Kostel svatého Pavla a Ludvíka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Pavla a Ludvíka
P1000998 Paris IV Eglise Saint-Paul-Saint-Louis reductwk.JPG

Průčelí kostela

Místo
stát Francie Francie
Region Île-de-France
Department Paříž
obec Paříž
zeměpisné souřadnice 48° 51′ 17″ s. š., 2° 21′ 41″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
církev Římskokatolická církev
diecéze Arcidiecéze pařížská
status farní kostel
Architektonický popis
stavební sloh klasicismus
výstavba 1627-1641
Specifikace
Odkazy
adresa 99, rue Saint-Antoine, 75004 Paris
oficiální web http://www.saintpaulsaintlouis.com/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kostel svatého Pavla a Ludvíka (fr. Église Saint-Paul-Saint-Louis) je katolický farní kostel ve 4. obvodu v Paříži, v ulici Rue Saint-Antoine. Kostel je zasvěcen světcům Pavlovi z Tarsu a svatému Ludvíkovi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První svatyně věnovaná svatému Pavlovi Thébskému v těchto místech byla kaple Saint-Paul-des-Champs (sv. Pavel v Polích) postavená asi 632-642 uprostřed obdělávaných polí v úrovni současného domu č. 30-32 na rohu ulic Rue Saint-Paul a Rue Neuve-Saint-Pierre. Byla to hřbitovní kaple kláštera sv. Eligia založeného pro jeptišky v prostoru dnešního Justičního paláce svatým Eligiem a Dagobertem I. Kaple byla později přeměna na kostel zasvěcený Pavlovi z Tarsu, který se stal v roce 1125 farním kostelem. Ten byl v 15. století přestavěn, poté byl prodán a v roce 1796 zbořen, později zde byla postavena ulice Rue Neuve-Saint-Pierre.

Základní kámen současného kostela položil král Ludvík XIII. v roce 1627. Kostel byl určen pro Profesní dům jezuitů v sousedství. Jeho první název byl kostel Saint-Louis de la maison professe des Jésuites.

První mši slavil kardinál Richelieu dne 9. května 1641. V kostele kázal i Jacques-Bénigne Bossuet. V letech 1688-1698 zde byl hudebním mistrem Marc-Antoine Charpentier, působili zde i André Campra a Louis Marchand.

Když Pařížský parlament v roce 1762 vyhnal jezuity z Francie, daroval kostel kanovníkům kláštera Sainte-Catherine-du-Val-des-Écoliers.

Dne 2. září 1792 bylo v kostele zabito pět kněží během tzv. zářijového masakru. Během Velké francouzské revoluce sloužil kostel jako chrám Rozumu. Katolické bohoslužby zde byly obnoveny v roce 1802. Kostel byl vedle svatého Ludvíka zasvěcen i svatému Pavlovi na památku zničeného kostela Saint-Paul-des-Champs a pokračoval ve funkci farního kostela.

V kostele byla pokřtěná v roce 1626 Marie de Sévigné. Dne 15. února 1843 zde měla svatbu dcera Victora Huga Léopoldine.

Kopule a apsida kostela

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Z rozhodnutí Ludvíka XIII. stavbu navrhli jezuitští architekti Étienne Martellange (1569-1641) a François Derand (1590-1644). Kostel je inspirován italskými stavbami se zachováním francouzských tradic. Zřetelná je podobnost s kostelem Gesù v Římě, ale pařížský kostel je širší a delší. Půdorys je kompromisem mezi lodí obklopenou kaplemi jako má Gesù a formou latinského kříže francouzských kostelů, kdy je protažený transept. Ten je v tomto případě jen mírně vystouplý jako malé apsidy. Vysoká okna umožňující vstup bohatého světla a kupole nad transeptem také připomínají italskou architekturu. Naopak proporce (kupole je vysoká 55 metrů) více ukazuje na tradici francouzského gotického umění.

Fasáda je tvořena jako italské průčelí, ale její svislost připomíná gotiku a způsob výzdoby architekturu v Nizozemsku. Hlavním inspiračním zdrojem mohla být fasáda kostela svatého Gerváce a Protáze, kterou postavil v roce 1618 Salomon de Brosse. Má stejnou kompozici tvořenou třemi patry korintských sloupů.

Varhanní skříň velkých varhan z roku 1867 je chráněná jako historická památka. V kostele je Delacroixova freska Kristus na hoře Olivetské. Na jednom z pilířů na pravé straně v lodi je kuriózní, téměř setřený nápis République française ou la mort (Republika nebo smrt) pravděpodobně z období Pařížské komuny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Église Saint-Paul-Saint-Louis na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]