Lidice u Otrub
| Lidice u Otrub | |
|---|---|
,_okr._Kladno,_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj_01.JPG) Dílny Integrované střední školy ve Slaném | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Slaný |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′52″ s. š., 14°4′32″ v. d. |
  Lidice u Otrub | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
,_okres_Kladno,_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj_16.JPG)
Vesnice Lidice u Otrub (též Lidický dvůr, Lidice u Slaného, dříve Lidice Menší)[1] je dnes částí města Slaný v okrese Kladno. Obec ležela 1,5 km severozápadně od města Slaný u obce Otruby při železniční trati ze Slaného na Zákolany. Z vesnice dnes zůstal pouze dvůr, dnes Lidický dvůr a kostel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec byla zmiňována již v latinských legendách o sv. Václavovi. První doložená zmínka je z roku 1290, kdy byl zmiňován Častovoj z Lidic. Dvůr a obec byly majetkem královské koruny. Lidičtí páni zastávali funkce nejvyšších královských číšníků, purkrabích nebo komorníků. Prvním jmenovaným pánem byl Otto z Lidic (de Ludicz) v roce 1316. Obec i s kostelem (tehdy zasvěcený sv. Václavovi ) byla za husitských válek vypálena.
Obec byla obnovena, za majitele Martina z Lidic, v roce 1632 byla do základů vypálena.
Byl znovu obnoven jen manský (poplužní) dvůr a sňatkem přešel na rod Drchkovských, kteří ho vlastnili až do roku 1879.
V roce 1891 dvůr koupil ing. Antonín Westfál, poté přešel dvůr na jeho dceru Marii, provdanou za Václava Krupičku, ti společně vlastnili dvůr až do roku 1921.
.jpg)
Pod názvem Lidický Dvůr existuje dodnes.
.jpg)
Nálezy[editovat | editovat zdroj]
V roce 1883 poblíž dvora byly nalezeny v hliněné míse české denáry a další mince knížete a prvního českého krále krále Vratislava II. nebo knížete Břetislava II. Bohatý nález nezůstal uchován.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Nejistá je údajná existence kláštera panen klarisek, který poblíž dnešního Lidického dvora podle pověsti založila Anežka Česká. Podle zápisů, které si vedl Václav Krupička, klášter zanikl ve 14. století. Dochovala se pověst o poslední zdejší abatyši, tzv. Bílé paní z Lidického dvora.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Poblíž dvora zůstal zachován gotický kostel svatého Jakuba Většího. Do předhusitské doby byl kostelem farním. V roce 1880 byl kostel upraven podle návrhu architekta Achilla Wolfa působícího ve službách majitele panství hraběte Jindřicha Clam-Martinice. Na kostele byla vztyčena štíhlá sanktusní věžička, obdélná okna nahrazena středověkými hrotitými, přistavěna sakristie a v interiéru novogotická kazatelna. Na hlavním oltáři (přeneseném z bývalé kaple Čtrnácti svatých pomocníků ve Slaném[2]) je obraz od Františka Sequense apoštola Jakuba Většího.
V rohu hřbitova stávala dřevěná zvonice, v roce 1843 se zřítila. Zachované zvony byly za války rekvírovány, zachoval se jen jejich popis.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Kostel navštívil nedlouho před svou smrtí slánský rodák historik umění V. V. Štech. Jeho rodiče – učitel, spisovatel a dramaturg Václav Štech a Anna Mrzílková pocházející z tohoto dvora měli v kostele svatbu.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Geografická autorita v databázi Národních autorit ČR. [1. 4. 2020]
- ↑ Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ PŘIBYL, Vladimír. Za svatým Jakubem do Lidic u Slaného. Slaný: Město Slaný, 2006. 8 s. ISBN 80-254-3677-2. S. 8.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOBNER, Libor. Lidice Menší. Slánské listy. 1995, roč. 3, čís. 10, s. 33–34.
- PŘIBYL, Vladimír. Za svatým Jakubem do Lidic u Slaného. Slaný: Město Slaný, 2006. 8 s. ISBN 80-254-3677-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidice u Otrub na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lidice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Květuše Thekla Bartoníčková [online]. Paměť národa, 2010-02-17 [cit. 2020-03-31]. (Vzpomínky pamětníků ze Slaného a Slánska). Dostupné online.
