Ingelheim
| Ingelheim |
||
|---|---|---|
 Ingelheim, Burgkirche z vinic |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 49° 59′ s. š., 8° 3′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 110 m n. m. | |
| stát: |  Německo |
|
| spolková země: |  Porýní-Falc |
|
| zemský okres: | Mainz-Bingen | |
 Ingelheim
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 49,9 km² | |
| počet obyvatel: | 24 152 (2010) | |
| hustota zalidnění: | 484 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Ralf Claus (SPD) | |
| oficiální web: | www.Ingelheim.de | |
| telefonní předvolba: | 06132 | |
| PSČ: | 55218 | |
| označení vozidel: | MZ | |
Ingelheim je historické město v Německu, asi 10 km západně od Mohuče. Leží na levém břehu Rýna a na jeho soutoku s řekou Selz, uprostřed vinařského kraje. V polovině 8. století zde vznikl hrad, později falc německých císařů. Ve městě sídlí významný farmaceutický průmysl (firma Behringer).
Obsah |
Historie[editovat]
Místo bylo osídleno už v paleolitu, v římské době tvořilo zázemí města Mohuče a od 5. století bylo osídleno Franky. Po roce 800 rozšířil císař Karel Veliký zdejší hrad a vybudoval zde mohutnou falc, jejíž zbytky se dodnes zachovaly. Jeho nástupci zde konali až do 12. století sněmy a synody, ve 13. století bylo i město opevněno, jeho význam ale upadal. Roku 1354 založil Karel IV. v Dolním Ingelheimu proboštství k poctě Karla Velikého a sv. Václava pro 4 české řeholníky z Karlovského kláštera v Praze, které trvalo až do reformace. [1] Roku 1356 zastavil císař Ingelheim městu Mohuči a později Ruprechtovi Falckému. Roku 1488 se zde narodil historik a geograf Sebastian Münster, autor slavné Kosmografie. Heidelberští kurfiřtové zavedli v Ingelheimu 1556 luterskou a 1565 kalvinistickou reformaci a v následujících letech si reformovaní a katolíci rozdělili místní kostely. Po míru v Campo-Formio 1797 připadl Ingelheim Francii a 1816 Hessensku. Po roce 1860 byl napojen na železnici a zažil období industrializace. Při pogromu roku 1938 byla zničena synagoga a 75 židovských občanů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Za druhé světové války bylo město ušetřeno a roku 1945 téměř bez boje obsazeno americkou armádou. Po válce bylo součástí francouzské okupační zóny, prošlo vlnou industrializace a od roku 1996 je sídlem okresu.
Pamětihodnosti[editovat]
- Evangelický kostel Saalkirche, ottonská stavba z 9. století na křížovém půdorysu se dvěma věžemi v prostoru někdejší falce.
- Zbytky středověkého opevnění se dvěma branami a zbytky věží.
- Malebná Burgkirche (původně kostel sv. Wigberta), opevněný gotický kostel z 15. století na románských základech. Z vnitřního zařízení se zachovalo malované okno z roku 1406.
- Katolický kostel sv. Remigia, barokní sálová stavba se středověkou věží.
Doprava[editovat]
Město má přímé železniční spojení do Mohuče a Frankfurtu, do Koblence a Saarbrücken. Leží při dálnici A 60 a letiště Frankfurt je vzdáleno asi 30 min. jízdy.
Galerie[editovat]
-
M. Merian: Ingelheim 1645
-
Apsida císařského paláce
-
Burgkirche
-
Malakoffturm
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Ingelheim. Sv. 12, str. 637
Reference[editovat]
- ↑ Ottův slovník, sv. 28, str. 655.
Externí odkazy[editovat]
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.
