Kuvrat
| Kuvrat | |
|---|---|
| Narození | 605 |
| Úmrtí | 665 (ve věku 59–60 let) Fanagoria |
| Povolání | politik |
| Děti | Kotrag Asparuch Batbajan Kuver Alcek |
| Rod | Dulo |
| Funkce | kňaz (Protobulhaři; 628–665) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kuvrat (*? – † mezi 641 a 668, také tat.lat. Qubrat xan, bulharština: Кробат - Krobat, Кубрат - Kubrat, Куртъ - Kurt, řečtina: Χουβρατις - Choubratis, Курт - Kurt, marijština: Чумбылат - Čumbylat, čuvaština: Купрат - Kuprat, doslova: vlk z turkického „böri“) byl prabulharský vládce (kagan), později i ostatních kočovníků mezi Kubaní a Azovským mořem.
Na trůn se dostává po svém strýci Organovi. Za jeho vlády, po zbavení se nadvlády Avarů či západních Turků někdy v letech 623 - 636 (pravděpodobně 632/635), se zformovala říše Prabulharů, známá jako Velké Bulharsko, Staré Velké Bulharsko nebo Onogurie. Poprvé je jeho jméno zmíněno v byzantské kronice v souvislosti se vznikem tohoto státu. Po Hudbaadově smrti vedl armádu Hunobulharů Urgan (Mocheto-chu-kagan anebo Külüg Sibir, 605-610) [pozn. 1][2][3], který byl regentem dospívajícího Kubrata. První kagan Kuvrat byl po ženské linii soukmenovcem turkuckého kagana Mocheto-chua (Urgan) dynastie Ašına.[4][3] Jeho država Onogurie se rozkládala od řeky Doněc na východě až na západ k řece Dněpr. Ze severu byl stát ohraničen Azovským mořem a na jihu Černým mořem.
Byl vychován na východořímském dvoře a stal se spojencem císaře Hérakleia. Klidné vztahy s východořímskou říší, díky které později dostal titul Imperator Heraklius, mu dovolily, aby ubránil nezávislost Velkého Bulharska od neustálých nájezdů Chazarů.
Chán Kubrat umřel někdy mezi lety 641 a 668 (nejčastěji se uvádí 651 nebo 665) jako mocný a uctívaný vládce. Jeho pět synů, i když každý z nich šel vlastní cestou, ztratilo kontrolu nad Velkým Bulharskem.
V roce 1912 byl u obce Maloje Pěreščepino poblíž Poltavy na Ukrajině nalezen jeden z největších pokladů, objevených ve 20. století. Jedná se s největší pravděpodobností o Kuvratovu hrobku. Bylo v ní asi 800 předmětů, většinou ze zlata, stříbra a drahokamů. Šlo o zlaté a stříbrné nádobí, náramky, náušnice, prsteny, zlacené části zbraní a opasků, mince apod.[5]
Černí Bulhaři, v čele s Batbajanem[6] zůstali v rodné zemi a velmi brzy byli poraženi Chazary. Jejich část v čele s chánem Kotragem se přesunula po toku řeky Volhy na sever až na její soutok s Kamou, kde společně s dalšími turkickými a ugrofinskými skupinami na přelomu 9. a 10. století vytvořila první feudální útvar v severovýchodní Evropě: Bulharskou volžsko-kamskou říši s hlavním městem Bulgar. Další syn - Kuber - odešel do Makedonie, jiný syn - Alcek - se se svou skupinou Bulharů usídlil v Itálii. Začnuté Kuvratovo dílo dokončil jeho další syn - Asparuch. U delty Dunaje založil Bulharský stát, který měl vydržet do 11. století.
Poznámky
- ↑ Külüg Sibir anebo podle variantů v jiných jazycích: Mocheto-chu-kagan, (čínsky v českém přepisu Mo-che-tuo-chou-chan, pchin-jinem mòhèduōhòukěhàn, znaky 莫賀咄厚可汗), Bu Jurgan, Bu-Jurgana, Bat Organa, Bahatur-kagan, Bogatir, Bahatur Sepi-kagan, Se-Pi, Uragan, Organa, Orhan, Jiwu, Sibir, Bagatur Sibir-kagan, Külüg Sibir-kagan, Bahatur Sibir, Bagadur Külüg Šipir-chán – 610–630, v letech 630-631 vládce Západoturkuckého kaganátu a Karluků[1]
Reference
- ↑ MICHAJLOVIČ, Zolin Petr. Saraguri - (Сарагуры). In: Russika.Ru. Novgorod: InfoStarz - (ИнфоСтарз), 2005. Dostupné online. (rusky)
- ↑ SOPHOULIS, Panos. Byzantium and Bulgaria, 775-831. 1974. vyd. Boston MA: Brill, 2012. 400 s. Dostupné online. ISBN 978-90-042-0696-0. S. 92, 147–148, 71, 111. (anglicky)
- ↑ a b Kniga dinastij - (Книга династий). In: LiveInternet.Ru. Moskva: Www.IstMira.Com, 2015. Dostupné online. S. 297. (rusky)
- ↑ GUMILJOV, Lev Nikolajevič. Drevnie tjurki - (Древние тюрки) [online]. 1967, rev. 1999 [cit. 2013-06-30]. Kapitola Časť pervaja. Velikij tjurskij kaganat - (Часть первая. Великий тюркский каганат): Glava XV. MIROVAJA VOJNA VII v. - (Глава XV. МИРОВАЯ ВОЙНА VII в.). Dostupné online. (rusky)
- ↑ ŠKODA, Milan. Velké říše kočovníků / Dvě tisíciletí ve stepích Evropy a Asie. 1. vydání. vyd. Praha Vyšehrad: Historica, 2015. 276 s. ISBN 978-80-7429-473-0. S. 166.
- ↑ ŠIPKOVENSKI, Ing. Dočo. VOLŽSKA BŬLGARIJA – DUNAVSKA BŬLGARIJA – VARDARSKA BŬLGARIJA, Pogled prez vekovete/Paraleli, analizi, pouki. In: EuroChicago.com. únor 2003. vyd. Sofia: Evrazija Bŭlgarija, prosinec 2008 – srpen 2009. Dostupné online. (bulharsky)
| Bulharští vládci | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Urgan |
630 — 641/68 Kuvrat |
Nástupce: Batbajan |
