významný a k životnímu prostředí šetrný způsob získávání síry ze sodových kalů (sulfid vápenatý plus oxid vápenatý), který byl do té doby odpadním produktem továrny. Provedl expanzi firmy v Ústí i mimo něj, např. koupí chemické továrny Jordan und Sons v Kralupech nad Vltavou, kde se ve velkém rovněž vyráběla kyselina sírová. Založil také továrnu na výrobu sody v Ebensee (Horní Rakousko), která pracovala podle tzv. Solvayova procesu vynalezeného v roce 1863.[1]

Svou činností také zasáhl do podoby města. Mj. nechal postavit obytné domy a školky pro zaměstnance chemičky, inicioval také zřízení fondy důchodového, invalidního a zdravotního pojištění. Nedaleko ústeckého hlavního náměstí si v letech 1874 až 1876 pak nechal vystavět rozsáhlé neogotické reprezentativní rodinné sídlo, tzv. Schaffnerovu vilu.[2] Po jeho manželce Bertě bylo ve městě pojmenována přírodní lokalita, tzv. Bertino údolí.

Z vedení firmy odešel roku 1898, stále však byl členem představenstva.[3]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Max Schaffner zemřel 17. června 1907 v Meranu ve věku 77 let.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Ústecký závod jím přivedený k rozkvětu pokračuje v činnosti i v současnosti, přes peripetie nostrifikace v Čsl. republice, prodej do německých rukou, znárodnění a opětnou privatizaci. Bývalá Schaffnerova vila byla po roce 1945 vyvlastněna a roku 1959 potom odstřelena. Na její parcele následně vznikla budova městského Domu kultury.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DĚJINY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM. www.usti-nad-labem.cz [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  2. a b ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. www.usti-aussig.net [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  3. Živá mapa: e-atlas. www.historyofscience.cz [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Spolek pro chemickou a hutní výrobu (více o dějinách firmy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 100 let Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem 1856-1956. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 1956, s. 15.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]