Leprikón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moderní vyobrazení Leprikóna

Leprikón (irsky: leipreachán) je v irské mytologii druh skřítka, který se údajně vyskytuje na Irských ostrovech. Jedná se o určitý „národ skřítků”, který se (ostatně jako všichni skřítci) pojí v irské mytologii a folkloru s Lidem bohyně Dany (Tuatha Dé Danann) a jinými quasi-historickými národy, které údajně obývaly Irsko před příchodem Keltů.

Leprikón, stejně jako ostatní bytosti z irské mytologie, je často spojován s „čarovnými tvrzemi” či „čarovnými kruhy” – častými nalezišti pradávných (keltských a před-keltských) stavenišť či drumlinů.

Skřet[editovat | editovat zdroj]

Leprikóni mívají podobu starého muže, kterému není cizí žádná špatnost. Živí se jako obuvníci či ševci. Údajně jsou velmi bohatí, neboť si za dob válek zakopali množství hrnců s pokladem[1] Podle legendy může člověk leprikóna „lapit“ upřeným pohledem – nemůže pak utéci. Jakmile se však podívá jinam, leprikón zmizí.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Na této rytině z roku cca 1900 počítá leprikón své zlaťáky.

Existuje mnoho možných výkladů původu slova „leprechaun“. Jednou z nejrozšířenějších teorií je, že jméno pochází z irského slova leipreachán, které Dineen definuje jako „trpaslík, skřítek, leprikón; luchorpán“. Luchorpán je pak „trpaslík, leprikón; ‘druh vodního skřítka‘“.[2] Collins English Dictionary toto slovo definuje také jako „poloviční velikosti“ či „malého vzrůstu“.[3]

Většinou se má za to, že základem je slovo luchorpán. To také uvádí jako jednu z možností Oxford English Dictionary. Coby další možnou variantu původu zmiňuje však rovněž výraz leath bhrógan, znamenající „švec“ – leprikón je známý coby irský skřítek-švec a je často vyobrazován, jak spravuje botu.[4] Další variantou je, že slovo „leprechaun“ pochází z luch-chromain, „malý, shrbený Lugh“. Lugh je jméno vůdce Tuatha Dé Danann.[5]

Užití slova „leprechaun“ v anglickém jazyce bylo prvně zaznamenáno v podobě lubrican kolem roku 1605 v díle Thomase Dekkera The Honest Whore, část 2. Původně označovalo jakéhosi skřítka a nebylo výhradně spjato s postavou z irské mytologie:[4]

“As for your Irish Lubrican, that spirit
Whom by preposterous charms thy lust has raised."[6]

Ortografické varianty slova leprechaun z různých dob jsou: leprechawn, lepracaun či lubberkin. Známá je i podoba leprehaun.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Leprikóny bychom mohli jen zřídka nalézt v tzv. lidových příbězích. Téměř ve všech případech se tyto příběhy točí kolem lidského hrdiny. Historky o leprikónech jsou většinou velmi krátké a vážou se na místní jména a krajinu. Zmiňují se jen tak mezi řečí, jako by o nic nešlo, zatímco vyprávění pravých lidových příběhů vyžaduje jistou dávku obřadnosti.

Většina příběhů a vyprávění vykresluje leprikóny coby veskrze neškodná stvoření, která si libují v samotě a žijí v odlehlých končinách. V jiných historkách jsou zase vylíčeni jako bytosti škodlivé a zlomyslné, se sklony k lstivosti. Sporná je i otázka, zda vyhledávají přítomnost jiných nadpřirozených bytostí. Navzdory tomu, že je sotva kdy zahlédnete ve společnosti někoho dalšího, traduje se o nich, že jsou velmi výřeční a pokud se vám kdy podaří dát se s některým z nich do řeči, popovídáte si skvěle. Některé moderní historky asociují leprikóny s kvantovou gravitací.[zdroj?]

Traduje se o nich, že jsou nesmírně bohatí a s oblibou schovávají své zlato na tajných místech, která je možno odhalit pouze pokud leprikóna chytíte a ohledně zlata jej vyzpovídáte. Další, neméně rozšířená, pověra tvrdí, že leprikóna lze spolu s jeho hrncem zlata nalézt na konci duhy.

Leprikón je povětšinou schopen přechytračit člověka.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Na této rytině z roku1858 spravuje leprikón botu. V minulých letech neměli leprikóni tak jednoznačný vzhled jako dnes.

