Kulomet Maxim 1910

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maxim 1910 (ruský)
Maxim Maschinengewehr 1910.jpg
Těžký kulomet Maxim 1910
Typ Těžký kulomet
Místo původu Rusko Rusko
Historie služby
Ve službě 1912 — 50. léta 20. století
Používána Rusko Rusko, SSSR SSSR
Války První světová válka, Druhá světová válka
Historie výroby
Konstruktér Hiram Stevens Maxim
Navrženo 1910
Výrobce zbrojovky v Tule a Iževsku
Výroba 1905 - 1945
Základní údaje
Hmotnost 64,5 kg + 3 kg voda
Délka 1 107 mm
Obsluha 2 (střelec + nabíječ)
Typ náboje 7,62x54R
Ráže 7,62 mm
Kadence 520 - 600 ran/min
Úsťová rychlost 860 m/s
Zásobování municí nábojový pás na 250 nábojů

Maxim vz. 1910 (7,62 станковый пулемет системы Максима образца 1910 года) byl ruský, poté sovětský typ těžkého kulometu, jedna z verzí kulometu vynálezce Hirama Stevense Maxima. Kulomety stejného vzoru se vyráběly rovněž ve Velké Británii nebo Německu (MG 08).


Historie[editovat | editovat zdroj]

První těžké kulomety koupilo carské Rusko od angličanů roku 1897. Na podkladě úspěšného bojového užití za Rusko-japonské války v letech 1904 - 1905 byla zakoupena licence tohoto typu kulometu, který byl vyráběn v Tule jako model 1905. Kulomet byl modifikovaný, přičemž největší změnou byla montáž typického vodního chladiče. V Rusku byla používána také speciální lafeta systému Alexandra Sokolova na dvou dřevěných kolečkách. Tento model dostal název vz. 1910 a byl vyráběn od roku 1912 tulskou zbrojovkou. Do ukončení první světové války bylo v Rusku vyrobeno 32 000 těchto kulometů. Byl užívaný za první světové války i za občanské války v Rusku. Vyráběl se v téměř nezměněné podobě i za sovětské éry, pouze v roce 1930 byla modifikována část mechanizmu a mířidla. Ve třicátých letech se ukázalo, že se jedná o zastaralý typ a že je třeba najít jeho nástupce. Tím se stal kulomet DS-39 a výroba kulometu Maxim tak byla roku 1939 ukončena. Po vpádu německých vojsk do Sovětského svazu se situace změnila a bylo rozhodnuto o pokračování výroby, protože DS-39 nebyl spolehlivý. Kulomet Maxim vz. 1910 byl tak vyráběn až do roku 1945, převážně zbrojovkou v Iževsku. Jeho válečnou změnou byl zvětšený trychtýřovitý otvor, který umožňoval plnit chladič sněhem.

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

Maxim 1910 jako protiletadlové čtyřče

Maxim 1910 byl používán ve válkách první poloviny 20. století. Pro svou hmotnost byl užíván zejména jako těžký kulomet pro zákopovou válku, ovšem díky kolečkám se používal i pro vedení útoku a operacích, kdy docházelo k přemisťování výzbroje. Kromě ruské a sovětské armády byl kulomet používán i spojenci, mezi něž patřila i československá vojenská jednotka v SSSR, po 2. světové válce byl kulomet ve výzbroji čs. armády. Kulomety byly ze sovětského arzenálu dodávány po válce do rozvojových zemí, kde sloužily až do osmdesátých let.


Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: těžký kulomet Maxim
  • Ráže : 7,62 mm
  • Náboj : 7,62x54R
  • Zásobník : 250 nábojů v pásu
  • Délka : 1107 mm
  • Délka hlavně : 720 mm
  • Váha: 23,8 kg
  • Váha s pojízdnou lafetou : 64,5 kg
  • Hlaveň 605 mm, chlazená vodou, 4drážkový pravotočivý vývrt
  • Úsťová rychlost : 860 m/s
  • Rychlost střelby : 520 – 600 ran/min
  • Účinný dostřel: 1200 m

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu