Maria am Gestade (Vídeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Maria am Gestade (Vídeň)
Kostel Panny Marie Na nábřeží
Kostel Panny Marie Na nábřeží
Místo
StátRakouskoRakousko Rakousko
ObecVídeň
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníPanna Maria a Am Gestade
Datum posvěcení1414, 1812
Architektonický popis
Stavební slohGotika, novogotika
Výstavba1332–1335, 1394–1430, kolem 1510
Specifikace
Šířka10 m
Výška33 m
Další informace
Oficiální webhttp://www.maria-am-gestade.redemptoristen.at
Kód památky50515
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Maria am Gestade (česky Panny Marie na nábřeží) je tradiční označení pro gotický římskokatolický kostel zasvěcený Panně Marii ve Vídni, v 1. obvodu starého města na Passauerplatz, v sousedství Dunajského kanálu. Společně s kostelem sv. Petra a kostelem sv. Ruprechta náleží k nejstarším vídeňským chrámům. Dnes slouží mj. českým věřícím ve Vídni.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Půdorys s vyznačením křížových a síťových kleneb

Podle nespolehlivých pramenů na tomto místě stála od 9. století mariánská kaple, kterou pro dunajské lodníky dal postavit pasovský biskup Maldavin.[1] První kostel je písemně doložen od roku 1137, jako patronátní kostel vídeňského kláštera skotských benediktinů. Od roku 1302 byl ve vlastnictví pánů von Greif, podle letopočtu 1316 na dochovaném náhrobku jim sloužil jako rodinné pohřebiště. V letech 1332–1355 dali postavit gotický pětiboký chór. Základní kámen hlavní stavby položil 2. června 1394 Michael Weinwurm. Byl dvorním stavitelem Jana I. z Lichtenštejna a Mikulova, hofmistra vévody Albrechta III. a nejvyššího rakouského stolníka. Stavbu prováděla huť Svatoštěpánského dómu podle plánů Michaela Knabse, klenby roku 1430 dokončil architekt Petr z Prachatic. Malovaný erb se stříbrnou lilií v červeném poli a nápis s letopočtem 1414 jsou na vítězném oblouku.

Kostel připadl pod správu pasovských biskupů a zůstal jim podřízen i poté, co byla Vídeň roku 1469 povýšena na diecézi. Od roku 1490 byla k chóru přistavěna 56 metrů vysoká sedmiboká věž, v symbolickém tvaru sedmi bolestí Panny Marie. Je zakončena baldachýnem s figurální sochařskou výzdobou. Byla poškozena Turky při prvním obléhání Vídně a opravena v letech 1534–1537 (Benedikt Kölbl).

Dekretem císaře Josefa II. z roku 1783 byl kostel zrušen, stavba chátrala, sloužila jako stáj a sklad, hrozilo jí zboření. V roce 1812 byl kostel znovu vysvěcen, v letech 1817–1820 se začal opravovat. Roku 1820 byl chrám se souhlasem císaře Františka I. předán řádu redemptoristů, jimž patří dosud. Zasloužil se o to český kněz Klement Maria Hofbauer, svatořečený roku 1909 a roku 1914 prohlášený za patrona města Vídně. Jeho ostatky v relikviáři jsou v kostele uctívány. Gotické okenní sklomalby byly odvezeny do Laxenburgu u Vídně a instalovány tam na zámku Franzensburg, odkud byla většina z nich vrácena v roce 1946.[2]. V letech 1817–1820 byly do oken zasazeny nové sklomalby podle návrhů malíře Julia Schnorra von Karolsfeld. Vnitřní zařízení (oltáře, kazatelna, zpovědnice a lavice) pochází z let 1817-1824, navrhl je Fridrich von Klinkowström, oltářní obrazy maloval Leopold Kupelwieser. Ikonograficky pozoruhodný je oltář neapolského světce Alfonse z Liguori, zakladatele řádu redemptoristů.

Portál kostela v letech 1897–1903 obnovil Viktor Luntzen a znovu kolem roku 1930.

Od 19. století slouží pro bohoslužby české a slovenské komunity ve Vídni.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní, velmi dlouhá, úzká a převýšená stavba vychází z dispozice mendikantských kostelů. Celek je středoevropsky významnou památkou architektury internacionální gotiky, bohatá kamenická výzdoba s mnoha figurálními detaily odráží vzory pražské Parléřovy huti (například kružby okna jižní stěny chóru) a navazující vzory huti Svatoštěpánského dómu, z níž zde pracoval Petr z Prachatic a později také původem brněnský architekt a sochař Antonín Pilgram.

Památky v interiéru[editovat | editovat zdroj]

  • gotické dřevořezby Zvěstování Panny Marie na pilířích vítězného oblouku
  • gotické sochy světců na pilířích
  • Hornbergerův votivní obraz Zasnoubení sv. Kateřiny s dítětem Ježíšem - gotická desková malba s klečícím donátorem z roku 1462, v kapli sv. Klementa
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na pilíři v lodi
  • Sarkofág s ležící figurou Klementa Marii Hofbauera z roku 1862 (v chóru), autor Hans Gasser

Významní kněží[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [http:/www.planet-vienna.com/spots/Maria-Gestade/gestade.htm/ Planet Vienna]
  2. Nemetschke-Kugler, 1990, s.233

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nina NEMETSCHKE, Georg J. KUGLER: Lexikon der Wiener Kunst un Kultur. Wien 1990, s. 233-234
  • Karl WEISS: Die gothische Kirche Maria am Gestade, in: Mittheilungen der kaiserlichen und königlichen Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, svazek 1, Vídeň 1856, s. 149–177; dostupné online
  • [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]