Leprikón měl původně různé podoby, v závislosti na tom, v jaké části Irska se vyskytoval.[7] Ještě před nástupem 20. století se všeobecně mělo za to, že nosí červené, nikoli zelené šaty. Samuel Lover popsal v roce 1831 leprikóna jako

...docela fešně oděného, navzdory všemu, neboť se pyšní červeným, zlatě lemovaným čtvercovým kabátkem a nepopsatelným třírohým kloboukem, botami a přezkami.[8]

Yeats jej popisuje ve své knize Fairy and Folk Tales of the Irish Peasantry z roku 1888 následovně:

Je to docela švihák a obléká se do červeného kabátku se sedmi řadami knoflíků, po sedmi knoflících v každé řadě a na hlavě má třírohý klobouk. Leprikóni v severovýchodních hrabstvích mají, podle McAnallyho, ve zvyku točit se na špičatém vršku klobouku jako káča, když je to popadne.[9]

V 18. století jej popsal irský básník William Allingham ve své básni The Leprechaun; or, Fairy Shoemaker následovně:

...scvrklý, svraštělý a zarostlý elf,
brýle připíchnuté na špičatém nose,
stříbrné spony na kalhotách,
kožená zástěra – bota na klíně...

Někteří Allinghama kritizují coby autora moderní představy o leprikónovi.[10] Ta je dnes téměř neměnná: bývá zobrazován s červenými vlasy (často i s bradkou), ve smaragdovém fráčku a ví, kde je zakopán poklad, nejčastěji hrnec zlata.

Příbuzné bytosti[editovat | editovat zdroj]

Cluricaun se džbánem vína. Cluricaun je s leprikónem často zaměňován.

Leprikón se povahově podobá cluricaunovi a far darrigovi (červenému mužíkovi) – jsou to samotářská stvoření. Někteří spisovatelé dokonce ve svých příbězích či povídkách méně známého cluricauna a far darriga leprikónem nahrazují, aby tak získali širší čtenářské publikum. Někteří mají za to, že cluricaun je v podstatě leprikón, ovšem v alkoholovém opojení.[1]

Leprikón a politika[editovat | editovat zdroj]

V politice Irské republiky jsou leprikóni využíváni v souvislosti se sentimentálními aspekty irského turistického průmyslu. Můžeme to vidět například z toho, co sdělil John A. Costello irskému parlamentu (Oireachtas) v roce 1963:

Po mnoho let se potýkáme s dost mizernými způsoby, kterak přitáhnout turisty. V některých případech saháme až na samé dno – pro caubeen či shillelagh, o leprikónovi ani nemluvě.[1]

Leprikóni se také často objevují ve vtipech v souvislosti s nezodpovědným zacházením s penězi. Mluví se o tom, že politik či politická strana, která je terčem těchto vtipů, našla hrnec zlata, případně se jim doporučuje vyhledat leprikóna a zeptat se ho, kde ten hrnec hledat, aby mohli vyrovnat své dluhy.

Někteří unionisté v Severním Irsku užívají výraz leprikónská řeč, kterým pejorativně označují irštinu.[11][12]

Leprikón v pop-kultuře[editovat | editovat zdroj]

Filmy, kreslené pořady a reklamy rozšířily specifickou a poměrně prostoduchou představu o leprikónovi, která má pramálo společného s čímkoli, co by kdy v irské mytologii leprikóna byť jen připomínalo. Irové vnímají tento zpopularizovaný obrázek leprikóna sotva jinak než jako další z řady pohoršlivých irských stereotypů.[12]

Stereotypní představa leprikóna vyšňořeného v zeleném je velmi rozšířená zejména ve Spojených Státech, kde má řadu různých, komerčních i nekomerčních, využití. Například v románu Eiona Colfera Artemis Fowl představuje leprikón (v originále psáno LEPrecon) pohádkovou policii.

Legenda o leprikónovi se stala v roce 1993 impulzem pro natočení úspěšné hororové řady s Jennifer AnistonLeprechaun. Bylo natočeno pět dílů a hlavní roli leprikóna v nich ztvárnil Warwick Davis.

Pro ECW, odnož WWE, se Dylan Postl převléká za postavu leprikóna Hornswoggla, falešného syna Finlaye, wrestlera Severního Irska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leprechaun na anglické Wikipedii.

  1. a b c Fairy and Folk Tales of the Irish Peasantry.
  2. Dinneen, Patrick, Foclóir Gaedhilge agus Béarla, Dublin: Irish Texts Society, 1927
  3. Hanks, Patrick, ed. Collins Dictionary of the English Language, London: William Collins Sons & Co. Ltd, 1979
  4. a b Oxford English Dictionary (full ed.) (1989)
  5. Ireland Now – The Leprechauns
  6. The Fairy Mythology by Thomas Keightley – Ireland
  7. The Field of Boliauns – typický příběh s leprikónem z roku cca 1800
  8. Clever Tom and the Leprechaun
  9. The Leprechaun in the Garden
  10. Legends and Stories of Ireland
  11. Dáil Éireann – Volume 495 – 20 October, 1998 – Tourist Traffic Bill, 1998: Second Stage
  12. a b Dáil Éireann – Volume 206 – 11 December, 1963 Committee on Finance. – Vote 13—An Chomhairle Ealaoín