Ladislav Kotík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brigádní generál Ladislav Kotík
Narození13. listopadu 1896
Lipník nad Bečvou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. srpna 1942
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Alma materVysoká škola válečná
Povolánívoják
TitulBrigádní generál
Choťdruhá manželka Milada Hurtová
DětiLadislav Kotík
RodičeJan Kotík, Cecilie Halouzková
Příbuznísestra, švagr Rudolf Hurt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brigádní generál Ladislav Kotík (13. listopadu 1896 Lipník nad Bečvou19. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Kotík se narodil 13. listopadu 1896 v Lipníku nad Bečvou v rodině železničního zřízence Jana Kotíka a Cecilie rozené Halouzkové. Mezi lety 1906 a 1910 navštěvoval německou reálku ve svém rodišti, poté absolvoval dvouletý obchodní exportní kurz v Paříži.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Ve Francii jej zastihlo i vypuknutí první světové války, vstoupil jako dobrovolník do francouzské armády a působil v cizinecké legii, protože o vznikající československé jednotce nevěděl. Bojoval v severovýchodní Francii a jako člen expedičního sboru u Gallipoli. Následovaly boje na Balkáně, kde utrpěl zranění hlavy, a opět ve Francii. Do Československých legií oficiálně vstoupil v červnu 1918. Válku ukončil v hodnosti podporučíka.

Po vzniku ČSR[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Československa následně vstoupil do Československé armády, vystudoval Vysokou školu válečnou, kde poté působil i jako pedagog. V letech 1925 a 1926 působil v Bělehradu, následovaly velitelské pozice v Šahách, Praze a Liberci, od roku 1934 do rozpadu Československa v Michalovcích. V období Mnichovské dohody byl jmenován a post náčelníka štábu velitelství "M" pro zvláštní úkoly ve Vizovicích. Po vzniku Slovenského státu se přesunul do Brna, kde byl přidělen k velitelství III. sboru v likvidaci. V září 1939 odešel do výslužby, poté byl přidělen k zemskému úřadu v Brně, kam už ale nenastoupil.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Kotík vstoupil do protinacistického odboje v dubnu 1939 konkrétně do Obrany národa, kde zastával post náčelníka štábu zemského velitelství Morava. Za svou činnost byl 23. listopadu zatčen gestapem, vězněn byl na Špilberku, Sušilových kolejích, Breslau a od července 1940 v berlínské věznici Alt-Moabit. Ve dnech 26. a 27. listopadu 1941 proběhl v Berlíně soud s moravským zemským vedením Obrany národa a Ladislav Kotík byl spolu s dalšími spolupracovníky odsouzen k trestu smrti. Dne 19. srpna 1942 byl popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Kotík byl dvakrát ženatý. Podruhé se oženil v roce 1938 s Miladou Hurtovou, sestrou historika Rudolfa Hurta. Manželům se ještě téhož roku narodil syn Ladislav.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 144. 
  • Eduard Stehlík, Ivan Lach - Vlast a čest - byli jim dražší nežli život (FORTprint, 2000, 80-86011-12-7)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]