Kulomet Maxim 1910
| Maxim 1910 (ruský) | |
 Těžký kulomet Maxim 1910 |
|
| Typ | Těžký kulomet |
|---|---|
| Místo původu |  Rusko |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1912 — 50. léta 20. století |
| Používána | Rusko,  SSSR |
| Války | První světová válka, Druhá světová válka |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Hiram Stevens Maxim |
| Navrženo | 1910 |
| Výrobce | zbrojovky v Tule a Iževsku |
| Výroba | 1905 - 1945 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 64,5 kg + 3 kg voda |
| Délka | 1 107 mm |
| Obsluha | 2 (střelec + nabíječ) |
| Typ náboje | 7,62x54R |
| Ráže | 7,62 mm |
| Kadence | 520 - 600 ran/min |
| Úsťová rychlost | 860 m/s |
| Zásobování municí | nábojový pás na 250 nábojů |
Maxim vz. 1910 (7,62 станковый пулемет системы Максима образца 1910 года) byl ruský, poté sovětský typ těžkého kulometu, jedna z verzí kulometu vynálezce Hirama Stevense Maxima. Kulomety stejného vzoru se vyráběly rovněž ve Velké Británii nebo Německu (MG 08).
Obsah |
Historie [editovat]
První těžké kulomety koupilo carské Rusko od angličanů roku 1897. Na podkladě úspěšného bojového užití za Rusko-japonské války v letech 1904 - 1905 byla zakoupena licence tohoto typu kulometu, který byl vyráběn v Tule jako model 1905. Kulomet byl modifikovaný, přičemž největší změnou byla montáž typického vodního chladiče. V Rusku byla používána také speciální lafeta systému Alexandra Sokolova na dvou dřevěných kolečkách. Tento model dostal název vz. 1910 a byl vyráběn od roku 1912 tulskou zbrojovkou. Do ukončení první světové války bylo v Rusku vyrobeno 32 000 těchto kulometů. Byl užívaný za první světové války i za občanské války v Rusku. Vyráběl se v téměř nezměněné podobě i za sovětské éry, pouze v roce 1930 byla modifikována část mechanizmu a mířidla. Ve třicátých letech se ukázalo, že se jedná o zastaralý typ a že je třeba najít jeho nástupce. Tím se stal kulomet DS-39 a výroba kulometu Maxim tak byla roku 1939 ukončena. Po vpádu německých vojsk do Sovětského svazu se situace změnila a bylo rozhodnuto o pokračování výroby, protože DS-39 nebyl spolehlivý. Kulomet Maxim vz. 1910 byl tak vyráběn až do roku 1945, převážně zbrojovkou v Iževsku. Jeho válečnou změnou byl zvětšený trychtýřovitý otvor, který umožňoval plnit chladič sněhem.
Bojové užití [editovat]
Maxim 1910 byl používán ve válkách první poloviny 20. století. Pro svou hmotnost byl užíván zejména jako těžký kulomet pro zákopovou válku, ovšem díky kolečkám se používal i pro vedení útoku a operacích, kdy docházelo k přemisťování výzbroje. Kromě ruské a sovětské armády byl kulomet používán i spojenci, mezi něž patřila i československá vojenská jednotka v SSSR, po 2. světové válce byl kulomet ve výzbroji čs. armády. Kulomety byly ze sovětského arzenálu dodávány po válce do rozvojových zemí, kde sloužily až do osmdesátých let.
Technické údaje [editovat]
- Typ: těžký kulomet Maxim
- Ráže : 7,62 mm
- Náboj : 7,62x54R
- Zásobník : 250 nábojů v pásu
- Délka : 1107 mm
- Délka hlavně : 720 mm
- Váha: 23,8 kg
- Váha s pojízdnou lafetou : 64,5 kg
- Hlaveň 605 mm, chlazená vodou, 4drážkový pravotočivý vývrt
- Úsťová rychlost : 860 m/s
- Rychlost střelby : 520 – 600 ran/min
- Účinný dostřel: 1200 m
Literatura [editovat]
- V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6
