Ludvík Pobožný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ludvík I. Pobožný (778 Chasseneuil u Poitiers - 840) byl římským králem a císařem.

Narodil se jako třetí syn Karla Velikého a jeho třetí ženy Hildegardy Savojské. Byl korunován ještě za života svého otce jako král akvitánský. Po jeho smrti byl opět korunován papežem Štěpánem IV. Papežství tak získalo argument pro nadřazenost nad císařstvím.

Ludvík byl osobně silně zbožný, odtud jeho přízvisko. Pro příchylnost k církvi se později dostal do sporů se svým synem, spoluvladařem Lotharem I. Ten prosazoval nadřazenost světské moci nad církevní a neváhal Ludvíka dvakrát zajmout.

Za vlády Ludvíka se franská říše začala rychle drobit. Důvodem byly jednak spory s příbuznými, dále spory s největšími leníky císaře a konečně územní, jazykové a kulturní odlišnosti jednotlivých částí říše. Císař se nakonec roku 839 dohodl se svými syny na rozdělení území říše, zemřel roku 840 ještě předtím než byla dohoda naplněna.

[editovat] Potomci

První manželství uzavřel Ludvík s Irmingardou (Ermengardou), dcerou franského hraběte Ingrama, v roce 794.

• Lothar I. (795 – 855), římský císař a franský král
• Pipin I. (803 – 838), aquitanský král
• Rotrud
• Hildegarda (asi 802/804 - po 841)
• Ludvík II. Němec (806 – 876), východofranský král

Druhou manželkou se v roce 819 stala Judita (795–843), dcera hraběte Welfa.

• Gisela (820 – 874) ~ asi 836 markrabě Eberhard
• Karel II. Holý (823 – 877), římský císař a západofranský král
• Adéla (824 - po 866) ∞ vévoda Robert Silný

Další potomci:

• Alpais (Elpheid) (asi 794 - po 852)
• Arnulf (asi 794 - po 841)

Tento článek o Panovníkovi je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Středověk