Libuše Bělunková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Libuše Bělunková
Narození31. března 1973 (51 let)
Nový Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka, novinářka, středoškolská učitelka, literární kritička, rusistka a redaktorka
Alma materStřední průmyslová škola Hranice
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témataruština, rusistika, literární kritika, žurnalistika a editace
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Libuše Bělunková (* 31. března 1973Novém Jičíně) je česká novinářka, literární kritička a rusistka; bývalá šéfredaktorka A2 kulturního týdeníku a zástupkyně šéfredaktorky internetového časopisu iLiteratura.cz.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze zemědělské rodiny, studovala chemickou technologii na Střední průmyslové škole v Hranicích a pracovala jako operátorka ve výpočetním středisku Okresního stavebního podniku Nový Jičín.

Poté vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity PalackéhoOlomouci, obor Teorie a dějiny dramatických umění a literatury, specializace literární věda (titul Mgr. dosažen v roce 1996), a rusistiku na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyPraze (Mgr. v roce 2001). V roce 2000 absolvovala odbornou stáž na Ruské státní humanitní univerzitěMoskvě.

V letech 2001–2005 pracovala jako učitelka literatury a filmové historie na Osmiletém gymnáziu Buďánka v Praze, jako redaktorka ruské sekce časopisu iLiteratura.cz, redaktorka Českého rozhlasu 7 – Radia Praha – zahraniční vysílání v ruštině (2003) a redaktorka Filmových listů (2004). Publikovala knižní recenze a zprávy z ruského literárního dění v deníku Lidové noviny, recenze a překlady v literárním měsíčníku Host a v revui Souvislosti, spolupracovala s Českým rozhlasem 3 – Vltavou.

Jako redaktorka působila od roku 2001 v Literárních novinách, kde publikovala též pod pseudonymy Josef Obruč, Karel Brávek, Marián Kropucha, Jaroslava Hulíková ad. a odkud v roce 2005 odešla společně s deseti dalšími redaktory a spolupracovníky. Téhož roku stála u zrodu A2 kulturního týdeníku, jehož byla šéfredaktorkou. Zasedá v porotě cen a soutěží Cena Jiřího Ortena, Magnesia Litera a Essay it!.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Varija Narbikovová. In: Žena v moderní ruské kultuře, sestavily Kamila ChlupáčováMiluše Zadražilová. Filozofická fakulta Univerziry Karlovy Praha, 2003, ISBN 80-7308-049-4
  • Literatura v Rusku. In: Literatura ve světě 2004. Sborník textů literárních a kulturních událostí uplynulého roku, Gutenberg a www.iliteratura.cz, Praha 2005, ISBN 80-86349-20-9
  • Překlady básní Semjona Chanina a Sergeje Timofejeva. In: 15× poezie Lotyšsko. Antologie současné lotyšské poezie, Agite/Fra 2006, ISBN 80-86603-17-2