Lubor Niederle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Lubor Niederle
Lubor Niederle
Lubor Niederle
Narození20. září 1865
Klatovy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. června 1944 (ve věku 78 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy, Praha
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníantropolog, archeolog, prehistorik, pedagog, autor předmluvy, etnograf a slavista
ZaměstnavateléUniverzita Karlova
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha
Slovanský ústav Akademie věd České republiky
ChoťBožena Niederlová
DětiLubor Niederle, Věra Dvořáková, Marcel Niederle, Miloš Niederle, Vasil Niederle
RodičeJindřich Niederle, Františka Niederlová
PříbuzníVáclav Niederle[1] a Bohuslav Niederle[1] (sourozenci)
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1927–1928)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubor Niederle (pseudonym též L. Novotný, 20. září 1865, Klatovy[2] – 14. června 1944, Praha) byl český slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník. Je považován za zakladatele české moderní archeologie.

Život

Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle.[3]

Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče (jejichž souboj skončil až s Píčovou sebevraždou). Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem.

Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické.

V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920). Dostupné online.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ http://www.svet.czsk.net/clanky/osobnosti/niederlove.html

Literatura

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

Online dostupné práce autora

Externí odkazy

Rektoři University Karlovy
Předchůdce:
Josef Vančura 		1927/8
Lubor Niederle 		Nástupce:
Vladimír Slavík
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lubor_Niederle&oldid=16591275“