Kraslice
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté, duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou. Původně byly takové dárky vykoupením, dárkem, součástí velikonoční koledy a pomlázka či oblévačka byly zábavným trestem pro málo štědré dívky.
Obsah |
Historie [editovat]
Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis. A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století.
Fabergého kraslice [editovat]
Z tradice ruských kraslic pochází slavná velikonoční Fabergého vejce z konce 19. století a začátku 20. století od petrohradského klenotníka Petera Carla Fabergého. Vajíčka jsou z polodrahokamů a ušlechtilých kovů zdobená různými zlatnickými technikami a skrývají různá překvapení a vznikla původně výhradně na objednávku carské rodiny. Později byly tvořené i pro další objednatele a také vznikaly imitace od jiných firem. Patří k neobdivovanějším šperkům světa.
Pověry a zvyky [editovat]
Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.
V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.
Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem až průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.
Techniky zdobení [editovat]
Technik zdobení vajec existuje řada, od nejjednodušších, jakými je
- reliéfní kresba voskem nebo
- jednoduché batikování,
přes složitější, jako je
- vícebarevná batika či
- leptání,
až k nejobtížnějším, kterými jsou
- polepování slámou či sítinou a
- vyškrabování neboli gravírování.
Další, poměrně komplikovanou technikou je
- drátování,
patrně nejkomplikovanější je pak
- prořezávání a vrtání.
Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby.
Stále častěji se vyskytuje
- polepování vajíček obtisky či samolepkami s různými obrázky.
