Schaffnerova vila
| Schaffnerova vila | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Architekt | Hans Miksch |
| Výstavba | 19. století (1874) |
| Poloha | |
| Adresa | Ústí nad Labem,  Česko |
| Ulice | Velká Hradební |
| Souřadnice | 50°39′44,4″ s. š., 14°2′23,2″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schaffnerova vila byla rozsáhlá sídelní vila v Ústí nad Labem, která byla postavena v letech 1874 až 1876 v secesním slohu ve Velké hradební ulici, nedaleko hlavního městského náměstí. Stavbu zadal ústecký průmyslník Max Schaffner. Budova byla roku 1959 zbořena a na jejím místě vznikl zdejší Dům kultury.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Výstavbu vily, rodinného sídla s kanceláří, na pozemku v ulici Grosse Walstrasse (Velká hradební) zadal okolo roku 1874 Max Schaffner, původem německý ředitel zdejšího chemického závodu Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Österreichischer Verein für chemische und metallurgische Production), který po desítky let řídil.[1] V Ústí nad Labem žil od roku 1859, patřil k jedněm z nejbohatších a nejváženějších občanů města. Čtyřpodlažní historizující novogotická stavba realizovaná dle návrhu architekta Hanse Miksche stavitelem Robertem Langsem a dokončená roku 1876 měla bohatě zdobený interiér a fasádu, stala se také jednou z největších a nejlépe situovaných sídelních vil ve městě. Po smrti Maxe Schaffnera roku 1907 si rodina budovu ponechala.[2]
Po záboru Sudet Nacistickým Německem byla vila roku 1939 rodině Schaffnerově zkonfiskována (manžel Schaffnerovy vnučky byl židovského původu) a stavbu pak levně odkoupil nový ústecký starosta Richard Tauche. V období druhé světové války zde sídlil městský úřad.[2][3]
Po osvobození ČSR roku 1945 byl dům vyvlastněn. Po nástupu komunistického režimu v Československu bylo roku 1954 rozhodnuto o demolici vily,[4] ke které došlo až roku 1959. Budova byla odstřelena, na uvolněné parcele vily a zahrady následně vznikla budova městského Domu kultury dokončená roku 1964.[5]
Architektura stavby[editovat | editovat zdroj]
Čtyřpodlažní budova byla orientována směrem k centru města. Nesla několik menších balkonů a teras, u střechy byla pak osazena zdobným cimbuřím. Po dokončení skýtala v interiéru bohatou výzdobu, která však byla ve 2. polovině 20. století odstraněna. Levé části průčelí vily dominovala několikametrová hranolová věž. Součástí pozemku stavby byla rovněž rozsáhlá zahrada.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Živá mapa: e-atlas. www.historyofscience.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. usti-aussig.net [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ KŮS, Ondřej. FOTOGALERIE: Nádhernou Schaffnerovu vilu v centru komunisté zbořili. Ústecký deník. 2009-11-16. Dostupné online [cit. 2024-03-18].
- ↑ DĚJINY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM. www.usti.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KAISER, Vladimír a Kristina KAISEROVÁ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město, 1995, s. [160af]. ISBN 80-239-3245-4. Dostupné online
- KRÁL, Karel; Zámek v Trmicích a Schaffnerova vila v Ústí nad Labem; in: Kamenná kniha. The Stone Book. Sborník k romantickému historismu - novogotice; Sychrov, Zámek Sychrov, 1997, s. 122-126
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schaffnerova vila na Wikimedia Commons
