Lisa Kaltenegger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lisa Kaltenegger
Lisa Kaltenegger (29. srpna 2014)
Lisa Kaltenegger (29. srpna 2014)
Narození4. března 1977 (47 let)
Kuchl
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Technická univerzita Štýrský Hradec
Povoláníastronomka, fyzička a vysokoškolská učitelka
ZaměstnavatelCornellova univerzita
OceněníHeinz Maier-Leibnitz-Preis (2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lisa Kaltenegger (* 4. března 1977, Kuchl nedaleko Salcburku) je rakousko-americká astronomka zabývající se především:

  • Hledáním exoplanet, které se nacházejí mimo sluneční soustavu (extrasolární planety). Hledá především ty, které by se mohly vyskytovat v oblasti obyvatelné zóny. Tedy v oblasti, v níž existuje takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani příliš neochlazuje. Kde by se mohla vyskytovat voda a nějaké formy živých organismů.
  • Hledáním života ve vesmíru. Tímto problémem se zabývá astrobiologie, která hledá biosignatury jako vědecký důkaz minulého nebo současného mimozemského života. Biosignatura (chemická fosilie nebo molekulární fosilie) je jakákoliv látka, jejíž měřitelné atributy potvrzují existenci života na dané planetě.

V roce 2014 byla jmenována docentkou astronomie na Cornellově univerzitě ve státě New York. Působila také čtyři roky ve výkonné radě Exo-PAG (studium astrobiologie) a je součástí vědeckého týmu vesmírného teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite a FGS/NIRISS).

Byl po ní pojmenován nově objevený Asteroid 7734 Kaltenegger.[1]

Vzdělání a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Lisa Kaltenegger vystudovala astrofyziku v roce 1999 na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci v Rakousku.[2] V roce 2001 získala magisterský titul v oboru fyzika a inženýrství a v roce 2005 získala doktorát z astrofyziky. Titul Ph.D. jí byl udělen rakouským prezidentem (Sub auspiciis Praesidentis - pod záštitou prezidenta).[3]

Svou karieru začala na Institutu Maxe Plancka pro astronomii v Heidelbergu, kde byla vedoucí výzkumné skupiny Emmy Noetherové pro projekt Super-Země a život. Pracovala také v Centru pro astrofyziku Harvard & Smithsonian v Cambridgi.[4]

V roce 2008 byla jmenována lektorkou na Harvardově univerzitě a v roce 2011 na Univerzitě v Heidelbergu.[5] V roce 2014 byla jmenována docentkou astronomie na Cornellově univerzitě ve státě New York.[6][7]

V roce 2014 se Lisa Kaltenegger vdala za portugalského vesmírného inženýra Felipeho Pereiru a stala se matkou dcery.[8]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

