Kluk (Šumavské podhůří)
| Kluk | |
|---|---|
 Kluk a městys Křemže při pohledu z jihu | |
| Vrchol | 740,6 m n. m. |
| Prominence | 153 m ↓ SV od Nové vsi[1] |
| Izolace | 5,4 km → Kleť |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Šumavského podhůří |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Buglatská vrchovina / Klucká vrchovina[2] |
| Souřadnice | 48°55′26″ s. š., 14°19′47″ v. d. |
  Kluk | |
| Hornina | bělokámen |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kluk s nadmořskou výškou 741 m n. m. je hora v Prachatické hornatině, která je součástí Šumavského podhůří. Leží 12 km jihozápadně od Českých Budějovic, v katastrálním území Slavče. Je sedmým nejvyšším vrcholem okresu České Budějovice.
Na vrcholu se tyčí mohutná granulitová skála, z níž se otevírají výhledy směrem na západ a jihozápad. Na skále je malý železný kříž a od roku 2020 i nefunkční pumpa. Severně od vrcholu stojí vysílač.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na Kluku byly nalezeny úlomky laténské keramiky, což vedlo k domněnce, že vrcholová skála Kluku mohla sloužit jako strážní bod keltského oppida Třísov ležícího 4,4 km jihovýchodně od Kluku. I samotný název hory by mohl pocházet z keltského slova kluka, které znamená velká skála.[4] Jméno však může být staročeského původu – ve významu holého místa zbaveného lesního porostu, vyklučeného.[5] První písemná zmínka o vrchu Kluk pochází z roku 1375. V němčině byl vrch nazýván Bubenstein, tedy klukův kámen či kamenný kluk.[4] Kluk je nazýván též jako K2 Blanského lesa, i když nejde o druhou nejvyšší, spíše o druhou nejvýznamnější horu.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Jméno hory je vysvětlováno různými pověstmi, v nichž vystupuje malý chlapec − kluk. Podle jedné z verzí je vrcholová skála zkamenělým chlapcem, jehož proklel sedlák z Habří za to, že chlapec při orání pole najel na kámen. Jiná verze hovoří o strážném duchu kraje sídlícím v hoře, který se zjevuje jako bytost podobná malému chlapci a až bude nejhůře, přijde tento duch na pomoc.[6] Kdysi se prý v chlapecké podobě osobně zjevil rytíři Smilovi z Křemže. Tento duch se vyznačuje neobyčejnou silou, a když se rozzlobí, dokáže rozpoutat smrtonosnou bouři a vichřici. Kluk tedy mohl být ten, kdo „klučí lesy“, čili rozpoutává vichřice a způsobuje vývraty. Většinou ale duch pospává v nitru hory. Až zazní signál k poslední bitvě, probudí se i Kluk, vytrhne ze země staletý dub i s kořeny, hodí si ho jako kyj přes rameno a vydá se na pomoc.[5]
Cesty na vrchol[editovat | editovat zdroj]
Na vrchol vede červená hřebenová stezka z Českých Chalup (10 km). Na rozcestí těsně pod vrcholem pak vede zelená turistická značka ze Slavče (1,5 km) a ze Mříče (2,5 km).
Závody[editovat | editovat zdroj]
Přes Kluk vedou trasy dvou běžeckých závodů. Od roku 2000 se každoročně 30. prosince koná závod KleKluLi (z Českého Krumlova přes Kleť a Kluk do Litvínovic)[7]. Trasa, celkově dlouhá dvacet sedm a půl kilometru, vede přes horu po zelené turistické značceː z Mříče stoupá pod vrchol a následně pokračuje do Slavče. Druhým závodem je od roku 2013 Silvestrovský běh na Kluka a zpět, trasa začíná ve Slavči a je dlouhá 3,6 kilometru, organizátorem je Fitness 14 z Českých Budějovic.[8]
Výhled[editovat | editovat zdroj]
Rozhled z vrcholu Kluku oceňoval ve svém díle Země zamyšlená básník a spisovatel Ladislav Stehlík: „...kdo zteče skalnatý vrchol, je odměněn širokým rozhledem na netolickou stranu i do budějovických luk, a věřte, že je to krása, která věru stojí za podívanou.“[9] Směrem k jihu a západu se mezi stromy otevírá výhled na protilehlý hřeben Blanského lesa s Kletí a Bulovým, za nímž vyčnívají vzdálenější šumavské vrcholy Knížecí stolec, Chlum, Boubín, Bobík či Libín.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. Kapitola 3. Křemže a okolí, s. 119.
- ↑ a b REJNKOVÁ, Tereza; HAJER, Václav. Kluk - K2 Blanského lesa. [s.l.]: AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les, 2016. Informační tabule.
- ↑ a b DVOŘÁK, Otomar. Brány sidhe - tajemství zakletých hor [online]. 15.12.2014 [cit. 2015-11-27]. [otomar-knihy.webnode.cz Dostupné online].
- ↑ Vrch Kluk [online]. Místní akční skupina Blanský les – Netolicko o.p.s. [cit. 2014-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-11.
- ↑ MAJER, Josef. Klekluli je pro zkušené. Běžci vyrazí z Krumlova a zdolají Kleť i Kluka. IDNES.cz [online]. 29.12.2014. Dostupné online.
- ↑ Silvestrovský běh s Fitness 14 se koná podruhé. budejckadrbna.cz [online]. 30.12.2014. Dostupné online.
- ↑ STEHLÍK, Ladislav. Země zamyšlená. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. Kapitola K metropoli kraje. Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluk na Wikimedia Commons
