Lugh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lughovo kouzelné kopí, ilustrace H.R.Millara ke knize Celtic Myth and Legend (Ch. Squire, 1905)

Lugh (Lug, Lugos) je keltský bůh světla, známý především z oblasti Irska, ale také z kontinentální Evropy. S jeho jménem jsou spojeny některé místní názvy, například francouzský Lyon (původně Lugdunum = Lugovo město) či polská Lehnice. Jeho jméno nesly také některé keltské kmeny, například asturští Lugonové (Španělsko) nebo skotští Lougiové.

Jméno a jeho význam[editovat | editovat zdroj]

Význam jména: lugh (čti lú) znamená jasný, zářící (podle některých mýtů z Lughovy tváře vycházela tak jasná záře, že se na něj jen málokdo mohl dívat, aniž by oslepnul). Podle řeckého spisovatele Plútarcha (asi 50 až 120 n.l.) může být jeho jméno odvozeno od keltského označení pro vránu či havrana (v nářečí keltských Allobrogů „lug“). Plútarchos uvádí, že místo založení Lugduna bylo vybráno právě podle věštění vran. Podle pověsti tito ptáci informují Lugha o všem, co se ve světě děje.

Jeho přízvisko Lamfhada znamená dlouhoruký a vzniklo snad kvůli jeho zručnosti v hodu kopím nebo ve střelbě. Je také nazýván Samildanach - všeuměl, velmi zručný. Je mistrem devatera umění (tesař, zedník, kovář, zlatník, harfeník, básník, druid, ranhojič a válečník).

Lughovou velšskou obdobou je Lleu Llaw Gyffes - Lleu „Zručná ruka“.

Lughnasadh[editovat | editovat zdroj]

Lughovo jméno nese taky letní svátek sklizně - Lughnasadh. Obvykle bývá považován za oslavu na počest Lugha samotného, ale podle irské Knihy invazí měl Lugh tento svátek založit na počest své nevlastní matky a kojné Taillte (Tailtiu). Lugnasadh začíná vždy 14 dnů před jeho vlastním slavnostním začátkem večer dne 31. července, s plynulým pokračováním do 1.srpna (keltský den začíná vždy večerem) a doznívá dalších 14 dnů. V celé době konání svátku jsou zakázány rozbroje, půtky a války.

Lugh v irské tradici[editovat | editovat zdroj]

Zrození Lugha[editovat | editovat zdroj]

Podle irských mýtů je Lugh synem Ciana z božského lidu Tuatha Dé Danann a krásné Eithlin z rodu Fomóirů, kteří obývali Irsko jako první ze všech bytostí. Fomóirové Tuathy nenáviděli, utiskovali je a vybírali od nich kruté daně. Jejich králem byl Balor, známý také jako Zlé oko, který dokázal zabít nepřítele jediným pohledem svého nestvůrného oka. Podle druidské věštby mohl Balora přemoci jen jeho vlastní vnuk. Aby tomu zabránil, uvěznil Balor své jediné dítě, dceru Eithlin v křišťálové věži na ostrově Tory. Cian z Tuathů se tam ale dostal na své výpravě za znovuzískáním krávy, kterou mu Balor ukradl, a s Eithlin se pomiloval. Když Eithlin porodila Lugha, Balor dal dítě hodit do moře, ale druidka Birog z Hory ho zachránila a odnesla ho Cianovi, který ho dal do výchovy k Taillte a Manannanu mac Lirovi. Podle jiné verze legendy Eithlin porodila dokonce trojčata, ale jediný Lugh z nich svržení do moře přežil.

Lughův příchod do Tary[editovat | editovat zdroj]

Jako mladý muž se Lugh vypravil do Tary (Teamhairu), aby se tam připojil ke dvoru Nuady, krále Tuathů. Vrátní u bran mu ale řekli, že dovnitř smí jen ten, kdo je zběhlý v nějakém umění, a bude tak u dvora užitečný. Lugh vyjmenoval celou řadu umění, která ovládal, ale vrátní ho nechtěli pustit dál s tím, že mistry všech těchto umění už v Taře mají. Nakonec se Lugh zeptal, jestli je v Taře taky někdo, kdo ovládá všechna tato umění zároveň jako on. Nikoho takového tam neměli, a tak ho pustili dovnitř. Musel ale prokázat svou dovednost ve hraní šach a také porazit Ogmu v hodu obrovským kamenem. Když obojí dokázal, získal si celý dvůr svým uměním hry na harfu. Na krále Nuadu to udělalo takový dojem, že Lughovi na nějakou dobu přenechal svůj trůn, aby zorganizoval tažení proti Fomóirům.

Tuireannovi synové[editovat | editovat zdroj]

Když dával Lugh dohromady vojsko pro boj s Fomóiry, požádal svého otce Ciana a jeho bratry Cu a Ceithena, aby k němu svolali Jezdce ze Sidhu. Cian se je vypravil hledat na sever, ale cestou narazil na nepřátelské Tuireannovy syny. I když se rychle proměnil v prase a pokusil se ukrýt v nedalekém stádě prasat, Tuireannovi synové ho poznali a zabili. Když se to Lugh dozvěděl, lstí Tuireannovy syny přiměl, aby mu slíbili za mrtvého přinést takové výkupné, jaké jim popíše, a následně je poslal pro řadu takřka nezískatelných magických předmětů. Tuireannovi synové pak za nimi podnikli dlouhou výpravu, na jejímž konci byli smrtelně zraněni.

Boj proti Fomóirům[editovat | editovat zdroj]

S pomocí artefaktů, které Tuireannovi syné shromáždili, vedl Lugh Tuathy do finálního boje proti Fomóirům (šlo o druhou bitvu na Magh Tuireadh, ve které padl Nuada). Podařilo se mu zničit Balora tak, že mu kamenem vystřeleným z ručního praku vyrazil jeho smrtící oko (dle jiné verze ho trefil kopím), a tím byla druidská věštba naplněna. Zbytek Fomóirů byl zahnán zpátky do moře, ze kterého přišli. Po bitvě našel Lugh na bitevním poli Brese, bývalého krále Tuathů, který se přidal na stranu Fómoirů. Bres prosil o milost a dostal ji výměnou za to, že pak Tuathy učil zemědělství.

Lugh v galské tradici[editovat | editovat zdroj]

Lughovým kontinentálním protějškem byl galský Lugus. Římané, kteří měli ve zvyku interpretovat keltská božstva jako římská božstva s keltským pojmenováním, popisovali Luga jako římského boha obchodu Merkura. A tak bylo při římských výpadech hlášeno, že Merkur je mezi podmaněnými národy velmi oblíbený. Julius Caesar popsal Merkura jako nejpopulárnějšího boha v Británii a Gálii, a zmínil, že je tu považovaný za vynálezce všech umění.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Greenová, Miranda Jane. „Keltské mýty“. NLN, 1998.
  • Cotterell, Arthur. „Encyklopedie mytologie“. Rebo Productions, 1999.
  • Gregory, Lady Augusta. „Gods and Fighting Men“. 1904.