Lovať
| Lovať | |
|---|---|
 řeka ve Velikých Lukách | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 530 km |
| Plocha povodí | 21 900 km² |
| Průměrný průtok | 105 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Lovatěc 55°50′31,92″ s. š., 30°15′51,84″ v. d. | |
| Ústí | |
| Ilmeň 58°12′42,12″ s. š., 31°26′39,84″ v. d. 18 m n. m. | |
| Protéká | |
 Bělorusko (Vitebská oblast),  Rusko (Novgorodská, Pskovská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Něva, Volchov | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovať (rusky Ловать) je řeka v Novgorodské a v Pskovské oblasti v Rusku, přičemž začátek jejího toku zasahuje do Vitebské oblasti Běloruska. Je dlouhá 530 km. Povodí řeky je 21 900 km².
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Odtéká z jezera Lovatěc na severovýchodě Běloruska. Její koryto je hodně členité. Ústí do jezera Ilmeň, přičemž vytváří rozsáhlou deltu zároveň s řekou Polou.
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 193 km od ústí činí 105 m³/s. Zamrzá na konci listopadu až na začátku ledna a rozmrzá v březnu až v dubnu.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Je splavná pro vodáky v délce 490 km. Vodní doprava je možná v délce 70 km na dolním toku. Na řece leží města Velikije Luki, Cholm.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku sloužila řeka jako obchodní cesta Varjagů z Baltského moře přes Dněpr do Černého moře. Tato cesta se nazývala Od Varjagů k Řekům.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ловать“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovať na Wikimedia Commons
