Július Viktory

Július Viktory
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1946 – 1948
Ve funkci: 1948 – 1954
Pověřenec pro věci vnitřní
Ve funkci: září 1945 – srpen 1946
Předchůdce	Gustáv Husák
Nástupce	Mikuláš Ferjenčík
Pověřenec spravedlnosti
Ve funkci: březen 1948 – září 1951
Předchůdce	Andrej Buza
Nástupce	Rudolf Strechaj
Pověřenec - předs. Slov. úřadu pro tělesnou výchovu a sport
Ve funkci: říjen 1949 – prosinec 1954
Stranická příslušnost
Členství	KSS (KSČ)
Narození	31. ledna 1907 Podlužany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. března 1985 Bratislava Československo Československo
Profese	advokát, soudce a politik
Ocenění	Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Július Viktory (31. ledna 1907 Podlužany – 17. března 1985 Bratislava) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska (respektive za KSČ), poválečný poslanec Slovenské národní rady a člen Sboru pověřenců.

Biografie

Původní profesí byl právník. Pracoval jako soudce v Bánovcích nad Bebravou. Byl aktivní i jako sportovní funkcionář. Angažoval se v Sokolu a Slovenském výboru tělesné výchovy a sportu. Organizoval na Slovensku závody v lehké atletice. V roce 1967 pomohl oživit tradici závodu Národný beh Devín - Bratislava. Sám aktivně sportoval ve vrhu koulí a hodu diskem. V těchto disciplínách byl reprezentantem Slovenska a držitelem slovenských rekordů.

V letech 1939–1945 byl prokurátorem na Státním zastupitelství v Bratislavě. Pomáhal ale politickým vězňům. V únoru 1945 byl zatčen, ale podařilo se mu utéci. Za druhé světové války se podílel na odboji a po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 a Řád Slovenského národní povstání 1. třídy.

Do KSS vstoupil v roce 1945. V období let 1946–1962 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru KSS.

V 6. Sboru pověřenců zastával v období září 1945 – srpen 1946 post Pověřence pro věcí vnitřní. Pak ho na základě výsledků voleb v roce 1946, v nichž vyhrála na Slovensku výrazně nekomunistická Demokratická strana nahradil (se souhlasem Demokratické strany) nestraník Mikuláš Ferjenčík. Ján Ursíny později hodnotil tuto nominaci jako chybu, protože Ferjenčík nebyl silným politikem a ponechal si v úřadu většinu lidí po Viktorym, včetně jeho sekretářky, takže komunisté měli i nadále kontrolu nad tímto klíčovým rezortem.

Po volbách v roce 1946 zasedl do Slovenské národní rady. Do SNR byl zvolen i v následných volbách roku 1948.

V lednu 1948 zasedl ve zvláštní komisi českých a slovenských komunistů, která řešila státoprávní otázky v souvislosti s přípravou nové ústavy Československa.

V prvním poúnorovém 9. Sboru pověřenců i 10. Sboru pověřenců byl od března 1948 do září 1951 pověřencem spravedlnosti. Od října 1949 působil rovněž jako pověřenec – předseda Slovenského úřadu pro tělesnou výchovu a sport.

Později zastával funkci náměstka předsedy Nejvyššího soudu Československé republiky. V letech 1956–1960 působil jako velvyslanec Československa v Maďarsku. Byl mu udělen Řád práce.

Odkazy

Reference

Autoritní data	SNK: 204654