Přeskočit na obsah

Křečov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Křečov (rozcestník).
Křečov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŠtichovice
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíKřečov (3,62 km²)
PSČ331 41
Počet domů15 (2021)[2]
Křečov
Křečov
Další údaje
Kód části obce163741
Kód k. ú.763748
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křečov je vesnice, část obce Štichovice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Křečov měří 361,59 hektaru. Křečov je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Ves je poprvé písemně připomínána v první polovině 14. století, kdy ji od Jetřicha z Brda získala komenda johanitů v Manětíně. Ve 14. a 15. století byl ve vsi vladycký statek, který byl za husitských válek vypleněn a opuštěn. Roku 1420 získal od krále Zikmunda celé manětínské panství Bohuslav VI. ze Švamberka. V druhé polovině 15. století byl Křečov v držení Jana z Rokycan. Roku 1587 byl Křečov koupen Jeronýmem Hrobčickým z Manětína. Za třicetileté války bylo z osmi usedlostí šest zničeno.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice leží sedm kilometrů jihovýchodně od Manětína v mírně kopcovitém terénu na svahu hřebenu mezi dvěma pravostrannými přítoky řeky Střely: Křečovským potokem a Chladnou. Jižně od vsi vede silnice II/201.

Křečov sousedí na severu za řekou Střelou se Strážištěm, na severovýchodě s Mladoticemi, na jihovýchodě s Ondřejovem a na západě s Vladměřicemi. Na sever od vsi začíná přírodní park Horní Střela.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 86 obyvatel (z toho 44 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 55 římských katolíků, čtyři evangelíci, dvacet členů církve československé a sedm lidí bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 72 obyvatel československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale jedenáct patřilo k církvi československé, jeden byl evangelíků a osm lidí bylo bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 105 101 118 98 96 86 72 59 56 55 33 22 30 28 21
Počet domů 15 16 16 16 16 16 18 18 16 16 11 13 15 10 15

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Křečov byl osadou obce Štichovice v okrese Kralovice. V letech 1880–1962 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1963 do 31. prosince 1975 byl částí obce Štichovice v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 byl částí města Manětín v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Štichovice v okrese Plzeň-sever. V letech 1880–1959 k obci patřil Ondřejov.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dominantou vsi je kostel svatého Petra a Pavla, který byl poprvé postaven v polovině 14. století. V průběhu náboženských válek byl pobořen, v letech 1550–1567 opraven, ale za třicetileté války znovu zničen. Poslední přestavba byla provedena v letech 1680–1683 nákladem Karla Maxmiliána Lažanského. Kostel tehdy získal předsíň přistavěnou k severní straně a věž s cibulovou bání přistavěnou k západnímu průčelí. V kostele je oltářní obraz od manětínského děkana a malíře samouka Jana Františka Händla. Kostel je obklopen hřbitovem.

Náves rozkládající se v drobné údolní nivě pod kostelem je obklopena několika zemědělskými usedlostmi. Na návsi stojí také pozdně barokní fara čp. 1, poblíž ní je velká patrová škola. V hasičské zbrojnici je uložena ruční kolová stříkačka z roku 1899. V usedlosti č. 6 je dochované roubené omítnuté obytné stavení.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 261, 397.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Křečov, fara, s. 33-35. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]