Jožka Jabůrková

Jožka Jabůrková
Jožka Jabůrková
	Jožka Jabůrková
Narození	16. dubna 1896; Vítkovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. července 1942 (ve věku 46 let); Ravensbrück; Německá říše
Povolání	spisovatelka, novinářka, prozaička a redaktorka
Politická strana	Komunistická strana Československa
Funkce	zastupitel hlavního města Prahy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jožka Jabůrková (rozená Řehová) (16. dubna 1896 Vítkovice^[1] − 31. července 1942 Ravensbrück) byla československá levicová novinářka a spisovatelka. Od roku 1931 pražská zastupitelka KSČ. Těsně po vzniku Protektorátu byla zatčena nacisty a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla nakonec i umučena.

Život

Narodila se jako nemanželská dcera švadleně Anežce Řehové. Matka, která ji vychovávala v katolickém duchu, záhy zemřela. Svoji dceru zanechala ve skrovných majetkových poměrech; tyto vzpomínky na dětství Jožku Jabůrkovou ovlivnily na celý její život. Za první světové války pracovala ve Vítkovických železárnách a později ve vítkovické nemocnici. Po válce se odstěhovala do Prahy, kde se zapojila do sociálně demokratického a později komunistického dění.

Od mládí pracovala v tělovýchovném hnutí; vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do Dělnické tělovýchovné jednoty. Byla cvičitelkou, náčelnicí a vychovatelkou. Po rozkolu ve Svazu DTJ se zapojila do komunisticky orientované Federace dělnických tělovýchovných jednot. Podílela se na organizaci významné maninské spartakiády v roce 1921. Studovala krátce v Moskvě na tamním tělovýchovném institutu. Po léta se usilovně věnovala práci mezi ženami a mládeží. Uplatnila přitom své literární nadání, stala se vedoucí redaktorkou ženského časopisu Rozsévačka. Psala o životě v Praze, o zájmech a problémech žen, poukazovala na možnost řešení nezaměstnanosti, věnovala se potřebám dětí. Dotýkala se všech hlavních sociálních otázek, reagovala na nebezpečí války. Pod jejím vedením Rozsévačka organizovala akce ve prospěch trpících děti ve Španělsku i na pomoc německým antifašistům prchajícím do Československa. Stala se spisovatelkou, napsala několik knih, např. dětskou Evička v zemi divů.^[2]

V roce 1931 byla zvolena do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce KSČ. Své sociální cítění projevovala i zde. Žádala zřizování jeslí, mateřských škol, stravoven a hřišť, účinnou zdravotní péči pro děti dělníků a nezaměstnaných, vybudování levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny. Stavěla se důsledně proti projevům fašismu a upozorňovala na jeho nebezpečí. Usilovala o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty.

Vězení a smrt

V noci z 15. na 16. března 1939 byla však zatčena a později uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jednou z prvních českých vězeňkyň.

Hned na počátku své internace navázala kontakty s antifašistkami různých zemí, hlavně s německými, které byly v táboře vězněny již po řadu let. Pomáhala jak mohla, pracovala mezi ženami do poslední chvíle svého života. V rámci možností se snažila ulehčit i utrpení otřesených lidických žen. Zemřela 31. července 1942 po těžkém mučení, po kterém byla ponechána bez pomoci v táborovém vězení.

Jožka Jabůrková v uměleckých dílech

Bronzovou postavu Jožky Jabůrkové v nadživotní velikosti realizovala sochařka Věra Merhautová v letech 1960 až 1965.^[3] V roce 1965 byl pomník slavnostně odhalen v Praze-Košířích v malém parčíku u křižovatky ulic Plzeňská a Podbělohorská. Na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, byl pomník v roce 1992 (bez vědomí autorky sochy)^[4] odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jožky Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech.

Na základě života a smrti Jožky Jabůrkové vznikl původní scénář Jaromíry Kolárové k filmu Zastihla mě noc režiséra Juraje Herze.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Mezinárodní vztahy FDTJ, s. 109.
↑ BRDEČKOVÁ, Tereza, Režie Z. Tyc. Ještě jsem tady - životopisné video ČT [online]. 1996 [cit. 2014-09-12]. Stopáž: 31 minut. Dostupné online.
↑ ROLEČEK, Hynek. Osudy pomníku Jožky Jabůrkové 1965–2002 : historický seminář [online]. Praha: Arcibiskupské gymnázium, 2003 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online.

Literatura

FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jožka Jabůrková na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jožka Jabůrková
Pietní akt k 70. výročí umučení Jožky Jabůrkové - videozáznam shromáždění u sochy Jožky Jabůrkové
Jan Sedmidubský, Zdeněk Doskočil: Maruška Kudeříková a Jožka Jabůrková in Portréty, CRo 6, 8. červen 2008
Hynek Roleček Osudy pomníku Jožky Jabůrkové 1965 –2002, historický seminář, Arcibiskupské gymnázium v Praze 2003

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[DDT-2] MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Mezinárodní vztahy FDTJ, s. 109.

[JesteJsemTady-3] BRDEČKOVÁ, Tereza, Režie Z. Tyc. Ještě jsem tady - životopisné video ČT [online]. 1996 [cit. 2014-09-12]. Stopáž: 31 minut. Dostupné online.

[OsudyPomnikuJJ-4] ROLEČEK, Hynek. Osudy pomníku Jožky Jabůrkové 1965–2002 : historický seminář [online]. Praha: Arcibiskupské gymnázium, 2003 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]