Marie Záhořová-Němcová
| Marie Záhořová-Němcová | |
|---|---|
 Marie Záhořová-Němcová | |
| Narození | 10. května 1885 Tábor  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. května 1930 (ve věku 45 let) Brno  Československo |
| Povolání | spisovatelka a učitelka |
| Choť | Zdeněk Záhoř |
| Rodiče | Karel Němec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Záhořová-Němcová (10. května 1885 Tábor[1] – 21. května 1930 Brno[2]) byla česká pedagožka a významná představitelka sociálních organizací v období první československé republiky. Byla vnučkou spisovatelky Boženy Němcové.
Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]
Marie Záhořová se narodila v rodině učitele, zahradnického a pěstitelského odborníka Karla Němce a Anny Marie rodem Dostálové (1855-1927); vyrůstala se šesti sourozenci [p. 1] Školní docházku (obecnou školu 1891-1896) začala [p. 2] v Táboře, pokračovala (po přestěhování rodiny) měšťanskou školou v Praze-Bubenči. Měla zájem o studium medicíny,[p. 3] avšak studovala na Státním ústavu pro vzdělání učitelek v Praze, v ulici Na Rejdišti 1. Absolvovala v roce 1904.
Učitelka a sociální aktivistka a funkcionářka[editovat | editovat zdroj]
Po absolvování zůstala dále na Ústavu pro vzdělávání učitelek a působila jako cvičná učitelka. V lednu 1912 vystoupila (v Ústředním spolku českých žen ve Spálené ulici v Praze) na vzpomínkové akci k 50. výročí úmrtí Boženy Němcové. Zde se seznámila s gymnaziálním profesorem Zdeňkem Záhořem a v únoru 1913 se za něj provdala a měli dceru Evu (1918) a syna Zdeňka (1920).
V době první světové války převzala od své matky vedení spolku Záchrana. Tato organizace nabízela a poskytovala pomoc a ochranu učnicím, dělnicím, služebným, studentkám i nezaměstnaným. V roce 1926 už aktivní spolek vlastnil „palác sociálních služeb“[p. 4] – šestipatrový dům v Praze, Kubelíkově 16 , který Marie Záhořová nazvala Ženským domem Charlotty G. Masarykové.
V ČSR[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1918 působila jako instruktorka sociální péče o děti, matky a opuštěné ženy při československém ministerstvu sociální péče. V roce 1921 na popud[p. 5] Alice Masarykové založila českou pobočku organizace pro mladé křesťanské ženy YWCA Young Women's Christian Association – Křesťanské sdružení mladých žen a stala se její předsedkyní (místopředsedkyní byla Hana Benešová).
Marie Záhořová i zde v organizaci YWCA, jejíž posláním bylo a je rozvíjet osobnost dítěte, mládeže i dospělých, se opět plně soustředila na další velký projekt. A tak byl 3. února 1929 slavnostně otevřen Dívčí domov YWCA v Žitné ulici 12 (o dům Čs. YWCA v roce 1951 přišla, dnes zde sídlí finanční úřad). Členkami Výboru YWCA bývaly přední ženy[3] veřejného života naší vlasti, vedle Hany Benešové také např. Milada Horáková; čestnou předsedkyní byla i Olga Havlová.
Předčasný odchod[editovat | editovat zdroj]
Byla členkou mnoha dalších spolků, např. Československého červeného kříže a Československé ochrany matek a dětí.
- V roce 1929 - při výstavě Moderní žena v Brně - byla na sjezdu žen, kde se hodnotily úspěchy ženských spolků za posledních šedesát let, poctěna čestným předsednictvím (předtím takové vyznamenání na podobných akcích získala o čtyřicet let dříve Karolina Světlá).
- Na pozvání Alice Masarykové se ve dnech 11. – 13. 7. 1929 účastnila na zámku v Lánech sociální konference.
- Mimořádně aktivní Marie Záhořová stále dělila svůj čas mezi veřejnost a rodinu.
Zemřela náhle předčasně, ve věku 45 let (ve středu 21. května 1930) na selhání srdce. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Literární činnost[editovat | editovat zdroj]
Méně známá než její aktivity ve veřejném životě je její práce či záliba – její literární činnost.
Přehled díla:
- Princezna Čárypíše (1912), rýmovaná hříčka pro maňásková divadla (hraje se dodnes)
- Lidové tance v dívčím tělocviku (pod jménem Marie Němcová,1912)
- Mládí a život (1920), kde rozebírá vztah babičky Boženy Němcové k Bohu
- Zpráva o utrpení a smrti Mistra Jana Husa / Petr z Mladoňovic;Za hlavního spolupůsobení Marie Záhořové Němcové 1913
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ (Božena 1866-1922, Karel 1874-1911, Miloslava 1878-1953), Miroslav 1881-1933, Vladimír 1890-1948 a Jaroslav 1896-1965.
- ↑ V nové Dívčí škole Na Parkánech (byla otevřena 18.8.1880); její spolužačkou ve třídě byla také Anna Vlčková, pozdější manželka prezidenta ČSR dr. Edvarda Beneše
- ↑ Otec Karel Němec měl výhrady proti jejímu studiu na gymnáziu Minerva, nesouhlasil s aktivitami o nezávislosti žen. Po jeho předčasné smrti přesto Marie začala studovat, ale na učitelku
- ↑ V něm byl hotel, internát, ubytovny, dílny, lékařská pomoc, zprostředkovatelna práce. Dnes v domě sídlí Nemocnice na Žižkově.
- ↑ Do ČSR přivezla myšlenky YWCA v roce 1919 PhDr. Alice Masaryková, která se s tímto hnutím seznámila během svého pobytu v USA
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matrika 17805, sn. 191 [online]. MZA [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. ywca.cz [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-19.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PhDr. Eva Uhrová: České ženy známé a neznámé; Vyd.1. – 2008; ISBN 978-80-254-3002-6
- PhDr. Eva Uhrová: Vnučka velké spisovatelky-Marie Záhořová-Němcová; časopis Krásná paní č. 07/2006
- Digitální archiv atelieru Šechtl a Voseček: Příbuzní Boženy Němcové (Památník národního písemnictví/Yvetta Dörflová – data z rodokmenu)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Záhořová-Němcová
- Webové stránky YWCA Archivováno 16. 1. 2009 na Wayback Machine.
