Makijivka
| Makijivka / Makejevka Макіївка / Макеевка | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°3′ s. š., 37°57′ v. d. |
| Nadmořská výška | 169 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Doněcká |
| Administrativní dělení | 3 rajóny |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 218,2 km² |
| Počet obyvatel | 372 778, vč. aglomerace přes 400 000 |
| Etnické složení | Rusové (51 %), Ukrajinci (45 %), Tataři, Bělorusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Jurij Pokintelica |
| Vznik | 1690 |
| Oficiální web | makeyevka |
| Telefonní předvolba | +380 242 |
| PSČ | 84600 — 84690 |
| Označení vozidel | AH a КН / 05 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Makijivka (ukrajinsky Макіївка), známější spíše pod ruským názvem Makejevka (Макеевка) je průmyslové město na východoukrajinském Donbasu. Leží ve střední části Doněcké oblasti, přibližně 20 km severovýchodně od Doněcku, s nímž téměř splývá. Město je rozděleno na 5 rajónů.
Dějiny
První zmínky o Makijivce jsou z roku 1777 městem je však až od r. 1925. Do roku 1931 se však jmenovala Dmytrijivsk (rus. Dmitrijevsk).
Obyvatelstvo
Po Doněcku a Mariupolu je Makijivka třetím největším městem oblasti: v současné době zde žije 372 000 obyvatel, jejich počet kvůli ekonomické recesi klesá (v 80. letech 20. století přesahoval 400 000). Rusové tvoří 51 % obyvatelstva, Ukrajinci 45 %, dále zde žijí Tataři, Bělorusové, Řekové a další. 85 % obyvatel hovoří rusky, zbytek pak zejména ukrajinsky.
Hospodářství a doprava
Makijivka je centrem těžkého průmyslu, metalurgie a těžby uhlí. Ve městě je provozována trolejbusová doprava (od r. 1969; viz článek). tramvajová doprava, zavedená roku 1925 jako první na Donbasu, byla zrušena r. 2006 (článek).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Makijivka na Wikimedia Commons
