Kostel svatého Libora (Jesenec)
| Kostel svatého Libora | |
|---|---|
 Kostel svatého Libora zezadu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Prostějov |
| Obec | Jesenec |
| Souřadnice | 49°36′37,39″ s. š., 16°51′47,56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | konický |
| Farnost | Římskokatolická farnost Jesenec |
| Zasvěcení | Liborius |
| Datum posvěcení | 1711 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jan Blažej Santini-Aichel (připisováno, vyloučené autorství) |
| Další informace | |
| Kód památky | 35376/7-5556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Jesenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Libora v Jesenci je významnou barokní památkou na střední Moravě, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem římskokatolické farnosti Jesenec.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1673 založila Zuzana Kateřina Liborie ze Zástřizl (1637 – 9. dubna 1691) v Jesenci votivní kapli zasvěcenou svému osobnímu patronovi sv. Liborovi, jako poděkování za zázřačné uzdravení vodou z místní studánky. V roce 1690 předala panství Jesenec premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích, aby z jeho výnosu mohla být budována hned dvě poutní místa: kostel v Jesenci a mariánský kostel ve Křtinách. Premontrátský opat Engelbert Hájek dal vybudovat snad na místě původní tvrze v roce 1710 řádovou rezidenci (dnešní zámek) a zároveň vystavět na místě kaple nový kostel, posvěcený v roce 1711. Tradované připsání autorství architektonickému projektu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi bylo přesvědčivě popřeno Mojmírem Horynou a Jiřím Kroupou. Kostel se stal poutním místem, kde kázal mj. i slavný barokní kazatel Bohumír Josef Hynek Bilovský. Po zrušení zábrdovického kláštera v roce 1784 se panství stalo součástí náboženského fondu, u kostela byla zřízena kuracie a v roce 1843 fara.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel je oválná jednolodní stavba bez věží, spojená stavebně s budouvou zámku, Horyna a Kroupa ji připisují některému z následovníků Giovanniho Pietra Tencally. V interiéru se nacházejí cenné stropní fresky a obrazy Karla Františka Josefa Haringera a Antona Schoonjanse.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 147153 : Areál zámku s kostelem sv. Libora. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Bohumil Samek, heslo Jesenec, Kostel sv. Libora, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek (J/N), Praha 1999, s. 57.
- Němcová Dragonová, Martina. Mýtus a legenda v barokním kázání Bohumíra Hynka Bilovského In: SLAVICA IUVENUM 2007, Ostrava, Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007, s. 103-108. ISBN 978-80-7368-407-5
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Libora na Wikimedia Commons - Popis kostela na stránkách obce Jesenec
- Údaje o kostele v Jesenci na stránkách Poutní místa na Moravě a ve Slezsku
