Mariánský sloup (Mohelnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mariánský sloup (Mohelnice)
Mariánský sloup na náměstí Svobody
Mariánský sloup na náměstí Svobody
Základní údaje
AutorJan Václav Strumer
Rok vzniku1717
Umělecký směrbaroko
Kód památky19841/8-1034 (PkMISSezObrWD)
Popis
Výška13 m
Materiálmaletínský pískovec, kovové doplňky
Umístění
Umístěnínáměstí Svobody v Mohelnici
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánský sloup v Mohelnici se nachází na náměstí Svobody. Sloup v korintském stylu byl postaven roku 1717 na památku obětem morové epidemie z přelomu let 1714–1715. Jedná se o barokní sousoší, které je od roku 1958 památkově chráněno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poslední velká morová epidemie se v českých zemích vyskytovala v letech 1713–1715. Nejdříve byly zasaženy Čechy, kam nákaza dorazila přes Rakousy z Uher. V roce 1714 se rozšířila na Moravu.[1] Mohelnice byla morem postižena v srpnu 1714, což znamenalo izolaci města a uzavření veřejných budov včetně kostela. Tím byly značně omezeny možností zásobování, které navíc byly umocněny přesunutím trhů z náměstí do Olomoucké ulice na okraji města. Aby Mohelnici nepostihl zároveň i hladomor, nařídil olomoucký biskup dodávky obilí a palivového dříví z hradu Mírova. V roce 1715 epidemie již polevila, zanechala však za sebou 263 mrtvých, tj. skoro pětinu tehdejšího počtu obyvatel Mohelnice.[2]

Na ochranu před případnou budoucí morovou ránou a také jako výraz poděkování za odeznění epidemie, se zástupci města rozhodli oslovit olomouckého sochaře Jana Václava Strumera s žádostí o zhotovení morového sloupu zasvěceného Panně Marii. Strumer nabídku přijal za cenu 1700 zlatých a dílo umístěné na centrálním náměstí v roce 1717 dokončil.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mariánský sloup o výšce 13 m byl vytvořen z maletínského pískovce. Na sloupu zakončeném korintskou hlavicí stojí socha Madony v nadživotní velikosti na levé ruce nesoucí Ježíška. Sloup je postaven na podstavci, na jehož jižní stěně je vyobrazen světící biskup se znakem olomouckého arcibiskupství, od něhož je odvozen i znak Mohelnice. Podstavec je umístěn na masivní krychlové podnoži, jejíž nárožní pilíře jsou osazeny sochami patronů – Rocha, Šebestiána, Františka Xaverského a Karla Boromejského.[4]

Specifikem mohelnického mariánského sloupu je jeskyně vytesaná do podnože. V té se nachází socha ležící sv. Rozálie, která je považována za ochránkyni proti moru na základě legendy připisující jí zásluhu za ukončení morové epidemie v Palermu, poté co její ostatky byly pochovány ve městě.

Mariánský sloup ohraničuje čtvercová balustráda, v jejichž rozích jsou na pilířích postaveny sochy svatých – Augustin, Ambrož, Anna a Pavlína.

Průběh epidemie ve městě dokumentuje německý nápis tehdejšího rychtáře a kronikáře A. L. Kellera vytesaný do severní stěny podnože.

V blízkosti sloupu na jeho východní straně se nachází 4,8 m vysoká litinová kašna, která je rovněž památkově chráněna.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVOBODA, Jiří. Historie morových epidemií. Vesmír [online]. 1995-09-05 [cit. 2023-02-08]. Roč. 74, čís. 9. Dostupné online. 
  2. KOBZA, Miroslav. Při velkém moru zahynula pětina obyvatel Mohelnice. Připomíná je sloup na náměstí. Český rozhlas [online]. 2017-03-30 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  3. Historie města v letech 1131-1981 [online]. Město Mohelnice [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  4. Sloup se sousoším Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  5. Kašna na náměstí Svobody v Mohelnici [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]