Kulomet SG-43
| Gorjunov SG-43 | |
 Těžký kulomet Gorjunov SG-43 |
|
| Typ | Těžký kulomet |
|---|---|
| Místo původu |  SSSR |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1943 — 80. léta 20. století |
| Používána | SSSR |
| Války | Druhá světová válka |
| Historie výroby | |
| Navrženo | 1941 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 13,6 kg, s kolovým podstavcem 40,4 kg |
| Délka | 1 120 mm |
| Obsluha | 2 (střelec + nabíječ) |
| Typ náboje | 7,62x54R |
| Ráže | 7,62 mm |
| Kadence | 600-700 ran/min |
| Úsťová rychlost | 865 m/s |
| Zásobování municí | nábojový pás na 250 nábojů |
Gorjunov SG-43 byl sovětský těžký kulomet z druhé světové války, který byl užíván i v další letech.
Historie [editovat]
Koncem 20. let byly v SSSR vzneseny první požadavky na modernizaci či obměnu kulometu Maxim 1910. Jedním z konstruktérů, kteří se tímto problémem zabývali, byl Vasilij Děgťarev, který sestrojil kulomet DS-39. Ten byl ovšem ve svých počátcích nespolehlivý, takže Sovětský svaz obnovil výrobu kulometu Maxim 1910. Na jeho podkladě zkonstruoval Petr Gorjunov kulomet SG-43, který byl přijat do výzbroje roku 1943.
Zbraň měla ocelový štít, který sice poskytoval částečnou ochranu, ale později bylo od něho upuštěno, protože kulomet byl příliš těžký. Jednoduchý mechanizmus pracoval na principu odběru prachových plynů z hlavně. Chlazení vzduchem. Podstavec umožňoval použití i jako protiletadlového kulometu.
Kulomet přečkal druhou světovou válku a byl dále modernizován. Byl vyráběn licenčně např. v Polsku, Číně (Typ 53), Maďarsku a od roku 1952 v Československu v brněnské Zbrojovce. Byl užíván též jako tankový kulomet, v Československu byl lafetován v tancích T-54 a T-55.
Verze kulometu [editovat]
- SGMBSG-43 - první sériová verze
- SGM - zmodernizovaný kulomet, byl osazený na „trojnožce.“
- SGMT - tankový kulomet
- SGMB - verze pro obrněné transportéry