  • Příklad biosignatury - biogenní produkce metanu na Zemi je důkazem života na Zemi. Pokud je v atmosféře jiné planety detekován metan, může to být interpretováno jako životaschopná biosignatura.
    Lisa Kaltenegger je známá svými studiemi atmosfér extrasolárních planet, zejména planet podobných Zemi.
  • Je průkopnicí ve studiu Země jako astronomického objektu vyvíjejícího se v čase a to jak biologicky, tak geologicky.[9][10] Předpokládá, že tento vývoj Země lze pozorovat i ze vzdálených hvězd. V roce 2009 vytvořila první spektra Země, studovala změny v zemském spektrálním otisku prstu a srovnávala je s vývojovými stádii exoplanet podobných Zemi.[11][12]
  • Umělecká představa vzdáleného planetárního systému
    Zkoumala také schopnost dalekohledů (například James Webb Space Telescope - JWTS, vypuštěný v roce 2021) detekovat důkazy života pomocí spektrálních biomarkerů (biosignatur).[13] Biosignatura je jakákoli látka (prvek, izotop, molekula nebo jev), která poskytuje vědecký důkaz o minulém nebo současném životě na planetě.[14]
  • V roce 2009 zkoumala, jak lze určit obyvatelnost měsíců obíhajících kolem obřích planet, tedy zda se nacházejí v obyvatelné zóně.[15][16] To je oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život, neboť tam existuje takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani příliš neochlazuje a kde by se mohla vyskytovat voda. Na základě této myšlenky byl natočen druhý nejúspěšnější film všech dob Avatar (po snímku Jih proti severu), který pojednává o střetu pozemšťanů a domorodců na obydleném měsíci Pandora.[17]
  • V roce 2010 zkoumala, zda můžeme na exoplanetách pozorovat geologickou aktivitu, která by mohla dokázat podobnost těchto planet s naší Zemí. Zjistila, že kolem nejbližších exoplanet lze detekovat asi 10krát větší erupce než má sopka Pinatubo na Filipínách.
  • Srovnání obyvatelné zóny (modrý pruh) ve Sluneční soustavě a planety Gliese 581 d
    V roce 2011 vedla tým, který modeloval spektrální otisk planety Gliese 581 d, která byla objevena v obyvatelné zóně své hvězdy.[18] Tato planeta byla předmětem značné pozornosti, neboť by to mohla být první exoplaneta s možnou existencí života.
  • V roce 2013 byla součástí týmu, který oznámil objev prvních dvou potenciálně obyvatelných planet Kepler 62e a Kepler 62f (s poloměry menšími než dva poloměry Země) v obyvatelné zóně jejich hvězd.[19][20]
  • V roce 2021 spolu s J. K. Faherty identifikovali 1 715 hvězd s pravděpodobně příbuznými exoplanetárními systémy ve vzdálenosti do 326 světelných let (100 parseků) od Země.[21][22] [23] [24][25]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Lisa Kaltenegger přebírá jednu z cen
    V roce 2007 byla časopisem Smithsonian Magazine jmenována mladým americkým inovátorem v oblasti umění a vědy a obdržela cenu Paula Hertelendyho pro vynikajícího mladého vědce na Harvard Smithsonian Center for Astrophysics.
  • V roce 2012 byla jmenována vzorem kampaně Evropské komise EU - Ženy ve výzkumu a vědě.
  • V roce 2012 jí byla udělena cena Heinz Maier-Leibnitz-Preis in physics, která je každoročně udělována pouze šesti mladým výzkumníkům ze všech vědních oborů v Německu.[26]
  • V roce 2013 byla vybrána jako hlavní řešitelka pro Simons Origins of Life Initiative a také jako hlavní řešitelka pro Japonský institut věd o Zemi a životě (ELIS).[27][28]
  • V roce 2014 obdržela cenu Christiana-Dopplera od města Salcburku za vědu a inovace.[29]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lisa Kaltenegger na anglické Wikipedii a Lisa Kaltenegger na německé Wikipedii.

