Marc-Antoine Charpentier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marc-Antoine Charpentier
Marc-Antoine Charpentier
Marc-Antoine Charpentier
Narození ? 1643
Paříž, Francie
Úmrtí 24. února 1704
Paříž, Francie
Občanství Francie
Povolání choreograf a hudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marc-Antoine Charpentier (? 1643, Paříž24. února 1704, Paříž) byl francouzský hudební skladatel období baroka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Charpentier se narodil na předměstí Paříže v rodině královského malíře. Otec měl vzhledem ke svému povolání vlivné známosti v nejvyšších politických kruzích Paříže. Marc-Antoine získal velmi dobré vzdělání s největší pravděpodobností na jezuitské škole. V 18 letech byl zapsán ke studiu práv v Paříži.

V letech 16671669 Charpentier pobýval v Římě a studoval hudbu u Giacoma Carissimiho. Nezaručená legenda praví, že původně odjel do Říma studovat malířství, ale Carissimni odhalil jeho hudební talent a přesvědčil ho, aby se raději věnoval hudbě. Po návratu do Paříže pracoval jako skladatel pro Marii de Lorraine, vévodkyni de Guise, a to až do její smrti v roce 1688. V této době zkomponoval velké množství duchovní hudby (pro mšežalmy, hymny, moteta, Magnificat), ale také řadu jevištních děl na světské náměty.

Počínaje rokem 1672 začal Charpentier spolupracovat s Molièrem, který se v té době nepohodl se svým dosavadním hudebním skladatelem Jean-Baptiste Lullym. Byl také učitelem hudby Philippa, vévody z Chartres. V roce 1683 ocenil král Ludvík XIV. jeho scénickou hudbu a udělil mu doživotní rentu.

V 80. letech byl Charpentier ředitelem kůru v jezuitském kostele sv. Ludvíka v Paříži a od roku 1698 vykonával tuto prestižní funkci v Sainte Chapelle až do své smrti v roce 1704.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Charpentier si vytvořil svůj vlastní styl, který se těžko vtěsnává do kategorií hudby té doby. Řada jeho drobnějších skladeb pro dva hlasy a continuo připomíná italské kantáty té doby. Charpentier je nazýval air sérieux nebo air à boire, zatímco název kantáta ponechal skladbám v typickém italském stylu.

Preludium k Te Deum (H. 146) se stalo znělkou Eurovize a úvodní skladbou pravidelných videňských novoročních koncertů.

Dílo Marc-Antoine Charpentiera katalogizoval teprve v moderní době Hugh Wiley Hitchcock. V roce 1982 vydal v Paříži publikaci Les Oeuvres de Marc-Antoine Charpentier: Catalogue Raisonné, která se stala všeobecně používaným seznam skladatelových děl.

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Les Amours d'Acis et Galatée (ztracena, 1678?)
  • Les Arts florissants (H. 487, 1685-6)
  • La Descente d'Orphée aux Enfers (H. 488; 1686-7)
  • Le Jugement de Paris, (1690)
  • Philomele, ztracena (1690)
  • Médée (H. 491; 1693)

Biblické tragédie[editovat | editovat zdroj]

  • Celse Martyr (hudba ztracena; Libreto P. Bretonneau publikováno v roce 1687)
  • David et Jonathas (H. 490, 1688)

Pastorale[editovat | editovat zdroj]

  • Petite Pastorale Eglogue de Bergers (H. 479; mid-1670s?)
  • Actéon (H. 481; 1684)
  • Il faut rire et chanter: Dispute de Bergers (H. 484; 1685)
  • La Fête de Ruel (H. 485; 1685)
  • La Couronne de Fleurs (H. 486; 1685)
  • Le Retour de Printemps (ztraceno)
  • Cupido Perfido Dentr'al Mio Cor
  • Amor Vince Ogni Cosa (H. 492)

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Les Facheux (1672, hudba ztracena, Molière)
  • La Comtesee de'Escarbagnas (H. 494; 1672, Molière.)
  • Le Médecin malgré lui (hudba ztracena, Molière)
  • L'Inconnu (hudba ztracena; 1675, Donneau de Visé a Thomas Corneille)
  • Circé (H. 496; 1675 Thomas Corneille)
  • Overture du prologue de l'Inconnu (H. 499; 1679?)
  • Andromède (H. 504; 1682, Pierre Corneille)
  • Vénus et Adonis (H. 507; 1685, Donneau de Visé.)

Balety[editovat | editovat zdroj]

  • Le Mariage forcé (1672)
  • Le Malade imaginaire (1672)
  • Le Sicilien (1679)
  • Polyeucte (H. 498; 1679)

Divertimenta a interludia[editovat | editovat zdroj]

  • Les Plaisirs de Versailles (H. 480; 1682)
  • Idylle sur le Retour de la Sante du Roi (H. 489; 1686-7)
  • Le Triomphe des Dames (1676)
  • La Pierre Philosophale (1681)
  • Endymion (1681)
  • Dialogues d'Angélique et de Médor (1685)

Sonáty[editovat | editovat zdroj]

  • Sonates à huit

Duchovní hudba[editovat | editovat zdroj]

Mezi duchovními skladbami nalezneme 11 mší, velké množství žalmů, antifon, sekvencí a více než 200 motet. Rovněž jeho ouvertury, symfonie a řada dalších instrumentálních skladeb byla původně určena pro chrámové provedení. Nejdůležitější skladby:

  • Extremum Dei Judicium (H. 401)
  • Messe de Minuit pour Noël (H. 9, 1690)
  • Missa Assumpta est Maria (H. 11, 1698-1702)
  • Litanies de la vierge (H. 83, 1683-1685)
  • Te Deum (H. 146, 1690)
  • Dixit Dominus (H. 204)
  • In nativitatem Domini canticum (H. 416)
  • Noëls (3) (H. 531, 1680)
  • Noëls pour les instruments (H. 534, 1690)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cessac, Catherine. Marc-Antoine Charpentier (Paris 1988).
  • Hitchcock, H.W. Les Oeuvres de Marc-Antoine Charpentier: Catalogue Raisonné. Paris: Picard, 1982.
  • Thomas, Downing A. Aesthetics of Opera in the Ancien Régime, 1647-1785. Cambridge (UK): Cambridge University Press, 2002.
  • Tunley, David. The Eighteenth-Century French Cantata. 2nd edition. Oxford (UK): Clarendon Press Oxford University Press, 1997.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]