Kostel Vzkříšení Páně (Slavkov u Brna)
| Kostel Vzkříšení Páně | |
|---|---|
 jižní průčelí s portikem | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Vyškov |
| Obec | Slavkov u Brna |
| Souřadnice | 49°9′20,16″ s. š., 16°52′35,4″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Brno |
| Děkanát | Slavkov |
| Farnost | Slavkov u Brna |
| Status | farní kostel |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Ferdinand Hotzendorf z Hohenbergu |
| Stavební sloh | klasicismus |
| Výstavba | 1786–1789 |
| Další informace | |
| Adresa | Palackého náměstí, 684 01 Slavkov u Brna |
| Kód památky | 27362/7-3853 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna je ojedinělá historizující stavba z 2. poloviny 18. století s prvky klasicismu a empíru. Reprezentuje nové architektonické pojetí církevních staveb v duchu josefínských osvícenských reforem. Stojí při východním okraji zámeckého areálu jako dominanta na severním konci Palackého náměstí, k jeho východní straně přiléhá Komenského náměstí a zadní trakt s farou je obrácena do Malinovského ulice. Areál kostela s farou je od roku 1958 na seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kostel dal postavit slavkovský zámecký pán kníže Václav Antonín Dominik Kounic-Rietberg náhradou za gotický kostel sv. Jakuba, který se v roce 1757 částečně zbortil a následně byl zbořen. Návrhem projektu byl pověřen dvorní císařský architekt Johann F. Hetzendorf. Kostel byl postaven v letech 1786–1789 a je typickou ukázkou osvícenské sakrální tvorby v Rakousku.[2] Hodiny byly instalovány v roce 1882. V roce 1907 byl pořízen nový hodinový stroj od brněnské firmy J. Moravus, který prošel generální opravou a byl znovu instalován v roce 2000.[3]
V 80. letech 20. století byly v kostele instalovány nové varhany, položena mramorová dlažba a provedena nová liturgická úprava interiéru. V roce 1986 byl posvěcen nový hlavní oltář z bílého mramoru. Komplexní rekonstrukce proběhla v letech 1999-2006.[4] V moderním oltáři se nacházejí ostatky italské mučednice svaté Marie Gorettiové.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Komplex farního kostela a fary je situován v blízkosti západní strany zámku v historickém jádru města.
Jde o klasicistní jednolodní sálový chrám s mělkým pravoúhlým presbytářem a střídmou vnitřní výzdobou. Za presbytářem je připojena hranolová věž se zvonicí. Od věže se na dvě strany rozkládají nižší křídla farní budovy. Hlavní průčelí má představený sloupový portikus o šesti sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloupy nesou nápis : WENCESL - ANT - PR. A. KAVNITZ - RIETBERG. FECIT. MDCCLXXXIX.[6] Nad ním je umístěn trojúhelníkový tympanon s reliéfem Rozeslání apoštolů od sochaře Franze Zächerleho. Nad výraznou podstřešní římsou je na okraji valbové střechy instalován hodinový nástavec. Nad vchodem do kostela je kartuš s erbem.[1]
Kostelní loď s valenou klenbou je v horní části prolomena okny lunetového tvaru. Je dlouhá 33,5 m a široká 17,5 m.[7] Po obou delších stranách lodi jsou tři nehluboké oltářní výklenky. Výzdoba interiéru v jednotném barevném tónu je tvořena reliéfy umístěnými v postranních nikách. Vzkříšení Páně a archu úmluvy nad hlavním oltářem či reliéf Křest Páně a Poslední Večeři Páně nad bočními oltáři zhotovil Franz Zächerle. Dva reliéfy – Dvanáctiletý Ježíš v chrámě a Vzkříšení Lazara vytvořila brněnská firma Hansman a Stürmer, reliéfy Narození a Ukřižování Páně pak byly zhotoveny pražským sochařem Čeňkem Vosmíkem. Původní hlavní oltář a dva boční oltáře byly vyrobeny z červeného solnohradského mramoru.[8] Na bočních oltářích jsou zlacené reliéfy s biblickými motivy. Nynější hlavní oltář z bílého mramoru byl posvěcen 12. října 1986. Autorem je akademický malíř Milivoj Husák. [7] Na kruchtě jsou instalovány varhany, které prošly rekonstrukcí v roce 1988.[9]
Ze tří kazatelen se využívá pouze jedna na boku lodi. Pod kůrem jsou umístěny dvě mramorové kropenky. Boční kaple je zdobena nástěnnou malbou s motivem Ježíše Krista s apoštolem Petrem od akademického malíře Milivoje Husáka. Na věži kostela je několik zvonů. Mezi nejstarší patří sv. Jan z roku 1762 a Maria z roku 1776. [10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-08-08]. Identifikátor záznamu 138600 : Kostel Vzkříšení Páně. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 31–38.
- ↑ 230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - Kostelní hodiny. Portálu regionu Slavkovsko [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Kostely a kaple - Farnost Slavkov u Brna. www.farnostslavkov.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
- ↑ VAVRO, Milan. 2005 [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Odbor kultury a památkové péče JMK. Kostel Vzkříšení Páně [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2013-08-08].
- ↑ a b 230. výročí postavení slavkovského chrámu Vzkříšení Páně I. Portálu regionu Slavkovsko [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna - Jižní Morava. www.jizni-morava.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
- ↑ 230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - varhany. Portálu regionu Slavkovsko [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Chrám Vzkříšení páně. www.slavkov.cz [online]. Slavkov u Brna, 25.2007 [cit. 2019-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-25.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura z let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Vzkříšení Páně na Wikimedia Commons - Slavkovská farnost
- Na stránkách města Slavkov