  1. ↑ Alan Chamberlin. JPL Small-Body Database Browser [online]. ssd.jpl.nasa.gov [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ NASA Astrobiology: Life in the Universe [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-21.  NASA
  3. ↑ Introducing Astrophysicist Lisa Kaltenegger - Simulating Worlds Stranger than Fiction [online]. [cit. 2014-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14.  Bridges, Vol. 20, December 2008
  4. ↑ GEWIN, Virginia. Turning point: Lisa Kaltenegger. Nature. 2012-04-25, s. 555. DOI 10.1038/nj7395-555a. (anglicky) 
  5. ↑ Introducing Astrophysicist Lisa Kaltenegger - Simulating Worlds Stranger than Fiction [online]. [cit. 2014-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14.  Bridges, Vol. 20, December 2008
  6. ↑ HOVIS, Kathy. Lisa Kaltenegger searches for another 'pale blue dot' | Cornell Chronicle [online]. 2014-06-25. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Lisa Kaltenegger | Carl Sagan Institute [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kuchler Astrophysikerin an der Weltspitze. salzburg.orf.at [online]. 2014-07-06 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ KLUGER, Jeffrey. Finding A Second Earth. Time. 2014-01-02. Dostupné online [cit. 2014-01-13]. (anglicky) 
  10. ↑ GAST, Robert. Astrophysikerin Kaltenegger: Detektivin im Weltall. Die Zeit. 2012-06-06. Dostupné online. ISSN 0044-2070. (německy) 
  11. ↑ SEIFE, Charles. Signs of Life. Smithsonian. 2007-10-02. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ KALTENEGGER, L.; TRAUB, W. A.; JUCKS, K. W. Spectral Evolution of an Earth-Like Planet. The Astrophysical Journal. 2007, s. 598–616. DOI 10.1086/510996. S2CID 28813409. Bibcode 2007ApJ...658..598K. arXiv astro-ph/0609398.  article on Spectral Evolution of an Earth-like planet through geological time
  13. ↑ KALTENEGGER, L.; TRAUB, W. A. Transits of Earth-Like Planets. The Astrophysical Journal. 2009, s. 519–527. DOI 10.1088/0004-637X/698/1/519. S2CID 53636156. Bibcode 2009ApJ...698..519K. arXiv 0903.3371. 
  14. ↑ KALTENEGGER, L.; TRAUB, W. A. Transits of Earth-Like Planets. The Astrophysical Journal. 2009, s. 519–527. DOI 10.1088/0004-637X/698/1/519. S2CID 53636156. Bibcode 2009ApJ...698..519K. arXiv 0903.3371. 
  15. ↑ CHOI, Charles. Moons Like Avatar's Pandora Could Be Found [online]. 2009-12-27 [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ KALTENEGGER, L. Characterizing Habitable Exo-Moons. The Astrophysical Journal. 2009, s. L125–L130. DOI 10.1088/2041-8205/712/2/L125. S2CID 117385339. Bibcode 2010ApJ...712L.125K. arXiv 0912.3484. 
  17. ↑ Can We Spot Volcanoes on Alien Worlds? Astronomers Say Yes [online]. cfa.harvard.edu, 2010-09-07 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ STAMPF, Olaf. The Twin Earths of Gliese 581: Two Exoplanets May Support Life - SPIEGEL ONLINE. Spiegel Online. spiegel.de, 2010-10-08. Dostupné online [cit. 2014-10-22]. 
  19. ↑ Kepler Makes Discoveries Inside the Habitable Zone - YouTube [online]. youtube.com [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  20. ↑ Two Water Worlds for the Price of One [online]. cfa.harvard.edu, 2013-04-18 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ KALTENEGGER, L.; FAHERTY, J.K. Past, present and future stars that can see Earth as a transiting exoplanet. Nature. 23 June 2021, s. 505–507. Dostupné online [cit. 23 June 2021]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-021-03596-y. PMID 34163055. S2CID 235626242. arXiv 2107.07936. 
  22. ↑ Exoplanet Program: Overview. Exoplanet Exploration: Planets Beyond our Solar System. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-17. 
  23. ↑ Archivovaná kopie. space.mit.edu [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26. 
  24. ↑ Fine Guidance Sensor/Near InfraRed Imager and Slitless Spectrograph (FGS/NIRISS) Webb/NASA [online]. Dostupné online. 
  25. ↑ History of Carl Sagan Institute [online]. [cit. 2018-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-01. 
  26. ↑ Heinz Maier-Leibnitz Prize for Lisa Kaltenegger [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ Simons Collaboration on the Origins of Life: Lisa Kaltenegger | Simons Foundation [online]. simonsfoundation.org [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 September 2015. 
  28. ↑ People | 地球生命研究所 ELSI EARTH-LIFE SCIENCE INSTITUTE [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-06. 
  29. ↑ Christian-Doppler-Preis – Salzburgwiki [online]. salzburg.com [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lisa_Kaltenegger&oldid=23853145“